The Gnetales (in its usual broad sense, which includes the same extant groups as Gnetophyta) is a group of around 65 to 75 gymnosperm seed plants in just three extant genera: Ephedra, Gnetum, and Welwitschia. At one time the Gnetales were believed to be the sister group to the angiosperms (flowering plants), but this relationship is inconsistent with most recent molecular phylogenetic analyses, which have variously placed the group as sister to all the extant conifers, as sister to the Pinaceae within the conifers, or as sister to all the non-Pinaceae conifers within the conifers.
Ephedra includes around 50 species, which are distributed in both temperate and subtropical arid environments in the Northern Hemisphere and South America. About a dozen of these species, often known as Mormon Tea, are found in arid regions in western North America.
Gnetum consists of fewer than three dozen species, mainly large woody climbers (two are trees). Ten species occur in tropical South America, one in West Africa, and the remainder in tropical and subtropical Asia. The seeds and foliage of some species are eaten by humans.
Welwitschia includes just a single species, Welwitschia mirabilis, which is found in the Namib Desert of southwestern Africa (Namibia and Angola). The species is dioecious (i.e., individual plants are either male or female) and each adult plant consists of a giant taproot, a very short woody stem, and two permanent strap-shaped' leaves.
(Won and Renner 2006; McCoy et al. 2008; Zhong et al. 2010; Loera and Ickert-Bond 2012 and references therein)
Taxonomickým systémem APG III bylo oddělení liánovce transformováno do řádu liánovcotvaré.
Liánovcotvaré (Gnetales) je řád z třídy jehličnanů. Je to nestejnorodá skupina rostlin, také nazývaných obalosemenné, rozdělená do tří izolovaných, nesourodých čeledí nahosemenných rostlin.
Podle statigrafických nálezů byla tato skupina, vzniklá již v období karbonu v prvohorách, nejvíce rozšířena v křídě v druhohorách a vyskytovala se tehdy kosmopolitně. Do období druhohor se datuje vznik krytosemenných rostlin.
Fylogenetická klasifikace vyšších rostlin (cévnatých rostlin), založena primárně na morfologických a dále anatomických, karyologických (studium buněčných jader) a palynologických (studium pylů a spor) znacích, zařadila popisovanou skupinu rostlin jako samostatné oddělení obalosemenné (Gnetophyta). Oddělení se dělilo na tři třídy (liánovce, chvojníky, welwitschie), každá třída měla jeden řád, každý řád měl jednu čeleď a ta měla jediný rod.
Molekulárně biologickými fylogenetickými studiemi genových sekvencí určitých úseků DNA nebo RNA bylo prokázáno, že tato skupina přirozeně patří do nahosemenných, pravděpodobně do blízkosti jehličnanů. Prosazováním taxonomického systému založeného na kladistickém, monofyletickém pojetí tak skupina ztratila nárok být samostatným oddělením. Je nyní zařazena do jediného řádu liánovcotvaré s čeleděmi liánovcovité, chvojníkovité a welwitschiovité.
Přesné zařazení dosud není jednoznačné, studie se liší. Řádu liánovcotvaré je nejvíce příbuzný řád borovicotvaré, dokonce je možné i sloučení do jednoho řádu.[1] Novější analýzy naznačují příbuznost s čeledí cypřišovitých[2] nebo odvětvení této skupiny (ponížené na čeleď) jako druhé větve borovicotvarých hned po borovicovitých[3].
Každá čeleď má své recentní rody rozšířené v jiném zeměpisném areálu:
Liánovcotvaré mají některé zvláštnosti, které je fylogeneticky odlišují od nahosemenných rostlin, např. mají útvary zčásti podobné květům, náznak dvojího oplození i přítomnost cév ve dřevní a primitivních průvodních buněk sítkovic v lýkové části cévních svazků.
U celého řádu jsou vyvinuty na bázi "květů" nenápadné integumenty (vaječné obaly) považovány za listence, které připomínají primitivní okvětí. Samičí "květy" obsahují jediné vajíčko s jedním nebo dvěma obaly. Společným znakem je trubičkovitě protažený integument, který vzhledem připomíná čnělku krytosemenných rostlin. V době pylení (uvolňování pylu) se na jeho konci vytváří polinační kapka usnadňující pronikání pylového zrna do pylové komory vajíčka. Je zde náznak dvojího oplodnění, obě neobrvené spermatické buňky se účastní oplození, nedojde však k němu.
