Vorvaňovití (Physeteridae) jsou malá čeleď z řádu kytovců. Řadí se do ní tři druhy ve dvou rodech.[1] Tělo je protáhlé (hlava tvoří jednu čtvrtinu celkové délky a je tupě zakončena). Jediný dýchací otvor je umístěn na předním konci hlavy (ve tvaru S). Funkční zuby rostou pouze z dolní čelisti. V hlavové dutině nad horní čelistí se nachází olejovitá látka-spermacet (5000 až 7000kg). Hřbetní ploutev není vytvořena a je nahrazena tzv. hřbetním hrbem (1 krční obratel volný, zbylých 6 srůstá v jediný pevný kosterní útvar).
Je to třetí největší druh kytovců vůbec. Horní čelist svými měkkými částmi vždy výrazně čelist spodní přesahuje (u samců vice, než u samic). Hrudní ploutve jsou krátké a široké. Rozpětí mohutné ocasní ploutve může odpovídat i více než 25% délky těla. Na spodní straně ocasní části těla je vytvořen výrazný kýl. Zbarvení šedohnědé, až černé, na břiše světlejší. Starším samcům se říká býk. Obvykle měřili 20 m, dnes spíše jen 18 až 19 m (nejvíce i přes 24 m - historické záznamy z 19. století). Váží 55000-65000 kg, někdy i 70000-85000 kg. Samice neboli krávy. Měří 11-13 m (nejvíce 15,8 m). Váží 15000-27000 kg (nejvíce 34000 kg).
Obrázky, zvuky či videa k tématu vorvaňovití ve Wikimedia Commons
Vorvaňovití (Physeteridae) jsou malá čeleď z řádu kytovců. Řadí se do ní tři druhy ve dvou rodech. Tělo je protáhlé (hlava tvoří jednu čtvrtinu celkové délky a je tupě zakončena). Jediný dýchací otvor je umístěn na předním konci hlavy (ve tvaru S). Funkční zuby rostou pouze z dolní čelisti. V hlavové dutině nad horní čelistí se nachází olejovitá látka-spermacet (5000 až 7000kg). Hřbetní ploutev není vytvořena a je nahrazena tzv. hřbetním hrbem (1 krční obratel volný, zbylých 6 srůstá v jediný pevný kosterní útvar).
