Laserpitium latifolium L. ye una especie pertenciente a la familia Apiaceae.
Casi glabra, grisosa, perenne d'hasta 1,5 m, de sólidu tarmu costilláu, ramosu penriba. Fueyes bien grandes bipinnaes, con lóbulos ovaos, dentaos y peciolaos, con prominente costiella central; peciolos de les fueyes inferiores lateralamente estruyíos, los de les cimeres bien enchíos. Flores blanques, n'umbeles de 25-40 radios primarios, con numberoses bráctees estreches deflexas de marxes membranosos; poques bractéolas , subulaes. Frutu ovoide, d'amplies nales ondulaes. Floria a final de primavera y pel branu.
Gran parte d'Europa, sacante Albania, Gran Bretaña, Grecia, Irlanda, Islandia, Holanda y Portugal. Introducida en Bélxica. Habita en montes de monte, ente roques y maleces.[1]
Laserpitium latifolium describióse por Carlos Linneo y espublizóse en Sp. Pl. 248 1753.[2]
.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Laserpitium latifolium L. ye una especie pertenciente a la familia Apiaceae.
Hladýš širolistý (Laserpitium latifolium) je až přes metr vysoká, statná, aromatická, ve volné přírodě rostoucí bylina se širokým květenstvím složeného okolíku bílých květů. Je jedním ze tří druhů rodu hladýš které vyrůstají v České republice.
Vyrůstá v poměrně širokém evropském areálu, od Španělska, Itálie a Balkánu na jihu až po baltské oblasti Skandinávie na severu. Východním směrem zasahuje až do středního Ruska.
V České republice se vyskytuje řídce, ve vyšších počtech jen na několika místech ve středních Čechách a okolo dolního toku Labe, na Moravě pak v Bílých Karpatech. Roste na stanovištích s převážně vápnitým podložím, na světlých a sušších stráních, okrajích křovin a na osvětlených místech v lesích. Jeho místa výskytu se častěji rozkládají v pahorkatinách termofytika a mezofytika. Lze ho nejspíše spatřit v suchých bylinných lemech svazu Geranion sanguinei (kde je diagnostickým druhem) a ve vysokostébelných trávnicích skalních terásek svazu Trifolion medii.[1][2]
Vytrvalá rostlina jejíž lodyha dorůstající do výšky 60 až 150 cm roste z tlustého válcovitého oddenku který po poranění roní aromatickou pryskyřičnou tekutinu. Lysá lodyha je vzpřímená, tuhá, jemně rýhovaná a v horní části rozvětvená. Přízemní listy jsou na délku až 50 cm a mají dlouhé řapíky, horní lodyžní jsou menší se zakrslými řapíky nebo přisedlé, mají rozměrnou pochvu. Dvakrát až třikrát trojčetné čepele listů jsou trojúhelníkovitého tvaru a jejich lístky s nesouměrnou bázi jsou široce vejčité, na koncích tupě špičaté a po obvodě nestejnoměrně hrubě pilovité.
Mohutné ploché složené okolíky, mající v průměru i přes 20 cm, jsou vytvořeny z 25 až 40 okolíčků. Obaly jsou tvořeny početnými listeny které jsou po okrajích blanité. Okolíčky mají stopky drsné a odstálé listeny jen řídké a nitkovité. Protandrické květy jsou převážně oboupohlavné, v menším počtu samčí. Kališní lístky jsou drobné, čárkovité. Korunní lístky 2 až 2,5 mm dlouhé a 1 až 1,5 mm široké jsou obvejčité až obsrdčité, na vrcholu lehce vykrojené a mají barvu bílou nebo, a to řidčeji, slabě narůžovělou. Rostliny vykvétají od července do září.