V porovnání s ostatními nahosemennými rostlinami je samičí gametofyt zřetelněji potlačen. Vyjma chvojníkovitých se v gametofytu již nevytváří zárodečníky a vzniká primitivní zárodečný vak. Oplození nastává poměrně brzy po opylení, cca za 24 hodin, kdežto u některých nahosemenných rostlin zhruba až za rok. Samčí "květy" jsou tvořeny jedinou nebo několika tyčinkami, které mají zpravidla více skupin prašných váčků.
Liánovcovité jsou převážně liány nebo malé stromky s velkými plochými listy. Samičí květy jsou uspořádány nad sebou do "klasů"a samčí jsou "jehnědy", semena s dužnatým obalem jsou poživatelná.
Chvojníkovité jsou silně větvené prutovité rostliny s malými nebo chybějícími listy,které jsou nahrazeny zelenými fotosyntetizujícími stonky, samčí i samičí šištice jsou uspořádány do přeslenů, plody jsou žluté až červené bobule obsahující alkaloid efedrin.
Welwitschiovité jsou rostliny (dřeviny) s tlustým a dlouhým kůlovitým kořenem a dvěma listy, které na bázi stále dorůstají a na konci odumírají. Oplozené vajíčko se po dozrání promění v křídlaté semínko, samičí strobilus v plodní šišku.
Hierarchie řádu liánovcotvaré (Gnetales) je následující:
Obrázky, zvuky či videa k tématu liánovcotvaré ve Wikimedia Commons
Taxonomickým systémem APG III bylo oddělení liánovce transformováno do řádu liánovcotvaré.
Liánovcotvaré (Gnetales) je řád z třídy jehličnanů. Je to nestejnorodá skupina rostlin, také nazývaných obalosemenné, rozdělená do tří izolovaných, nesourodých čeledí nahosemenných rostlin.
Gnetum-ordenen (Gnetales) er en lille orden med en enkelt familie, den nedennævnte. Se nærmere beskrivelse under Gnetum-slægten.
familierDie Gnetales sind eine Ordnung der Samenpflanzen (Spermatophytina). Sie sind Nacktsamer (Gymnospermen) und werden aufgrund molekulargenetischer Merkmale derzeit zu den Coniferopsida gestellt. Die Ordnung umfasst 75 Arten in drei Gattungen.
In einigen Merkmalen ähneln die Gnetophyta den Bedecktsamern (Magnoliophyta), sind aber vermutlich keine Vorläufer derselben. Die Gnetophyta haben einen verholzten Spross, der aber bei Welwitschia unterirdisch verläuft. Das Sekundärholz enthält Gefäße. Die Blätter sind gegenständig oder quirlständig.
Die Blüten sind eingeschlechtig, haben also entweder nur weibliche oder nur männliche Organe. Sie sind zu Blütenständen (Infloreszenzen) zusammengefasst. Die männlichen Blüten verfügen über eine Blütenhülle (Perianth). Die Samen besitzen zwei Keimblätter.
Innerhalb der Gnetales werden drei Familien mit jeweils nur einer Gattung unterschieden:
Die Gnetales sind eine Ordnung der Samenpflanzen (Spermatophytina). Sie sind Nacktsamer (Gymnospermen) und werden aufgrund molekulargenetischer Merkmale derzeit zu den Coniferopsida gestellt. Die Ordnung umfasst 75 Arten in drei Gattungen.
Tekst üüb Öömrang Gnetales san det iansagst plaantenkategorii uun det klas faan a Gnetopsida an hiar tu a siadplaanten (Spermatophyta). Daalang täält am jo uk tu a näädelbuumer (Coniferopsida).
Diar san trii familin mä amanbi 70 slacher:
Gnetales san det iansagst plaantenkategorii uun det klas faan a Gnetopsida an hiar tu a siadplaanten (Spermatophyta). Daalang täält am jo uk tu a näädelbuumer (Coniferopsida).
