Petrosaviàcia (Petrosaviaceae) és una família de plantes amb flor.
El sistema de classificació filogenètic APG II, de 2003, assigna a la família de les petrosaviàcies al clade monocots, sense ubicar a un ordre.
Les plantes d'aquesta família viuen a gran altitud. Morfològicament tenen raïms proveïts de bràctea i frits amb forma de fol·licle.
L'APG III podria considerar donar a aquesta família el rang d'ordre amb el nom de Petrosaviales.
Petrosaviàcia (Petrosaviaceae) és una família de plantes amb flor.
El sistema de classificació filogenètic APG II, de 2003, assigna a la família de les petrosaviàcies al clade monocots, sense ubicar a un ordre.
Petrosaviaceae je čeleď jednoděložných rostlin, řazená do samostatného řádu Petrosaviales. Čeleď zahrnuje pouze dva rody a 3 až 4 druhy. Je rozšířena výhradně v Asii. Rod Japonolirion obsahuje jediný druh, který je endemitem Japonska. Zástupci rodu Petrosavia jsou nezelené, mykoheterotrofní byliny, které se vyskytují ve východní, jihovýchodní a jižní Asii. Taxonomická pozice obou rodů zůstávala po dlouhou dobu nevyjasněná a v jedné čeledi se sešly až v systému APG III z roku 2009 na základě výsledků fylogenetických studií.
Zástupci čeledi jsou vytrvalé byliny. Oba rody mají zcela rozdílný vzhled. Zástupci rodu Petrosavia jsou nezelené byliny bělavé až nahnědlé barvy, vyživující se mykoheterotrofně prostřednictvím symbiotických hub. Vegetativní části jsou redukované, listy jsou přeměněné na blanité, nezelené šupinky přitisklé k lodyze. Naproti tomu Japonolirion osense je zelená bylina s přízemní růžicí čárkovitých až čárkovitě kopinatých, celokrajných listů se souběžnou žilnatinou. Pro oba rody je společná přímá, nevětvená lodyha a podzemní, sympodiálně větvený, šupinatý oddenek. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, trojčetné, uspořádané ve vrcholových hroznech, chocholících nebo okolících. Okvětní lístky jsou volné, po třech ve dvou kruzích. Vnější okvětní lístky jsou kratší a užší než vnitřní. Tyčinek je 6 ve 2 kruzích. Jsou buď volné (Japonolirion) nebo přirostlé k pestíkům a vnitřním okvětním lístkům (Petrosavia). Gyneceum je částečně srostlé ze tří plodolistů s volnými čnělkami, u rodu Japonolirion svrchní se stopkatými pestíky obsahujícími po 4 až 6 vajíčkách, u rodu Petrosavia polospodní s přisedlými pestíky, obsahujícími mnoho vajíček. Plodem je tobolka. Semena jsou drobná, u rodu Petrosavia křídlatá.[1]
Čeleď zahrnuje pouze 3 až 4 druhy (podle taxonomického pojetí) ve 2 rodech a je rozšířena výhradně v Asii. Rod Japonolirion je monotypický, obsahuje tedy pouze jeden druh, Japonolirion osense.[2] Vyskytuje se jako endemit pouze v Japonsku a je to jedna z nejvzácnějších kvetoucích rostlin Japonska. Roste pouze na třech lokalitách, z nichž dvě (hory Shibutsu a Tanigawa) se nacházejí na ostrově Honšú a jedna (hora Toikanbetsu) na ostrově Hokkaidó. Rostliny rostou na alpínských loukách na hadcovém podloží v nadmořských výškách mezi 1400 a 1600 metrů.[3][4]
Rod Petrosavia zahrnuje 2 nebo 3 druhy (podle pojetí) a je rozšířen ve východní a jihovýchodní Asii od Japonska přes Čínu a Indočínu po ostrovy jihovýchodní Asie.[2] V roce 2018 byl uveřejněn nález Petrosavia sakuraii z indického státu Arunachal Pradesh, čímž se areál rodu rozšiřuje i na Indický subkontinent.[5] Zástupci rodu Petrosavia rostou ve stinném podrostu horských deštných lesů až do nadmořských výšek okolo 2300 metrů.[1]
Řád Petrosaviales, obsahující jedinou čeleď Petrosaviaceae, představuje podle výsledků fylogenetických studií společně s řády Acorales a Alismatales jednu z bazálních vývojových větví jednoděložných rostlin.[6]
Acorales (puškvorcotvaré)
Alismatales (žabníkotvaré)
Petrosaviales
Dioscoreales (smldincotvaré)
Pandanales (pandánotvaré)