Plody jsou podlouhlé dvounažky, jednotlivá merikarpia mají 5 bezkřídlých žeber a 4 mezižebrová křídla.[1][3][4]
Stanoviště hladýše širolistého jsou mnohde ohrožována postupným zarůstáním rozšiřujícím se plevelem a samotné rostliny jsou často spásány lesní zvěří. Je proto zařazen "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky" mezi ohrožené druhy (C3).[1][5]
Nákres rostliny
Zpeřené listy
Složený okolík a opylovači
Obrázky, zvuky či videa k tématu hladýš širolistý ve Wikimedia Commons
Hladýš širolistý (Laserpitium latifolium) je až přes metr vysoká, statná, aromatická, ve volné přírodě rostoucí bylina se širokým květenstvím složeného okolíku bílých květů. Je jedním ze tří druhů rodu hladýš které vyrůstají v České republice.
Das Breitblättrige Laserkraut (Laserpitium latifolium) ist eine Pflanzenart in der Familie der Doldenblütler (Apiaceae). Es kommt hauptsächlich in den Alpen vor.
Das Breitblättrige Laserkraut wächst als ausdauernde krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 50 bis 150 Zentimetern erreicht. Alle Pflanzenteile sind kahl und oft etwas bläulich. Der kahle Stängel ist verzweigt und nur wenig gerillt.
Von den anderen Laserkraut-Arten kann man das Breitblättrige Laserkraut sofort an der Form seiner Laubblätter unterscheiden. Die Blattspreite ist zwei- bis dreifach gefiedert. Die Fiederblätter sind breit eiförmig mit einem schwach herzförmigen Grund; bei anderen Arten sind die Fiederblätter ungeteilt und am Rande gesägt.
Die Blütezeit reicht von Juli bis August. Es ist ein doppeldoldiger Blütenstand vorhanden. Die Dolde erster Ordnung besitzt einen Durchmesser von 10 bis 15 Zentimetern und schmal dreieckige Hüllblätter. Die Hüllchenblätter der Döldchen sind schmal pfriemlich. Neben zwittrigen Blüten kommen auch rein männliche Blüten vor; es liegt also Andromonözie vor.
Die Spaltfrüchte ist eine Doppelachäne. Die geflügelten Teilfrüchte sind mit einer Länge von 7 bis 10 mm und einem Durchmesser von 4 bis 6 Millimeter relativ groß und etwa 8 mg schwer. Die Früchte reifen zwischen September und Oktober.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 22.[1]
Das Breitblättrige Laserkraut ist ein Hemikryptophyt und eine Halbrosettenpflanze mit verdickter Rübe.
Blütenbiologisch handelt sich um „Nektar führende Scheibenblumen“ vom „Heracleum-Typ“. Die Bestäubung erfolgt durch unterschiedliche Insekten, besonders Fliegen und Käfer.
Die Früchte sind Wind- und Tierstreuer, sie werden auch durch Fließgewässer transportiert und es kommt zur Zufallsausbreitung durch Wiederkäuer. Es handelt sich um einen Kältekeimer.
Das Hauptverbreitungsgebiet des Breitblättrigen Laserkrautes liegt in der subalpinen Höhenstufe der Alpen, dabei besonders in Kalkgebieten. In den Allgäuer Alpen steigt das Breitblättrige Laserkraut am Südfuß des Widdersteins in Vorarlberg bis in eine Höhenlage von 2100 Meter auf.[2] Das Breitblättrige Laserkraut gedeiht hauptsächlich in Trockenwäldern, an sonnigen Waldrändern oder auf Wiesen.[1]
Es ist eine Charakterart der Assoziation Hasen-Laserkraut-Saum (Bupleuro longifolii-Laserpitetum latifolii) im Verband der xerothermen Saumgesellschaften (Geranion sanguinei). Diese montane Saumgesellschaft erstreckt sich in Hochlagen von der Schwäbischen Alb bis zum Steigerwald. Neben den namensgebenden Charakterarten Breitblättriges Laserkraut und Langblättriges Hasenohr bestimmen Wald-Witwenblume, Berg-Distel, Blaugrüne Segge, Wald-Storchschnabel, Hasenlattich, Große Bibernelle und Ochsenauge das Bild der Assoziation.[3] Außerdem kommt es in Gesellschaften der Ordnung Seslerietalia oder der Verbände Trifolion medii, Calamagrostion oder Erico-Pinion vor.[1]
Man kann folgende Unterarten unterscheiden:[4]
Das Breitblättrige Laserkraut (Laserpitium latifolium) ist eine Pflanzenart in der Familie der Doldenblütler (Apiaceae). Es kommt hauptsächlich in den Alpen vor.
