Pišťuchovití (Ochotonidae) je čeleď řádu zajícovců. Jsou to zvířata, která mají krátké uši, nemají ocas a jsou velmi čilá. I když jsou pišťuchy příbuzné králíkům, vypadají spíše jako morčata.
Obývají odlehlé části stepí a hor Asie a Severní Ameriky. Tvoří kolonie, které jsou od sebe vzdáleny v závislosti na množství vhodné potravy. Jelikož jsou tyto oblasti většinou nehostinné, pišťuchy si dělají zásoby potravy ze sušených rostlin. V zimě se neukládají k zimnímu spánku, ale žijí ve svých norách a jeskyních, kde se živí tím, co nastřádaly během léta. Mají vazby k určitému revíru, jenž označují sekretem pachových žláz. Doba vrhu závisí na různých podmínkách jednotlivých životních prostředí. Rodí většinou více mláďat.
Podle toho, kde se pišťuchy vyskytují, získaly také název, např. pišťucha kazašská, tibetská, horská apod. Pišťucha velkouchá je nejvýše žijícím savcem na světě, protože žije v oblasti Himálaje, a to ve výšce okolo 6000 m n. m.
Několik druhů z čeledi pišťuchovití[1]:
Obrázky, zvuky či videa k tématu pišťuchovití ve Wikimedia Commons
Pišťuchovití (Ochotonidae) je čeleď řádu zajícovců. Jsou to zvířata, která mají krátké uši, nemají ocas a jsou velmi čilá. I když jsou pišťuchy příbuzné králíkům, vypadají spíše jako morčata.
Obývají odlehlé části stepí a hor Asie a Severní Ameriky. Tvoří kolonie, které jsou od sebe vzdáleny v závislosti na množství vhodné potravy. Jelikož jsou tyto oblasti většinou nehostinné, pišťuchy si dělají zásoby potravy ze sušených rostlin. V zimě se neukládají k zimnímu spánku, ale žijí ve svých norách a jeskyních, kde se živí tím, co nastřádaly během léta. Mají vazby k určitému revíru, jenž označují sekretem pachových žláz. Doba vrhu závisí na různých podmínkách jednotlivých životních prostředí. Rodí většinou více mláďat.
Podle toho, kde se pišťuchy vyskytují, získaly také název, např. pišťucha kazašská, tibetská, horská apod. Pišťucha velkouchá je nejvýše žijícím savcem na světě, protože žije v oblasti Himálaje, a to ve výšce okolo 6000 m n. m.