>>> další řády Liliopsida
Zařazení obou rodů čeledi Petrosaviaceae v taxonomickém systému jednoděložných rostlin bylo po dlouhý čas zcela nevyjasněné a v taxonomických systémech založených na morfologii ani mezi nimi nebyla nalezena souvislost. V prvním vydání systému APG z roku 1998 byly oba rody řazeny do samostatných čeledí, které byly ponechány spolu s dalšími 3 čeleděmi jednoděložných nezařazené do řádu. Teprve v roce 2000 molekulární studie ukázaly souvislost mezi oběma rody, respektive čeleděmi. V systému APG II, vydaném v roce 2003, jsou již oba rody sloučeny do čeledi Petrosaviaceae, která je ale opět ponechána nezařazená do řádu.[3] V systému APG III z roku 2009 pak byl publikován nový řád Petrosaviales a bylo vyjasněno jeho celkové zařazení v systému jednoděložných rostlin.[6]
Rod Petrosavia popsal v roce 1871 Odoardo Beccari na základě materiálu dovezeného z Bornea. Typový druh je Petrosavia stellaris. O 20 let později byla nalezena další rostlina na Malajském poloostrově. Na materiálu však byly nalezeny znaky neodpovídající popisu první rostliny a druh byl v roce 1895 popsán jako Protolirion paradoxum. Mýlka byla odhalena až v roce 1933, kdy byly obě rostliny ztotožněny. V roce 1929 byl popsán z Číny nový druh Petrolirion sinii, později rovněž přeřazený do rodu Petrosavia. Předtím, okolo roku 1903, byl nalezen jiný druh v Japonsku a Číně. Autor (Tomitarô Makino) nerozpoznal souvislost s již známými rostlinami a popsal jej jako nový rod, Miyoshia sakuraii. Později byla pro tento rod ustavena nová čeleď, Miyoshiaceae, a roce 1941 dokonce nový řád, Miyoshiales. V rámci čeledi Miyoshiaceae byly na základě morfologie generativních orgánů rozlišovány 3 rody: Petrosavia, Protolirion a Miyoshia. V roce 1959 byla čeleď Petrosaviaceae, publikovaná v roce 1934, zařazena mezi nomina conservanda a nahradila čeleď Miyoshiaceae. Do vymezení rodů byl vnesen řád v roce 1984. Tatsuyuki Ohba vřadil všechny 3 známé druhy do rodu Petrosavia, neboť došel k závěru, že odlišnosti v architektuře květenství a pozici semeníku nejsou dostatečným podkladem pro jejich oddělení na rodové úrovni.[3] Pozice čeledi Petrosaviaceae, resp. rodu Petrosavia, v taxonomickém systému zůstávala dlouho nevyjasněná. Po počátečním zařazení rodu Petrosavia do čeledi Melanthiaceae byly uvažovány příbuzenské vztahy s řádem Alismatales, s rovněž saprofytní čeledí Triuridaceae nebo s čeledí Scheuchzeriaceae.[3] Druh Petrosavia sinii není v současnosti často uznáván a je brán jako synonymum P. sakuraii.[1]
Druh Japonolirion osense popsal v roce 1930 Takenoshin Nakai. O rok později byl popsán nový druh, J. saitoi, který byl později ztotožněn s předchozím druhem. Ve většině historických systémů klasifikace kvetoucích rostlin byl rod Japonolirion řazen do čeledi Melanthiaceae a byly shledány jisté podobnosti s rodem Tofieldia, který byl v té době ještě řazen do zmíněné čeledi. Protože však kombinace diakritických znaků rodu Japonolirion čeledi Melanthiaceae zcela neodpovídala, byl rod v roce 1996 vyčleněn A. L. Takhtajanem do samostatné čeledi Japonoliriaceae.[3]
Zástupci čeledi nemají hospodářský význam.[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petrosaviaceae ve Wikimedia Commons
Petrosaviaceae je čeleď jednoděložných rostlin, řazená do samostatného řádu Petrosaviales. Čeleď zahrnuje pouze dva rody a 3 až 4 druhy. Je rozšířena výhradně v Asii. Rod Japonolirion obsahuje jediný druh, který je endemitem Japonska. Zástupci rodu Petrosavia jsou nezelené, mykoheterotrofní byliny, které se vyskytují ve východní, jihovýchodní a jižní Asii. Taxonomická pozice obou rodů zůstávala po dlouhou dobu nevyjasněná a v jedné čeledi se sešly až v systému APG III z roku 2009 na základě výsledků fylogenetických studií.