Laserpitium latifolium, common name broad-leaved sermountain,[1] is an herbaceous perennial plant in the genus Laserpitium of the family Apiaceae.
Laserpitium latifolium reaches on average 50–150 centimetres (20–59 in) of height. The inflorescence has a diameter of 10–15 centimetres (3.9–5.9 in). The stem is green-grayish, round, erect and lightly grooved, branched on the top. Leaves are quite large, biternate and petiolated, with a prominent central rib. Leaflets are ovate or heart-shaped and toothed. The leaves are 3–10 cm long and 2–6 cm wide. Flowers are white, clustered in unbrels of 25–40 rays. The diameter of umbels reaches 20–30 centimetres (7.9–11.8 in). The flowering season is from May to August. Fruits are oblong and flattened, 5–10 millimetres (0.20–0.39 in) long.
It is widespread in most of Europe except Albania, Great Britain, Greece, Ireland, the Netherlands and Portugal. It has been introduced in Belgium.
It grows in mountain dry forests, on grassy slopes, on the sunny edges of woods or in meadows. It prefers calcareous soils and a nutrient-rich substrate, at an altitude of 400–2,100 metres (1,300–6,900 ft) above sea level.
Laserpitium latifolium - Figure from Deutschlands Flora in Abbildungen
Close-up on flowers of Laserpitium latifolium
Flowers of Laserpitium latifolium
Leaves of Laserpitium latifolium
Laserpitium latifolium, common name broad-leaved sermountain, is an herbaceous perennial plant in the genus Laserpitium of the family Apiaceae.
Laserpitium latifolium L. es una especie perteneciente a la familia Apiaceae.
Casi glabra, grisosa, perenne de hasta 1,5 m, de sólido tallo costillado, ramoso por arriba. Hojas muy grandes bipinnadas, con lóbulos ovados, dentados y peciolados, con prominente costilla central; pecíolos de las hojas inferiores lateralamente comprimidos, los de las superiores muy hinchados. Flores blancas, en umbelas de 25-40 radios primarios, con numerosas brácteas estrechas deflexas de márgenes membranosos; pocas bractéolas , subuladas. Fruto ovoide, de amplias alas onduladas. Florece a final de primavera y en verano.
Gran parte de Europa, excepto Albania, Gran Bretaña, Grecia, Irlanda, Islandia, Holanda y Portugal. Introducida en Bélgica. Habita en bosques de montaña, entre rocas y malezas.[1]
Laserpitium latifolium fue descrita por Carlos Linneo y publicado en Sp. Pl. 248 1753.[2]
Laialehine kareputk (Laserpitium latifolium) on sarikaliste sugukonda kareputke perekonda kuuluv õistaim.
Taim kasvab puisniitudel, leht- ja segametsades. Taime esineb peamiselt Lääne-Eestis ja saartel.[1]
Laialehine kareputk (Laserpitium latifolium) on sarikaliste sugukonda kareputke perekonda kuuluv õistaim.
Taim kasvab puisniitudel, leht- ja segametsades. Taime esineb peamiselt Lääne-Eestis ja saartel.
Laserpitium latifolium
Le Laser à feuilles larges (Laserpitium latifolium), également appelé Laser blanc, est une plante herbacée vivace du genre Laserpitium et de la famille des Apiacées.
Laserpitium latifolium
Le Laser à feuilles larges (Laserpitium latifolium), également appelé Laser blanc, est une plante herbacée vivace du genre Laserpitium et de la famille des Apiacées.
Plačialapis begalis (Laserpitium latifolium) – salierinių (Apiaceae) šeimos, begalių (Laserpitium) genties augalas.