Les Gnetales sont un ordre de plantes gnétophytes. Ce sont des plantes que l'on a longtemps considérées comme proches des plantes Angiospermes. Certains les estiment plutôt proches des Gymnospermes à l'heure actuelle, mais basé(qui?) majoritairement sur les preuves moléculaires, qui sont contredites par les preuves cladistiques du phénotype. Les résultats des taxonomies moléculaires sont dits être dus au faible échantillonnage et les erreurs systématiques [1] (mendeley.com sommaire) [2],[3](oxfordjournals.org). La preuve stratigraphique contredit aussi les résultats génotypiques [4],[5](botany.ubc.ca). Même avec la découverte d'un gnétophyte fossile du Permien, qui est revendiqué à fournir une preuve d'un clade gnétophytes-gymnospermes [6], la morphologie des formes fossiles, que l'analyse génotypique ne peut pas inclure, continue à soutenir la parenté gnétophytes+angiospermes [7]. Les synapomorphies pour Anaspermae (Diplophyta) (Gnétophyta+Angiospermae) sont la double fécondation, une tunique dans le méristème apical, et la réaction Maule [4]
Le groupement gnétophytes-conifères-Ginkyo remonte à Chamberlain [8] et le groupement gnetophytes-angiospermes remonte à Ernst Haeckel [9](archive.org) et Arber et Parkin [10],[11]. Les conifères et gnétophytes ont des feuilles linéaires, les sporophylles réduits, et les fosses bordées circulaires avec tores dans le protoxylème, et avec Ginkyo, ils possèdent uniquement le métaxylème manquant des fosses scalariformes [12], mais ces caractéristiques sont dits être plésiomorphes ou convergentes par ceux qui soutiennent la parenté gnétophytes+angiospermes.
Selon les auteurs, la classification varie légèrement. Pour certains, l'ordre comporte le genre Gnetum, le genre Ephedra et le genre Welwitschia[13].
Pour d'autres, l'ordre ne contient que le genre Gnetum. Les genres Ephedra et Welwitschia sont alors placés dans deux ordres qui leur sont propres.
Les Gnetales sont un ordre de plantes gnétophytes. Ce sont des plantes que l'on a longtemps considérées comme proches des plantes Angiospermes. Certains les estiment plutôt proches des Gymnospermes à l'heure actuelle, mais basé(qui?) majoritairement sur les preuves moléculaires, qui sont contredites par les preuves cladistiques du phénotype. Les résultats des taxonomies moléculaires sont dits être dus au faible échantillonnage et les erreurs systématiques (mendeley.com sommaire) ,(oxfordjournals.org). La preuve stratigraphique contredit aussi les résultats génotypiques ,(botany.ubc.ca). Même avec la découverte d'un gnétophyte fossile du Permien, qui est revendiqué à fournir une preuve d'un clade gnétophytes-gymnospermes , la morphologie des formes fossiles, que l'analyse génotypique ne peut pas inclure, continue à soutenir la parenté gnétophytes+angiospermes . Les synapomorphies pour Anaspermae (Diplophyta) (Gnétophyta+Angiospermae) sont la double fécondation, une tunique dans le méristème apical, et la réaction Maule
Le groupement gnétophytes-conifères-Ginkyo remonte à Chamberlain et le groupement gnetophytes-angiospermes remonte à Ernst Haeckel (archive.org) et Arber et Parkin ,. Les conifères et gnétophytes ont des feuilles linéaires, les sporophylles réduits, et les fosses bordées circulaires avec tores dans le protoxylème, et avec Ginkyo, ils possèdent uniquement le métaxylème manquant des fosses scalariformes , mais ces caractéristiques sont dits être plésiomorphes ou convergentes par ceux qui soutiennent la parenté gnétophytes+angiospermes.
Gnetales, razred golosjemenjača čiji je jedini živi rod Gnetum koji čini porodicu Gnetaceae. Vrste ovog reda raširene su u tropskim područjima Južne Amerike, Afrike i jugoistočne Azije. Mnoge vrste su korisno drveće i mnoge su na popisu ugroženih vrsta.[1]
Uz porodicu Gnetacea, ovom redu pridodaje se i nekoliko fosilnih rodova.
Gnetales, razred golosjemenjača čiji je jedini živi rod Gnetum koji čini porodicu Gnetaceae. Vrste ovog reda raširene su u tropskim područjima Južne Amerike, Afrike i jugoistočne Azije. Mnoge vrste su korisno drveće i mnoge su na popisu ugroženih vrsta.