Die Petrosaviaceae sind eine Familie der Pflanzenordnung der Petrosaviales. Die nur zwei Gattungen mit nur drei oder vier Arten sind von China und Japan über Teile Südostasiens (Malaysia, Myanmar, Thailand, Vietnam) bis nach Borneo verbreitet.
Es sind ausdauernde krautige Pflanzen mit schlanken und schuppigen Rhizomen. Der Stängel ist aufrecht, unverzweigt und dünn, die Blätter sind spiralig angeordnet. Die Arten der Gattung Petrosavia sind mykoheterotrophe Pflanzen.
Der endständige Blütenstand ist eine Rispe oder Traube aus mehr als zehn Blüten. Die aufrechtstehenden, zwittrigen und gestielten Einzelblüten entspringen den Achseln kleiner Tragblätter, denen häufig ein Hochblatt gegenübersteht. Die sechs Blütenhüllblätter sind an der Basis verwachsen, die des inneren Blütenblattkreises sind dabei größer als die des äußeren. Die Staubfäden der sechs Staubblätter sind ahlenförmig und mit dem Ansatz der Blütenhüllblätter verwachsen, die Staubbeutel eiförmig und nach innen gewendet; der Pollen monosulcat. Die drei Griffel sind kurz. Der Fruchtknoten ist oberständig bis mittelständig, es werden Balgfrüchte gebildet. Die Samen sind elliptisch und zwischen 0,3 und 0,8 Millimeter lang.
Die Arten der Ordnung sind von China und Japan über Teile Südostasiens (Malaysia, Myanmar, Thailand, Vietnam) bis nach Indonesien (Borneo) verbreitet. Sie gedeihen in Gebirgslagen zwischen 1000 und 1600 Metern.
Die Familie Petrosaviaceae wurde durch John Hutchinson und die Ordnung Petrosaviales durch Armen Tachtadschjan aufgestellt.
Alle Taxa der Ordnung haben eine bewegte Vergangenheit und wurden vielfach umgeordnet. Die Arten der Ordnung teilen relativ wenige morphologische Merkmale miteinander, welche aber aufgrund ihrer Seltenheit bei den Liliidae und in ihrer Kombination als hinreichend verstanden wurden, um die molekulargenetisch ermittelte Verwandtschaft zu stützen.
Nach R. Govaerts umfasst die Ordnung derzeit folgende Gattungen und Arten:[1]
Zugleich gingen die Gattungen Protolirion und Miyoshia in der Gattung Petrosavia auf.
Japonolirion wurde früher meist zu den Melanthiaceae gestellt, gelegentlich aber auch als eigene Familie Japonoliriaceae behandelt. Der Familienrang der Petrosaviaceae hingegen ist seit 1934 weitgehend unumstritten, starke Unsicherheit herrschte jedoch hinsichtlich der Platzierung der Familie, sie wurde sowohl den Alismatales, Triuridales wie Miyoshiales zugeordnet, erst 1997 wurde der Familie durch Takhtajan der Rang einer eigenen Ordnung zuerkannt. Diese Einstufung wurde durch nachfolgende molekulargenetische Untersuchungen bestätigt.
