Aspidosperma és un gènere de plantes, arbres ( de 8 a 20 m d'alt) i arbusts que són plantes natives d'Amèrica del Sud. Les seves fulles estan disposades alternadament, les flors són petites i unides en cimes. Les seves llavors són aldes.
La seva fusta és apreciada per a la construcció, el duramen és de color rosat-taronja. L'escorça i les fulles es fan servir en decocció contra el reumatisme articular i com antiespasmòdic. També se'n fan els arcs dels violins.[1][2]
El gènere va ser descrit per Mart. & Zucc. i publicat a Flora 7(1, Beibl. 4): 135. 1824.[3] L'espècie tipus és: Aspidosperma tomentosum
Aspidosperma és un gènere de plantes, arbres ( de 8 a 20 m d'alt) i arbusts que són plantes natives d'Amèrica del Sud. Les seves fulles estan disposades alternadament, les flors són petites i unides en cimes. Les seves llavors són aldes.
Štítosemenka[1] (Aspidosperma) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to převážně stromy se střídavými nebo i vstřícnými jednoduchými listy. Květy jsou drobné, v bohatých květenstvích. Plody jsou charakteristické, ploché dřevnaté měchýřky obsahující velká plochá semena opatřená nápadným plochým křídlem. Rod zahrnuje asi 100 druhů. Je rozšířen v Latinské Americe od Mexika po Argentinu. Štítosemenky rostou jako běžná součást tropických deštných i opadavých lesů a vyskytují se i na savanách. Mnohé druhy jsou vyhledávaným zdrojem kvalitního dřeva, získávají se z nich třísloviny, barviva aj. Obsahují četné indolové alkaloidy a mají široké využití v domorodé medicíně. U některých alkaloidů byl prokázán antimikrobiální a antimalarický účinek a mají potenciál ve farmacii.
Štítosemenky jsou stálezelené nebo opadavé nízké až mohutné stromy dorůstající výšky až 60 metrů, výjimečně keře. Při poranění roní bílý, oranžový nebo červený latex. Některé druhy mají charakteristicky hluboce žlábkované kmeny. Listy jsou jednoduché, většinou střídavé, řidčeji vstřícné nebo přeslenité, někdy vstřícné pouze na koncích větví a jinak střídavé. Většinou jsou řapíkaté, žilnatina je vždy zpeřená. Palisty chybějí. Květenství jsou vrcholová, úžlabní nebo obojí, většinou bohatá, nejčastěji složené vrcholíky, dicházia nebo thyrsy. Kalich je složený z 5 volných, stejných až silně nestejných lístků, někdy jsou 2 vnější laloky srostlé, zvětšené a kalich je čtyřčetný. Koruna je nejčastěji bílá, žlutá nebo zelenavá, vzácně purpurová, nálevkovitá až trubkovitá. Korunní laloky se překrývají směrem doleva. Tyčinky jsou přirostlé přibližně v polovině korunní trubky nebo nad ní a mají velmi krátké nitky. Prašníky jsou většinou úzce vejcovité, se 2 fertilními prašnými váčky, nesrostlé s bliznou. Spojidlo je bez přívěsků. Gyneceum je svrchní nebo výjimečně polospodní, tvořené 2 volnými semeníky obsahujícími několik až mnoho vajíček. Čnělka je nitkovitá a spíše krátká, zakončená kyjovitou nebo poněkud hlavatou bliznou. U některých druhů je v květech žláznatý terč. Plodem je suchý měchýřek nebo souplodí 2 měchýřků. Měchýřky jsou polodřevnaté až dřevnaté, téměř kulovité nebo asymetrické, většinou zploštělé. Semena jsou silně zploštělá, obklopená plochým, papírovitým, pravidelným až silně excentrickým křídlem.[2][3]
Rod štítosemenka zahrnuje asi 66[4] až 100[3] druhů. Je rozšířen v Latinské Americe od jižního Mexika po Argentinu. Nevyskytuje se v Chile a Salvadoru. Druh Aspidosperma cuspa roste i na Karibských ostrovech Hispaniola a Trinidad. Štítosemenky jsou běžné dřeviny lesů tropické Ameriky, rostou na různých stanovištích v nadmořských výškách do 2000 metrů. Vyskytují se v tropických deštných lesích, sezónně suchých opadavých lesích i na savanách a v galériových lesích.[2][5]
Rod Aspidosperma je v rámci čeledi Apocynaceae řazen do podčeledi Rauvolfioideae a tribu Aspidospermateae. Mezi blízce příbuzné rody ze stejného tribu náleží vesměs rovněž neotropické rody Geissospermum, Haplophyton, Microplumeria, Strempeliopsis a Vallesia.
