Zvonečník černý, latinsky Phyteuma nigrum, je jedním z endemitů Českoněmeckého masivu. Hojně se vyskytuje na šumavských horských loukách a pastvinách.
Patří do čeledi Campanulaceae.
Jedná se o vytrvalou rostlinu, 20-60 cm vysokou s přímou, lysou, v horní polovině bezlistou lodyhou. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté. Čepel listů je na bázi srdčitá, nepravidelně vroubkovaná a dvakrát delší než širší. Dolní lodyžní listy mají čepel při bázi uťatou až klínovitou. Květy černofialové, květenství válcovitý klas. [1]
Černofialové klásky najdeme na šumavských loukách od května do července.[1]
Vyskytuje se na suchých i vlhkých až rašelinných loukách. Lemuje také lesy na neutrálních až slabě kyselých půdách, nevápenatých a většinou písčitohlinitých.[1]
Fytogeograficky patří k nejvýznamnějším druhům Šumavy. Je hojně rozšířený na české, bavorské i rakouské straně Šumavy. Jako endemit České vysočiny dosahuje maximálně předhůří Alp. Jeho rozšíření je v malém areálu, je proto řazen mezi ohrožené druhy ČR.[1]
Zvonečník černý, latinsky Phyteuma nigrum, je jedním z endemitů Českoněmeckého masivu. Hojně se vyskytuje na šumavských horských loukách a pastvinách.
Patří do čeledi Campanulaceae.