Mit einem Alter, dass mit rund 123 Millionen Jahren (Crown node age) angegeben wird, sind die Petrosaviaceae vermutlich die älteste rezente Familie der Einkeimblättrigen überhaupt.[2]
Die Informationen dieses Artikels entstammen den folgenden Quellen:
Die Petrosaviaceae sind eine Familie der Pflanzenordnung der Petrosaviales. Die nur zwei Gattungen mit nur drei oder vier Arten sind von China und Japan über Teile Südostasiens (Malaysia, Myanmar, Thailand, Vietnam) bis nach Borneo verbreitet.
Petrosaviaceae is a family of flowering plants belonging to a monotypic order, Petrosaviales. Petrosaviales are monocots, and are grouped within the lilioid monocots. Petrosaviales is a very small order – one family, two genera and four species were accepted in 2016 – [2]) of photosynthetic (Japonolirion) and rare, leafless, achlorophyllous, mycoheterotrophic plants (Petrosavia), found in low-light montane rainforests in Japan, China, Southeast Asia and Borneo. They are characterised by having bracteate racemes, pedicellate flowers, six persistent tepals, septal nectaries, three almost-distinct carpels, simultaneous microsporogenesis, monosulcate pollen, and follicular fruit.[3]
The family has only been recognized in modern classifications; previously, the family members were typically treated as belonging to the Liliaceae. The APG II system recognized the family and assigned it to the clade monocots, unplaced as to order. The APG III system of 2009 and the APG IV system of 2016 placed family Petrosaviaceae in order Petrosaviales.[1][4]
As of June 2016, two genera are accepted by the World Checklist of Selected Plant Families:[5]
The plants in both genera are found in high-elevation habitats.
_(20407475671).jpg)
Karte mit allen verlinkten Seiten: {{cite journal}}: CS1 maint: uses authors parameter (link) Petrosaviaceae is a family of flowering plants belonging to a monotypic order, Petrosaviales. Petrosaviales are monocots, and are grouped within the lilioid monocots. Petrosaviales is a very small order – one family, two genera and four species were accepted in 2016 – ) of photosynthetic (Japonolirion) and rare, leafless, achlorophyllous, mycoheterotrophic plants (Petrosavia), found in low-light montane rainforests in Japan, China, Southeast Asia and Borneo. They are characterised by having bracteate racemes, pedicellate flowers, six persistent tepals, septal nectaries, three almost-distinct carpels, simultaneous microsporogenesis, monosulcate pollen, and follicular fruit.
Petrosaviaceae es el nombre de un taxón de plantas ubicado en la categoría taxonómica de familia, utilizado por sistemas de clasificación modernos como el APG III (2009[2]) y el APWeb (2001 en adelante),[3] y está circunscripto obligadamente al menos por el género Petrosavia. El APG II, de 2003,[4] reconoce esta familia y la asigna a las monocotiledóneas, sin lugar como orden. Soltis et al. (2005[5]) y también el APW[3] la elevan al estatus de orden (Petrosaviales), debido a que es el grupo hermano de todas las monocotiledóneas salvo Acorales y Alismatales, y lo mismo hace el APG III en el 2009.[2] El taxón está circunscripto por dos géneros, Japonolirion y Petrosavia. Japonolirion es fotosintético y ha sido pobremente estudiado, mientras que Petrosavia es aclorofila y micotrófica.
Las dos son hierbas (Petrosavia es sin clorofila, micoheterotrófica, sin vasos), rizomatosas con hojas dispuestas en espiral (escamosas en el rizoma). Sin pelos.
Las inflorescencias son racimos con brácteas, con bracteolas sublaterales o sin bracteolas.