Mezi významné obsahové látky štítosemenek náleží zejména indolové alkaloidy. Účinné alkaloidy obsahují např. druhy štítosemenka kebračo (A. quebracho-blanco), A. excelsum a A. pyrifolium. Kůra kořenů A. excelsum obsahuje mj. yohimbin, alkaloid používaný jako afrodisiakum. Z extraktu A. pyrifolium byly izolovány alkaloidy 15-demetoxypyrifolin, aspidofraktinin a N-formylaspidofraktinin, u nichž byl prokázán insekticidní, antibakteriální a hypotenzivní účinek.[6][7]
Mnohé druhy štítosemenek mají kvalitní tvrdé a pevné dřevo a jsou důležitým lokálním zdrojem stavebního dříví.[2] Dřevo je známo např. pod názvem peroba rose (A. polyneuron, syn. A. peroba), pau marfim (A. australe), araracanga (A. megalocarpon) nebo quebracho blanco (A. quebracho-blanco).[9][10][11] Ze dřeva a kůry některých druhů se získávají třísloviny nebo žluté barvivo.[2][12]
Štítosemenky obsahují účinné alkaloidy a mnohé druhy jsou využívány v domorodé medicíně Latinské Ameriky při léčení celé řady nemocí, zahrnujících malárii a jiná horečnatá onemocnění, malomocenství, choleru, astma, bronchitidu, hadí uštknutí a mnohé jiné. Rozmělněné kořeny A. schultesii smíchané s hlínou slouží jako repelent k ochraně dřevěných domů před termity.[12][6] U řady alkaloidů získaných z těchto rostlin byl prokázán antimikrobiální a antimalarický účinek a mají potenciál ve farmacii.[7]
Některé druhy se pěstují jako okrasné dřeviny a používají se k zalesňování.[12]
Štítosemenka (Aspidosperma) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to převážně stromy se střídavými nebo i vstřícnými jednoduchými listy. Květy jsou drobné, v bohatých květenstvích. Plody jsou charakteristické, ploché dřevnaté měchýřky obsahující velká plochá semena opatřená nápadným plochým křídlem. Rod zahrnuje asi 100 druhů. Je rozšířen v Latinské Americe od Mexika po Argentinu. Štítosemenky rostou jako běžná součást tropických deštných i opadavých lesů a vyskytují se i na savanách. Mnohé druhy jsou vyhledávaným zdrojem kvalitního dřeva, získávají se z nich třísloviny, barviva aj. Obsahují četné indolové alkaloidy a mají široké využití v domorodé medicíně. U některých alkaloidů byl prokázán antimikrobiální a antimalarický účinek a mají potenciál ve farmacii.
Kresba štítosemenky kebračo z roku 1897
Aspidosperma is a genus of flowering plant in the family Apocynaceae, first described as a genus in 1824. It is native to South America, Central America, southern Mexico, and the West Indies.[1][2]
Aspidosperma is a genus of flowering plant in the family Apocynaceae, first described as a genus in 1824. It is native to South America, Central America, southern Mexico, and the West Indies.
