Hořavka hořká (Rhodeus amarus) je druh ryby z čeledi kaprovití. Často bývá zaměňována z druhem hořavka duhová, od které byla oddělena.[3]
Jde o drobnou rybku dosahující délky do 10 cm. Má velmi vysoké a zploštělé tělo. Postranní čára není úplná. Hřbetní ploutev je zakulacená. Má tmavé zbarvení zad, boky jsou stříbřité s modravým pruhem. Břicho je bílé. Samice mají žlutozelenou duhovku oka, samci oranžovou. Samci jsou vždy větší.
Hořavka hořká se objevuje v stojatých a mírně proudících vodách, téměř v celé Evropě, kromě Skandinávie a Finska. Její výskyt je podmíněn výskytem mlžů, kteří jí slouží k rozmnožování. Proto je velmi ohrožena znečišťováním životního prostředí.
Živí se rostlinným i živočišným planktonem, drobnými živočichy a částmi rostlin. Potravu přijímá i v zimě.
Samec si vytvoří vhodné teritorium, které si následně chrání a láká do něj samičku ke tření. V době dozrávání jiker naroste samičce kladélko, které může dosáhnout až pěti centimetrů. Tím dopravuje dozrálé jikry do prostoru vnitřních žaber škeble (míněno obecně, v CHKO Poodří to jsou třeba velevrubové). Pak sameček nad dýchacím otvorem škeble vypustí mlíčí a jikry oplodní. Plod se líhne přibližně za 2-3 dny. Poté žije uvnitř škeble. Po zhruba čtyřech týdnech škeble vyvrhne plod z útrob ven. Mladé hořavky jsou pak nuceny hledat si potravu samy.
Rozmnožují se až dvakrát do roka. První výtěr je většinou v březnu a druhý v dubnu nebo v srpnu.
Vzhledem ke své velikosti nemá hořavka žádný hospodářský význam. Naproti tomu je pro své zbarvení velmi oblíbená mezi akvaristy, kteří ji chovají v studeno-vodních akváriích.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lopatka dúhová na slovenské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu hořavka hořká ve Wikimedia Commons
Hořavka hořká (Rhodeus amarus) je druh ryby z čeledi kaprovití. Často bývá zaměňována z druhem hořavka duhová, od které byla oddělena.