Las flores son pediceladas, seis tépalos persistentes con sus dos verticilos ligeramente diferenciados (el externo es un poco más pequeño), cada miembro con una única traza, formando un tubo corto, el androceo inserto en la base de los tépalos o libre, microsporogénesis simultánea, polen monosulcado, de 3 células (y en Japonolirion con la superficie gemada, "gemmate"), tres carpelos diferenciados, ovario súpero o semi-ínfero, parcialmente conado, plicado, siendo la fusión congenital y postgenital, 4-muchos óvulos ana-campilótropos por carpelo, presencia de obturador integumentario, estilos separados, estigma subcapitado o decurrente.
Nectarios en los septos.
Frutos foliculares (septicidas en Japonolirion, con el perianto persistente en Japonolirion pero no se sabe si en Petrosavia). Semillas en un arreglo oblicuo, aladas o no.
Con respecto a su anatomía, los plástidos del tubo criboso del floema con cristaloides proteínicos poligonales. El tallo tiene un anillo de haces vasculares. La estela de la raíz es tri o tetrarca.
Japonolirion es fotosintético, pero Petrosavia es aclorofila y micotrófica.
Número cromosómico n = 12, 13, 30 [x = 15]
A la fecha de edición de este artículo (julio de 2008) no había suficiente información sobre el desarrollo de la plántula desde la semilla, ni sobre los caracteres del embrión.
Las plantas de ambos géneros se encuentran en hábitas de alta altitud, en el sur y este de China, en Japón y el oeste de Malasia.
Las relaciones filogenéticas de Petrosaviaceae (Petrosavia y Japonolirion, 4 especies) fueron inciertas hasta recientemente (Chase et al. 2005[6]). Ahora están fuertemente sostenidas como el grupo hermano de todas las monocotiledóneas excepto Acorales y Alismatales, lo cual necesita que sean elevadas al estatus de orden, Petrosaviales (el APG II del 2003[4] aún las trataba como de posición incierta).
Hasta que el ADN ubicó a los dos géneros juntos (Chase et al. 2000[7]), Petrosavia y Japonolirion no habían sido consideradas como cercanamente emparentadas.
Cameron et al. (2003[8]) revisó la morfología de Petrosavia y Japonolirion y encontró muchas similitudes, entre las que se incluía la falta de carpelos completamente fusionados.
La familia fue reconocida por el APG III (2009[2]), el Linear APG III (2009[1]) le asignó el número de familia 43. La familia ya había sido reconocida por el APG II (2003[4]).
Dos géneros:
Hasta hace poco los géneros no se habían considerado como parte de un mismo taxón. El APG II del 2003[4] los asignó a una misma familia, pero anteriormente, en el APG de 1998[9] cada género estaba ubicado en su propia familia. Dahlgren et al. (1985[10]) había ubicado a Petrosavia en Melanthiales, pero no había listado a Japonolirion en ninguna parte. Takhtajan (1997[11]) había ubicado a Petrosaviaceae en su propio orden en Triurididae, y a Japonoliriaceae en Melanthiales en Liliidae.
Sinónimos:
El grupo troncal Petrosaviaceae está datado en unos 126 millones de años hasta el presente, el grupo corona Petrosaviaceae en cerca de 123 millones de años hasta el presente (Janssen y Bremer 2004[12]).
|coautores= (ayuda)
|coautores= (ayuda); |fechaacceso= requiere |url= (ayuda) para información general.
|fechaacceso= requiere |url= (ayuda) para los plástidos del tubo criboso.
|coautores= (ayuda); |fechaacceso= requiere |url= (ayuda) para morfología de la flor e inflorescencia.
|coautores= (ayuda); |fechaacceso= requiere |url= (ayuda) para morfología de la flor e inflorescencia.