Daugiametis, 60-150 cm aukščio žolinis augalas. Stiebas apvalus, smulkiai briaunotas, ruožuotas, minkšta šerdimi, viršutinė dalis šiek tiek šakota. Lapkočiai iki 40-50 cm ilgio, pamatas paplatėjęs į išsipūtusią makštį; apatiniai lapai kartais net 3 kartus plunksniški, standūs; viršutinių lapų lapeliai lancetiški, lygiakraščiai, prie pamato susiaurėję į kotelį; visų lapų gyslos apaugusios šereliais. Žiedyne 20-50 nevienodo ilgio šiurkščiabriaunių stipinų. Vainiklapiai balti. Vaisius plikas, gelsvai rudas. Žydi liepos mėn. auga miškuose, krūmuose.
Vaistinei žaliavai vartojamos šaknys. Jos kasamos rudenį arba pavasarį. Šaknyse yra eterinio aliejaus, susidedančio iš pineno, terpineno, kareno; labai kartaus lazerpitino, kumarino junginių, dervų, mineralinių ir kitų medžiagų.
Augalas įrašytas į Lietuvos raudonąją knygą.
Kvitrot (Laserpitium latifolium) er ei fleirårig urt i skjermplantefamilien. Ho blir 50 til 150 cm høg og har kvite blomar. Kvitrota veks berre i Europa, hovudsakleg i Sentral-Europa. I Noreg finst ho hovudsakleg rundt Langesundsfjorden, ved Bamble, Porsgrunn og Larvik. Arten er i tilbakegang i Noreg.[1]
Kvitrot (Laserpitium latifolium) er ei fleirårig urt i skjermplantefamilien. Ho blir 50 til 150 cm høg og har kvite blomar. Kvitrota veks berre i Europa, hovudsakleg i Sentral-Europa. I Noreg finst ho hovudsakleg rundt Langesundsfjorden, ved Bamble, Porsgrunn og Larvik. Arten er i tilbakegang i Noreg.
Okrzyn szerokolistny (Laserpitium latifolium L.) – gatunek rośliny wieloletniej z rodziny selerowatych. Występuje na dużej części Europy[2]. W Polsce na całym obszarze, na niżu rzadka.
Bylina, hemikryptofit. Rośnie w górskich lasach liściastych, na górskich łąkach i murawach na kamienistym podłożu.
Okrzyn szerokolistny (Laserpitium latifolium L.) – gatunek rośliny wieloletniej z rodziny selerowatych. Występuje na dużej części Europy. W Polsce na całym obszarze, na niżu rzadka.
Spenört (Laserpitium latifolium) är en växtart i familjen flockblommiga växter.
Den blommar vid mitten eller senare delen av sommaren.
Wikimedia Commons har media som rör Spenört.
Spenört (Laserpitium latifolium) är en växtart i familjen flockblommiga växter.
Den blommar vid mitten eller senare delen av sommaren.
Багаторічна трав'яниста рослина 60–120(150) см заввишки. Стебла з сизим нальотом, майже гола; верхня частина розгалужена; основа із залишками старих листків. Листки з роздутими піхвами, сіро-зелені, нижні трійчасті, інші 2-трійчато- або перисторозсічені, з великими сердцевидно-яйцевидними, 6–10 см завдовжки, зубчато-пильчастими сегментами, знизу — з гострими щетинками на жилах. Зонтики з 15–40 неоднаковими променями. Чашолистки рудиментарні. Пелюсток 5, вони білі (іноді тонкий відтінок рожевого). Тичинок 5. Плоди овальні, голі, 5–10 мм довжиною, з крилатими і хвилястими вторинними ребрами[2][3].
Поширений у Європі (Данія, Фінляндія, Норвегія, Швеція, Австрія, Чехія, Німеччина, Угорщина, Польща, Словаччина, Швейцарія, Білорусь, Естонія, Латвія, Литва, Молдова, Україна, зх. Росія, Боснія і Герцеговина, Болгарія, Хорватія, Італія, Чорногорія, Румунія, Сербія , Словенія, Франція (у т.ч. Корсика), Іспанія)[4][5][6].
В Україні зростає в лісах і серед чагарників — у Закарпатті, Карпатах, Прикарпатті, на Поліссі та в Правобережному Лісостепу часто; в Лівобережному Лісостепу рідко[2].
листя
суцвіття
ілюстрація