Uz porodicu Gnetacea, ovom redu pridodaje se i nekoliko fosilnih rodova.
De Gnetales is een tot de zaadplanten behorende orde en aan de naaktzadigen verwante planten. Tot de orde behoren drie geslachten, elk in een eigen familie: de Gnetaceae met Gnetum, de Ephedraceae met Ephedra en de Welwitschiaceae met Welwitschia. De oude naam Chlamydospermae (mantelzadigen) werd ook gebruikt voor dit taxon, dat dan naast de naaktzadigen en de bedektzadigen werd geplaatst. Indien een andere classificatie gepresenteerd wordt is dit het gevolg van het toekennen van de rang van orde aan één of meer van deze families, niet het gevolg van een verschil van mening over het bestaan van deze drie families.
De orde van de Gnetales worden ook wel opgevat als de klasse Gnetopsida, met daarin de bovengenoemde families Gnetaceae, Ephedraceae en Welwitschiaceae.
Belangrijke kenmerken van de orde zijn de houtvaten (tracheeën) in het secundaire hout, waarschijnlijk door parallelle evolutie uit tracheïden. Daarnaast de rangschikking van "bloemen" in samengestelde "bloeiwijzen", de aanwezigheid van een "periant" in de mannelijke "bloem" en van verschillende omhulsels (vaak geïnterpreteerd als periant of extra integumenten) om het ovulum en als opvallend kenmerk de lang uittredende micropylaire buis.
De "bloemen" zijn eenslachtig en gewoonlijk tweehuizig. De voortplantingsorganen staan gegroepeerd in samengestelde strobili, die hier ook wel "bloeiwijzen" genoemd worden.
De vrouwelijke "bloemen" hebben een enkele, rechtopstaande zaadknop, waarvan de nucellus (macrosporangium) is omgeven door twee of drie omhulsels: twee integumenten en een "periant". Een micropyle is de opening van het integument dat de nucellus omgeeft. Deze micropyle groeit bij de Gnetales uit tot een lange micropylaire buis, waardoorheen een druppel vocht naar buiten wordt gevormd om de stuifmeelkorrels in de lucht op te kunnen vangen (druppelmechanisme). Bij indrogen van het vocht worden de stuifmeelkorrels naar binnen gezogen.
In de nucellus vormen zich door meiotische deling uit een sporemoedercel de macrosporen in een tetrade, waarvan er drie te gronde gaan. De overgebleven macrospore (of tenminste de kern van de macrospore) deelt zich meermaals tot enkele of meerdere cellen of celkernen; ook dit wordt wel embryozak genoemd en komt overeen met het macroprothallium of macrogametofyt. Een van de celkernen van de embryozak functioneert als eicel.
De mannelijke "bloem" bestaat uit een "periant" met daarbinnen antheroforen met elk 2 tot 8 synangia (ook wel "pollenzakjes") - een tot een samenhangend geheel vergroeide sporangia.
De bevruchting vindt plaats door de vorming van een pollenbuis met twee mannelijke gameten (celkernen).
In het bevruchte zaad ontwikkelt zich uit de zygote een embryo en hieruit een jonge plant met twee zaadlobben (cotylen).
De voortplanting van de Gnetales wordt in onderstaand schema aangegeven:
De Gnetales zijn een zustergroep van de Ephedrales en de Welwitschiales, die gezamenlijk de drie ordes van de klasse Gnetopsida vormen:
Gnetaceae
Welwitschiaceae
Ephedraceae
Literatuur
De Gnetales is een tot de zaadplanten behorende orde en aan de naaktzadigen verwante planten. Tot de orde behoren drie geslachten, elk in een eigen familie: de Gnetaceae met Gnetum, de Ephedraceae met Ephedra en de Welwitschiaceae met Welwitschia. De oude naam Chlamydospermae (mantelzadigen) werd ook gebruikt voor dit taxon, dat dan naast de naaktzadigen en de bedektzadigen werd geplaatst. Indien een andere classificatie gepresenteerd wordt is dit het gevolg van het toekennen van de rang van orde aan één of meer van deze families, niet het gevolg van een verschil van mening over het bestaan van deze drie families.
