Coeden gollddail fechan o deulu'r helygen yw Helygen wylofus sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Salicaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Salix x sepulcralis a'r enw Saesneg yw Weeping willow.^[1]

Mae gwreiddiau'r goeden fechan hon yn hoff o bridd gwlyb, a thyf fel arfer ar lan afon, nant neu lyn. Mae'r dail wedi eu lleoli bob yn ail a'r blodau'n unrhyw - gyda chynffonau wyn bach benyw ar un coeden a'r gwryw ar goeden arall hy mae'n blanhigyn deuoecaidd. Mae'r petalau'n fach iawn ac ni cheir petalau. Mae gan y goeden briodweddau meddygol, gan gynnwys atal y ddannodd a gwrth-feiotig.

Gweler hefyd

• Geiriadur rhywogaethau Gwefan Llên Natur

Cyfeiriadau

Mae gan Gomin Wikimedia
gyfryngau sy'n berthnasol i:

Helygen wylofus

Vrba náhrobní (Salix x sepulcralis) je hybridní druh z rodu vrba, často pěstovaný v kultuře jako okrasná dřevina. Vznikl jako kříženec převislého kultivaru vrby bílé (Salix alba cv. 'Tristis' nebo 'Vitellina') a vrby babylónské (Salix babylonica). Je to v českých podmínkách nejčastěji vysazovaná "smuteční vrba".^[1][2]

Popis

Listy na podzim

Je to 15-20 metrů vysoký strom s nápadně převisajícími periferními větvemi a rozkladitou korunou. Letorosty jsou lysé, žlutě zbarvené, velmi dlouhé. Kopinaté špičaté listy jsou 8-10 cm dlouhé a 1,1-1,3 cm široké, na okraji pilovité, na lícní straně zelené, na rubu šedé; na stromě vytrvávají zelené dlouho do podzimu, prakticky do prvních mrazů. Drobné šídlovité palisty záhy opadávají.

V kultuře se vyskytují jedinci výhradně se samčími květy (někdy se však objevují i oboupohlavné jehnědy). Ty jsou uspořádány v úzkých, válcovitých, 3-4 cm dlouhých jehnědách umístěných na postranních větévkách a mají po dvou tyčinkách s pýřitými nitkami. Jejich podpůrné listeny jsou žlutozelené, řídce chlupaté, s jednou nektáriovou žlázkou. Strom kvete v dubnu až květnu, po olistění.^[3][1]

Pěstování

Jako rychle rostoucí a atraktivně vyhlížející dřevina odolná proti napadení dřevokaznými houbami je vrba náhrobní velice často pěstována jako okrasný strom. Uplatňuje se zejména jako výrazná solitéra ve větších zahradách a parcích a v krajinářských úpravách. Pravděpodobně nejčastěji se pěstuje kultivar 'Chrysocoma' vyšlechtěný v Berlíně v roce 1888, s dlouhými, převislými, žlutými větvemi,^[1] nebo kultivar 'Salamonii' s větvemi hnědavými až zelenkavými a méně převislými.

Ostatní "smuteční vrby"

Typický "smuteční" vzhled s převislými větvemi má řada dalších druhů a kultivarů vrb, především vrba babylónská. Jako jeden z prvních byl pravděpodobně pěstován její silně převisající kultivar 'Pendula', která se do Evropy dostal v polovině 18. století. Dalšími takovými jsou kultivary 'Babylon', 'Blanda' s větvemi jen mírně převislými, nebo 'Elegantissima' s větvemi delšími a více převislými.^[4][5] V českých, potažmo středoevropských podmínkách jsou však choulostivé, často namrzají a nejsou tedy zdaleka pěstovány tak často jako vrba náhrobní.

Rozšířen je též kultivar 'Tristis' vrby bílé (někdy bývá pokládán za synonymní taxon se Salix x sepulcralis, vyskytují se ale jen samičí exempláři^[3]) nebo další kříženec vrba obloukovitá (Salix ×pendulina Wender, syn. Salix × blanda = S. babylonica × S. fragilis) se šedavými, lámavými letorosty.

Reference

1. ↑ ^{a b c} SALIX ×SEPULCRALIS Simonk. – vrba náhrobní / vŕba cintorínska | BOTANY.cz. botany.cz [online]. [cit. 2018-09-16]. Dostupné online.
2. ↑ Ivan Musil, Jana Möllerováː Listnaté dřeviny 1. Prahaː ČZU 2005, s. 60
3. ↑ ^{a b} Chmelař J. & Koblížek J. (1990): Salix L. – vrba. – In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, p. 458–489, Academia, Praha.
4. ↑ Santamour, F.S. & McArdle, A.J. (1988). Cultivars of Salix babylonica and other Weeping Willows. Journal of Arboriculture 14: 180-184
5. ↑ Barnes, Burton V.; W.H. WAGNER JR. Michigan Trees: A guide to the trees of the Great Lakes region (revised and updated). Ann Arbor, Michigan: The University of Michigan Press, 2004. ISBN 978-0-472-08921-5. S. x + 448 pp.. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

• Galerie vrba náhrobní ve Wikimedia Commons

Riippakeltasalava (Salix × sepulcralis 'Chrysocoma', syn. Salix alba 'Tristis') on koristepuu, joka Suomessa kasvaa vyöhykealueilla I–II. Itämeren eteläpuolella riippakeltasalava kasvaa jopa 20 metriä korkeaksi, Suomessa jo 10 metrin korkeus on harvinainen. Riippakeltasalava on lajien valkosalava (Salix alba) ja Salix babylonica risteytys.

Riippakeltasalava vaatii paljon tilaa ja sopii hyvin yksittäispuuksi veden äärelle. Sen riippuvat oksat muodostavat puulle tyypillisen koristeellisen ulkonäön. Riippakeltasalava kasvaa nopeasti ja sopii hyvin puistoihin ja puistomaisille jokien vierustoille. Euroopassa viljeltyjä taimia on saatavana myös joistakin suomalaisista taimitarhoista.

Galleria

• Lehti

• Lehti

• Kaarnaa

• 
• Lehtiä

Lähteet

• http://www.barcham.co.uk/trees/salix-alba-tristis-golden-willow

Viitteet

Vos an lenga piemontèisa Për amprende a dovré 'l sistema dle parlà locaj ch'a varda sì.

Costo artìcol a l'é mach në sbòss. Da finì.

Distribussion

Da finì.

Notissie

Da finì.

Arferiment bibliogràfich për chi a veul fé dj'arserche pì ancreuse

• Salix Sepulcralis Group 'Chrysocoma'

Aiuto per
la lettura Ayuda para
la lectura Help for
Reading Rintré ant
la Piòla Contaté
j'Aministrator Lìber për
Amprende Coression
ortogràfica Tastadura
piemontèisa Portaj
e Proget Agiut pr'ij
Contributor Travajòt
sempi