Species Aspidosperma album - Guianas, Venezuela, Colombia, Peru, Brazil Aspidosperma araracanga - Venezuela, Colombia, Peru, NW Brazil Aspidosperma auriculatum - Pará Aspidosperma australe - Brazil, NE Argentina, Paraguay, Bolivia Aspidosperma camporum - S Brazil Aspidosperma capitatum - Colombia, Peru Aspidosperma carapanauba - Brazil, Peru, French Guiana Aspidosperma cuspa - Panama, Hispaniola, south to Paraguay Aspidosperma cylindrocarpon - Brazil, Peru, Paraguay, Bolivia Aspidosperma darienense - Panama, N South America Aspidosperma decussatum - Bolívar in Venezuela Aspidosperma desmanthum - from Chiapas to Brazil Aspidosperma discolor - Brazil Aspidosperma dispermum - Serra do Espinhaço in Brazil Aspidosperma eburneum - Brazil Aspidosperma eteanum - NW Brazil Aspidosperma excelsum - from Costa Rica to NW Brazil Aspidosperma fendleri - Venezuela, Guyana Aspidosperma formosanum - Goiás Aspidosperma gehrtii - São Paulo Aspidosperma glaucum - Amazonas in Venezuela Aspidosperma helstonei - Suriname, French Guiana Aspidosperma illustre - E Brazil Aspidosperma inundatum - Amazonas + Pará in Brazil Aspidosperma leucocymosum - Amazonas in Venezuela, Amazonas in Brazil Aspidosperma limae - Pernambuco Aspidosperma macrocarpon - Venezuela, Bolivia, Paraguay, Peru, Brazil Aspidosperma macrophyllum - Guyana, French Guiana Aspidosperma megalocarpon - from Veracruz to N Brazil Aspidosperma megaphyllum - Acre, NE Peru Aspidosperma multiflorum - Brazil, Bolivia Aspidosperma myristicifolia - Costa Rica, Colombia, Ecuador, Peru, Acre Aspidosperma nanum - Mato Grosso Aspidosperma neblinae - Amazonas in Venezuela Aspidosperma nemorale - S Brazil Aspidosperma nigricans - Paraíba Aspidosperma nobile - Brazil, Bolivia Aspidosperma oblongum - Venezuela, Guianas Aspidosperma obscurinervium - Amazonas in Brazil Aspidosperma olivaceum - S Brazil Aspidosperma pachypterum - Amazonas in Venezuela Aspidosperma parvifolium - Brazil Aspidosperma pichonianum - Bolívar in Venezuela Aspidosperma polyneuron - from Colombia to Paraguay Aspidosperma pyricollum Brazil Aspidosperma pyrifolium - Brazil, Bolivia, Paraguay Aspidosperma quebracho-blanco - Brazil, Bolivia, Paraguay, Argentina, Uruguay Aspidosperma ramiflorum - Brazil, Bolivia Aspidosperma reductum - Paraguay Aspidosperma resonans - Bolivia Aspidosperma riedelii - Brazil, Paraguay Aspidosperma rigidum - from Costa Rica to NW Brazil Aspidosperma salgadense - Pará Aspidosperma sandwithianum Markgr. - Guianas Aspidosperma schultesii - Venezuela, Peru, NW Brazil Aspidosperma spruceanum - Brazil, Bolivia, Peru, Guianas Aspidosperma steyermarkii - Bolívar in Venezuela Aspidosperma subincanum - Brazil, Bolivia Aspidosperma thomasii - Bahia Aspidosperma tomentosum - Brazil, Bolivia, Paraguay Aspidosperma triternatum - Paraguay, N. Argentina Aspidosperma ulei - Brazil, Guianas, Venezuela, Colombia Aspidosperma vargasii - Brazil, Guianas, Venezuela (incl Antilles), Colombia Aspidosperma williamii - Amazonas in BrazilLa aspidospermao (Aspidosperma) estas neotropisa genro de arboj kaj arbedoj el la angiosperma familio de la apocinacoj.
Ĝenerale ties folioj estas alternaj. La etaj floroj estas cume arigataj kaj la semoj havas flugilojn.
La aspidospermao (Aspidosperma) estas neotropisa genro de arboj kaj arbedoj el la angiosperma familio de la apocinacoj.
Ĝenerale ties folioj estas alternaj. La etaj floroj estas cume arigataj kaj la semoj havas flugilojn.
Aspidosperma es un género de fanerógamas de la familia de las Apocynaceae. El género incluye árboles y arbustos originarios de América del Sur. Sus hojas están dispuestas generalmente de forma alterna, con flores pequeñas que están unidas en cimas. Sus semillas son aladas.