De orde van de Gnetales worden ook wel opgevat als de klasse Gnetopsida, met daarin de bovengenoemde families Gnetaceae, Ephedraceae en Welwitschiaceae.
Belangrijke kenmerken van de orde zijn de houtvaten (tracheeën) in het secundaire hout, waarschijnlijk door parallelle evolutie uit tracheïden. Daarnaast de rangschikking van "bloemen" in samengestelde "bloeiwijzen", de aanwezigheid van een "periant" in de mannelijke "bloem" en van verschillende omhulsels (vaak geïnterpreteerd als periant of extra integumenten) om het ovulum en als opvallend kenmerk de lang uittredende micropylaire buis.
Gnetales er en liten orden av nakenfrøede planter som omfatter noen av de særeste nakenfrøede gruppene. De er såpass forskjellige at gjerne har fått ganske høye systematiske kategorier, og fellesgruppen har derfor også variert fra divisjon (biologi) til orden (biologi). Fordi alle de hierarkiske kategoriene har egne endelser i botanikken, er det en rekke navn som i praksis dekker den samme gruppen: Gnetophyta (divisjon), Gnetophytina (underdivisjon), Gnetopsida (klasse) og Gnetidae (underklasse). Alle peker imidlertid til en gruppe bestående av de tre slektene Gnetum, Ephedra og Welwitschia og deres fossile slektninger.[1]
Gruppens medlemmer er også svært forskjellige. Gnetum-slekten er stort sett slyngplanter med grønne, fjærnervede blader i tropene, med unntak av Gnetum gnemon, som er et lite tre. Ephedra er pinneaktige busker med få, tynne blader som kan minne om barnåler. Denne gruppen har medisinplanter (efedrin) mot astma, forkjølelse og høysnue, men representerer også arter med stoffer som har narkotisk virkning, ofte potensielt dødelig. Welwitschia er en stor, ørkelevende sukulent som gror to store blader med parallelle nerver, som to enorme barnåler. Gruppen har imidlertid noen felles trekk som gjør at man lenge har vist at det er et slektskap mellom dem.
Alle har både tracheider og vedrør i vedvevet, et trekk som ellers bare finnes hos blomsterplanter. Som de eneste kjente plantener har de et system der eggcellen sender ut et rør for å møte pollenslangen. På samme måte som blomsterplantene har også gnetales-plantene dobbel befruktning, et system der et pollenkorn nummer to smelter sammen med to polarlegemer og danner noen av spirens strukturer.[2] Disse trekkene har gjort at enkelet forskere har framholdt gnetales-gruppen som mulig stamfar for blomsterplantene, men nyere forskning tyder på at blomsterplantene har sitt opphav et annet sted, og at de nakenfrøede plantene som sådan er en monofyletisk gruppe.[3]
Noen av Gnetum-artene har insektspollinering ved hjelp av skorpionfluer. Det er mulig gnetumplantene var den første gruppen som utviklet denne pollineringsmåten, lenge før de blomsterplantene.[4] Frøene spres av fugler.
Fordi slektene i gruppen er så hverandre har det vært vanskelig å gi noen sikker hypotese om deres innbyrdes slektsforhold, men med genetisk forskning siden 1980-tallet vet man nå mer. Fossilfunn fra kritt og mulig relevante funn fra perm, trias og jura har også bidratt. Selv om slektskapsforholdene fortsatt er usikre, ser det ut til at Gnetum er Søstergruppea til Welwitschia, og at disse to sammen med slekten Ephedra utgjør en monofyletisk gruppe.[3]
Følgende er de tre slektene og et utvalg av arter:
Gnetales er en liten orden av nakenfrøede planter som omfatter noen av de særeste nakenfrøede gruppene. De er såpass forskjellige at gjerne har fått ganske høye systematiske kategorier, og fellesgruppen har derfor også variert fra divisjon (biologi) til orden (biologi). Fordi alle de hierarkiske kategoriene har egne endelser i botanikken, er det en rekke navn som i praksis dekker den samme gruppen: Gnetophyta (divisjon), Gnetophytina (underdivisjon), Gnetopsida (klasse) og Gnetidae (underklasse). Alle peker imidlertid til en gruppe bestående av de tre slektene Gnetum, Ephedra og Welwitschia og deres fossile slektninger.