Árboles de 8-20 m de altura, diámetro del tronco 80 cm, ramas relativamente delgadas, glabras, escasamente rimosas. Hoja oblongas hasta obovado- elípticas, corta y abruptamente acuminadas a obtusas o ápice redondeado, base agudamente cuneada obtusa, 4- 12 cm de longitud, 1- 4 cm de ancho, firmemente membranáceas, la reticulación de la venación terciaria muy prominente en ambas superficies, glabras; pecíolos 1.0- 1.5 cm de longitud o poco menos. Inflorescencias agrupadas subterminalmente en la parte más alta de las axilas de las hojas, dicasio, relativamente denso, gis- puberulento, 1- 3 cm de longitud, brácteas diminutas. Lóbulos del cáliz ampliamente ovados, agudos o redondeados, 0.5- 1.0 mm de longitud, adpreso- pilosulos. Corola blancuzca o amarillenta, densamente adpreso- puberulenta a aproximadamente glabra, tubo 2.5- 3.0 mm de longitud y alrededor de 1 mm de ancho en la inserción de los estambres, lóbulos ovados, 0.5- 1.5mm de longitud. Estambres insertos un poco arriba de la mitad del tubo de la corola, anteras alrededor de 0.5mm de longitud, densamente puberulento. Folículos clavado- oblongos, ovario ovoide cerca de 0.5mm de longitud, 3- 6 cm de longitud y 1.0- 1.5 cm de ancho, muy conspicuamente lenticelados, semillas 2- 3.5 cm de longitud obtusas, basalmente aladas (fide, WOODSON, 1951: 159).[2]
El profesor Armando Dugand (cit. Por WOODSON, 1951) informa que Aspidosperma Polyneuron Mueller Arg. In Martius, produce una excelente madera estructural, el corazón de la madera es de un hermoso color rosado naranja y la savia opaca gris- blanco. Según los colectores de los árboles aparecen siempre- verdes. Según GARCIA- BARRIGA (1974),[3] tanto la corteza como las hojas de Aspidosperma Polyneuron Mueller Arg. In Martius, se usan en decocción para el reumatismo articular y antiespasmódico. Sirve como desinfectante en las heridas de los animales. Aplicado en forma de cataplasma para los tumores. Usos: esta especie, denominada con el nombre vulgar de “carreto” es utilizada en construcciones interiores y exteriores de altos esfuerzo y carpintería mecánica que no exige una gran estabilidad dimensional; en zonas de clima poco variable, se puede emplear para pisos y escaleras, armazones de barcos y crucetas (utilizando la madera seca).usos especiales, donde se requiere una alta resistencia a la tenacidad como artículos deportivos donde el peso no es un factor limitante. Usos especiales que requieren una alta resistencia al ácido, arcos para violines (LASTRA 1.C).[4][5]
El género fue descrito por Mart. & Zucc. y publicado en Flora 7(1, Beibl. 4): 135. 1824.[6] La especie tipo es: Aspidosperma tomentosum
Aspidosperma es un género de fanerógamas de la familia de las Apocynaceae. El género incluye árboles y arbustos originarios de América del Sur. Sus hojas están dispuestas generalmente de forma alterna, con flores pequeñas que están unidas en cimas. Sus semillas son aladas.
Aspidosperma est un genre d’arbres et d’arbustes originaires d'Amérique du Sud de la famille des Apocynacées. Leurs feuilles sont généralement alternes, leurs petites fleurs sont réunies en cymes et leurs graines sont ailées.
Le mot aspidosperma est formé à partir des deux mots grecs ἀσπίς (aspis, -idos), bouclier et σπέρμα (spérma), semence, graine.
Nota : Cette liste n'est pas exhaustive et pourrait inclure des synonymes.
Aspidosperma est un genre d’arbres et d’arbustes originaires d'Amérique du Sud de la famille des Apocynacées. Leurs feuilles sont généralement alternes, leurs petites fleurs sont réunies en cymes et leurs graines sont ailées.
Aspidosperma Mart. & Zucc., 1824 è un genere di piante delle famiglia delle Apocinacee.
Il genere comprende le seguenti specie:[1]
Aspidosperma Mart. & Zucc., 1824 è un genere di piante delle famiglia delle Apocinacee.
Kvebrachas (lot. Aspidosperma) – stepukinių (Apocynaceae) šeimos medžių gentis. Paplitusi Pietų Amerikoje.
Kvebrachas (lot. Aspidosperma) – stepukinių (Apocynaceae) šeimos medžių gentis. Paplitusi Pietų Amerikoje.
Aspidosperma é um género botânico pertencente à família Apocynaceae.[3]
Aspidosperma é um género botânico pertencente à família Apocynaceae.
Aspidosperma là chi thực vật có hoa trong họ Apocynaceae.[2]
Aspidosperma là chi thực vật có hoa trong họ Apocynaceae.
Aspidosperma Mart. & Zucc., 1824
Синонимы Типовой видАспидосперма (лат. Aspidosperma) — род растений семейства Кутровые (Apocynaceae), распространённых в Южной Америке.
Некоторые виды являются источником ценной древесины, отличающейся высокой прочностью и включаемой в группу пород известную под названием квебрахо.
По информации базы данных The Plant List, род включает 66 видов[3]:
Аспидосперма (лат. Aspidosperma) — род растений семейства Кутровые (Apocynaceae), распространённых в Южной Америке.
Некоторые виды являются источником ценной древесины, отличающейся высокой прочностью и включаемой в группу пород известную под названием квебрахо.
見文中