Gniotowce (Gnetales Mart.) – grupa roślin o różnej randze systematycznej w zależności od klasyfikacji i ujęcia systematycznego. Dawniej zwykle klasa Gnetopsida, czasem podgromada Gnetophytina lub nawet gromada Gnetophyta. Współcześnie według różnych autorów grupa opisywana jest w randze rzędu[1][2]. Również pozycja systematyczna gniotowców jest dyskusyjna, umieszczane są w systemach jako jedna ze starszych linii rozwojowych nagonasiennych, dawniej zwłaszcza bywały uważane też za grupę siostrzaną okrytonasiennym. Pojawiły się też publikacje i dowody na to, że gniotowce nie dość że należą do nagonasiennych to stanowią grupę siostrzaną dla rodziny sosnowatych Pinaceae[4].
Do gniotowców należy niewiele, bo 94 gatunki roślin krzewiastych, ale o bardzo zróżnicowanej budowie. Do grupy tej należą tropikalne pnącza takie jak gniot (Gnetum) oraz niezwykła, pustynna welwiczja przedziwna (Welwitschia mirabilis). Wszystkie grupowane są w trzy monotypowe rodziny co oznacza, że wszystkie współczesne gniotowce reprezentowane są jedynie przez trzy rodzaje roślin. Przy czym znanych jest 65 gatunków przęśli (Ephedra), 28 gatunków gniotów (Gnetum) i tylko jeden gatunek welwiczji (Welwitschia)[1].
Posiadają pewne cechy przypominające rośliny okrytonasienne (Magnoliopsida), przez co niegdyś doszukiwano się wspólnego pochodzenia tych dwóch grup roślin. Gniotowe wykształcają przypominające nieco kwiat okrytonasiennych struktury tworzone przez mikrosporofile ułożone spiralnie.
Rośliny owadopylne. U niektórych przedstawicieli dowiedziono istnienia podwójnego zapłodnienia, które podobnie jak w przypadku innych analogii do okrytonasiennych traktowane jest jako niezależne osiągnięcie gniotowych[1]. Do cech charakterystycznych dla gniotowych należą: bruzdkowane ziarna pyłku, naczynia przewodzące z porowatą płytką, przypominające tkankę okrytonasiennych, ale wykształconą niezależnie od nich[1]. Odróżniają się od innych nagonasiennych nie tylko wykształcaniem naczyń, ale też brakiem przewodów żywicznych[5].
W świetle dotychczas poznanych informacji o filogenezie tej grupy, w zasadzie wiadomo z bardzo dużą pewnością, że wraz z iglastymi stanowi grupę siostrzaną wobec miłorzębowych (Ginkgophyta). Dokładne położenie gniotowców na drzewie filogenetycznym nagozalążkowych nie jest jasne. Według niektórych źródeł stanowią one grupę siostrzaną wobec wszystkich iglastych określanych jako rząd sosnowców (Pinales)[2], umieszczane są w politomii obok rodziny sosnowatych (Pinaceae) i pozostałych iglastych[1], ew. stanowią grupę siostrzaną wobec sosnowatych tworząc klad, dla którego grupą siostrzaną są pozostałe iglaste[4].
Cycadophyta – sagowcowe
Ginkgophyta – miłorzębowe
Pinaceae – sosnowate
Ephedraceae – przęślowate
Welwitschiaceae – welwiczjowate
Gnetaceae – gniotowate
Araucariaceae – araukariowate
Podocarpaceae – zastrzalinowate
Sciadopityaceae – sośnicowate
Cupressaceae – cyprysowate
Taxaceae – cisowate
Cycadophyta – sagowcowe
Ginkgophyta – miłorzębowe
Pinales – sosnowce
Ephedraceae – przęślowate
Welwitschiaceae – welwiczjowate
Gnetaceae – gniotowate
Gniotowce (Gnetales Mart.) – grupa roślin o różnej randze systematycznej w zależności od klasyfikacji i ujęcia systematycznego. Dawniej zwykle klasa Gnetopsida, czasem podgromada Gnetophytina lub nawet gromada Gnetophyta. Współcześnie według różnych autorów grupa opisywana jest w randze rzędu. Również pozycja systematyczna gniotowców jest dyskusyjna, umieszczane są w systemach jako jedna ze starszych linii rozwojowych nagonasiennych, dawniej zwłaszcza bywały uważane też za grupę siostrzaną okrytonasiennym. Pojawiły się też publikacje i dowody na to, że gniotowce nie dość że należą do nagonasiennych to stanowią grupę siostrzaną dla rodziny sosnowatych Pinaceae.
Do gniotowców należy niewiele, bo 94 gatunki roślin krzewiastych, ale o bardzo zróżnicowanej budowie. Do grupy tej należą tropikalne pnącza takie jak gniot (Gnetum) oraz niezwykła, pustynna welwiczja przedziwna (Welwitschia mirabilis). Wszystkie grupowane są w trzy monotypowe rodziny co oznacza, że wszystkie współczesne gniotowce reprezentowane są jedynie przez trzy rodzaje roślin. Przy czym znanych jest 65 gatunków przęśli (Ephedra), 28 gatunków gniotów (Gnetum) i tylko jeden gatunek welwiczji (Welwitschia).
A ordem Gnetales, que pertence à classe Gnetopsida consiste em uma única família, a qual inclui único gênero Gnetum de plantas lenhosas de ambiente tropical no Sudeste Asiático, África Ocidental, Fiji e no Norte da América do Sul. A espécie mais conhecida deste género é o Gnetum gnemon, uma árvore típica da Malásia e Indonésia, cujas sementes são utilizadas para cozinhar uma especialidade característica chamada kerepok.
As Gnetales são plantas dióicas ou monóicas, geralmente trepadeiras ou lianas, mas também com espécies de arbusto e árvores. As folhas são elípticas.
A maioria das espécies de Gnetum são comestíveis, nomeadamente as sementes, que podem ser torradas, e as folhas que são usadas como vegetal. São também conhecidas aplicações na medicina tradicional
A ordem Gnetales, que pertence à classe Gnetopsida consiste em uma única família, a qual inclui único gênero Gnetum de plantas lenhosas de ambiente tropical no Sudeste Asiático, África Ocidental, Fiji e no Norte da América do Sul. A espécie mais conhecida deste género é o Gnetum gnemon, uma árvore típica da Malásia e Indonésia, cujas sementes são utilizadas para cozinhar uma especialidade característica chamada kerepok.
As Gnetales são plantas dióicas ou monóicas, geralmente trepadeiras ou lianas, mas também com espécies de arbusto e árvores. As folhas são elípticas.
Gnetales bir bitki takımı.
Odunsu veya sarılıcı bitkilerdir. Bu ordo yaklaşık 80 tür ihtiva eder. Gövdeleri basit veya dallanmıştır. Bu ordo mensupları diğer Gymnospermlerden farklı olarak odun yapılarında trakeler ve sklerankima lifleri de ihtiva ederler. Çiçekler tek eşeyli ve basit periyantlıdır. Mikrosporofiller Angiospermlerin Stamenlerine benzerler. Dişi çiçeklerde atrop birer tohum taslağı bulunur, arkegonlar sadece Ephedraceae familyası mensuplarında mevcut diğerlerinde değildir. Diğerlerinde yumurta hücresi veya yumurta nukleusuna kadar indirgenmiştir. Gnetales mensupları Angiosperm’ler ile gymnosperm’ler arasında geçit teşkil ederler.
Bu familya tek cins ve tek tür ihtiva eder (monotipik). Welwitschia mirabilis; Angola ve Güneybatı Afrika’da mevcuttur. Bitkiler pancarı andıran kalın ve kısa aynı zamanda yumru şeklinde gövdeye sahiptirler. Yaprakları karşılıklı bir çift ve şeritsi, uzunlukları 3 m’yi bulur. Yapraklar uç kısımdan çürür ve tabandan büyümeye devam eder. Bitkinin hayatı boyunca ilk meydana gelen yapraklar üzerinde kalır. Bitkiler dioik, kozalak şeklinde çiçek durumu teşkil ederler. Tohumlar 2 kotiledonlu, etlenmez, kuru kalır ve geniş kanatlar taşır.
Bu familyanın tek cinsi Ephedra’dır. Bu cinsin de dünyada 40 türü mevcuttur.
Ephedra türleri Akdeniz Bölgesinden Orta Asya'ya kadar yayılmıştır. Münferit olarak Orta Avrupa, Kuzey Amerika ve Güney Amerika'da mevcuttur.
Genellikle kurak yerlerde yayılmış zengin dallanma göstermiştir, dekussat dizilişli, küçük pulsu yapraklar ihtiva eden, çalı şeklinde bitkilerdir. Genellikle dioiktirler.
Erkek çiçekler, tek veya çiçek durumu halinde, kısa sürgünlerden braktelerin koltuğundan çıkarlar ve basit ihtiva ederler.
Dişi çiçekler kısa sürgünlerin ucunda 2-3’lü gruplar halinde, pulsu brakte çiftleri ile çevrilidirler. Her çiçek 2 örtü yaprağın birleşmesinden meydana gelen bir periyant halindedir. Çiçekler tek tohum taslağı (ovül) ihtiva ederler.
Bunlarda Angiosperm’lerdeki çift döllenmeyi andırırlar. Erkek gametlerden biri yumurta hücresi ile birleşir, diğeri karın kanal hücresi ile birleşir. Tohumları ekseriye kanatlı veya etlenen braktelerle çevrilidir.
Ephedra yurdumuzda 3 türle temsil edilmektedir.
Bu familyanın da tek cinsi Gnetum’dur. 40 kadar tür ihtiva eder.
Daha çok Tropik Asya, Tropik Batı Afrika ve Amazon Bölgesinde yayılmışlardır. Genellikle sarılıcı bitkiler, nadiren ağaç şeklindedirler. Bunların çiçekli bitkilerinkine benzer şekilde geniş yapraklara sahiptir. Dioik olan ağaçların çiçekleri tek eşeylidir.
Erkek çiçekler başak şeklinde, kat kat daireler şeklinde sıralanmış ve her katın tabanını bir çift brakte teşkil eder. Mikrosporofiller Stamenlere benzer.
Dişi çiçekler kat kat sıralanmış çiçek durumları şeklindedir. Her katın tabanında yaka şeklinde birleşmiş brakte çiftleri bulunur. Her çiçek dıştan içe doğru iç içe geçmiş boru şeklinde 2 perigon, uzun ve ucu çiçekten dışarıya uzanan integüment ve bir atrop tohum taslağı ihtiva eder. Döllenmede 2 sperma nukleusu 2 yumurta hücresi ile birleşir ve meydana gelen zigotlardan oluşan embriyolardan sadece bir tanesi gelişir. Bunların tohumlarının dış kısmı etli, iç kısmı sert bir örtü ile çevrilidir, bakkayı andırır. Türlerin çoğunun tohumları yenir.
Önemli türleri:
Wikimedia Commons'ta Gnetales ile ilgili çoklu ortam kategorisi bulunur.
Wikispecies'de Gnetales ile ilgili taksonomi bilgileri bulunur. Gnetales bir bitki takımı.
买麻藤目（Gnetaless）是植物分类学上的一个目。买麻藤目包括3科、3属、约80种。中国有2科、2属、19种。常见的有买麻藤（倪藤）、小叶买麻藤（细样买麻藤、狗裸藤）。
买麻藤类植物一般为灌木、乔木或藤本。比起其他裸子植物，买麻藤类更为特化，木质部具有导管，无树脂，叶大，类似单子叶植物，孢子叶球有类似花被的盖被（假花被）。
传统的分类方法将买麻藤类列入裸子植物门买麻藤纲，但裸子植物已知是个并系群（现存裸子植物则可组成单系群），因此较新的一些分类方法将其单独列为一个买麻藤门，也有一些基于种系发生学的复杂性而倾向于不使用门、纲两个层级。
由于整个买麻藤类植物只有三个属，一些分类法将其分为三目——买麻藤目（Gnetales）、麻黄目（Ephedrales）及百岁兰目（Welwitschiales）并列于买麻藤纲，每目各一科一属；一些则将其全部放在买麻藤目，分为三科——买麻藤科（Gnetacaea）、麻黄科（Ephedracaea）及百岁兰科（Welwitschiacaea），每科各一属。
买麻藤科 Gnetacaea
百岁兰科 Welwitschiacaea
麻黄科 Ephedracaea
松柏目 Pinales
银杏目 Ginkgoales
苏铁目 Cycadales
被子植物 Angiosperm
.jpg)