|coautores= (ayuda) |coautores= (ayuda) |coautores= (ayuda) |coautores= (ayuda); |fechaacceso= requiere |url= (ayuda) |fechaacceso= requiere |url= (ayuda) |coautores= (ayuda) |fechaacceso= requiere |url= (ayuda) Petrosaviaceae es el nombre de un taxón de plantas ubicado en la categoría taxonómica de familia, utilizado por sistemas de clasificación modernos como el APG III (2009) y el APWeb (2001 en adelante), y está circunscripto obligadamente al menos por el género Petrosavia. El APG II, de 2003, reconoce esta familia y la asigna a las monocotiledóneas, sin lugar como orden. Soltis et al. (2005) y también el APW la elevan al estatus de orden (Petrosaviales), debido a que es el grupo hermano de todas las monocotiledóneas salvo Acorales y Alismatales, y lo mismo hace el APG III en el 2009. El taxón está circunscripto por dos géneros, Japonolirion y Petrosavia. Japonolirion es fotosintético y ha sido pobremente estudiado, mientras que Petrosavia es aclorofila y micotrófica.
La famille des Pétrosaviacées est une famille de plantes monocotylédones. En classification classique de Cronquist (1981) il comprend deux à trois espèces du genre Petrosavia.
Ce sont des plantes herbacées non chlorophylliennes, saprophytes, à feuilles membraneuses des forêts humides d'Asie du Sud-Est, de Malaisie et de Bornéo.
Le nom vient du genre Petrosavia donné en l'honneur du botaniste italien Pietro Savi (it) (1811-1871) qui fut directeur du jardin botanique de Pise en 1842[1].
En classification phylogénétique APG II (2003) la famille comprend aussi le genre Japonolirion (une espèce, incluse dans les Liliacées en classification de Cronquist et dans les Japonoliriacées dans la classification APG (1998)).
Selon Angiosperm Phylogeny Website et la classification phylogénétique APG III (2009) cette famille isolée est placée dans l'ordre des Petrosaviales.
Selon World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) (15 avr. 2010)[2], Angiosperm Phylogeny Website (18 mai 2010)[3] et NCBI (15 avr. 2010)[4] :
Selon World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) (15 avr. 2010)[2] :
Selon NCBI (15 avr. 2010)[4] :
La famille des Pétrosaviacées est une famille de plantes monocotylédones. En classification classique de Cronquist (1981) il comprend deux à trois espèces du genre Petrosavia.
Ce sont des plantes herbacées non chlorophylliennes, saprophytes, à feuilles membraneuses des forêts humides d'Asie du Sud-Est, de Malaisie et de Bornéo.
Petrosaviales, red biljaka jednosupnica koji nosi ime po rodu Petrosavia iz istočne i jugoistočne Azije, kojemu pripada tri vrste bezlisnih zeljastih biljaka iz porodice Petrosaviaceae. Drugom rodu Japonolirion iz Japana pripada vrsta Japonolirion osense.[1]
Genus Japonolirion
Genus Petrosavia
Petrosaviales, red biljaka jednosupnica koji nosi ime po rodu Petrosavia iz istočne i jugoistočne Azije, kojemu pripada tri vrste bezlisnih zeljastih biljaka iz porodice Petrosaviaceae. Drugom rodu Japonolirion iz Japana pripada vrsta Japonolirion osense.
Petrosaviaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut sistem klasifikasi APG II suku ini dimasukkan ke dalam klad Monokotil tanpa takson bangsa/ordo. Hasil kajian yang diterbitkan tahun 2007 memasukkannya ke dalam bangsa Petrosaviales[1]
Anggota suku ini hanya dua marga, Petrosavia dan Japanilirion, masing-masing dengan tiga dan satu jenis.
|coauthors= yang tidak diketahui mengabaikan (|author= yang disarankan) (bantuan) Petrosaviaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut sistem klasifikasi APG II suku ini dimasukkan ke dalam klad Monokotil tanpa takson bangsa/ordo. Hasil kajian yang diterbitkan tahun 2007 memasukkannya ke dalam bangsa Petrosaviales
Anggota suku ini hanya dua marga, Petrosavia dan Japanilirion, masing-masing dengan tiga dan satu jenis.
Petrosaviaceae Hutch. è una famiglia di angiosperme monocotiledoni, l'unica nell'ordine Petrosaviales Takht.[1]
Le Petrosaviaceae possiedono racemi bratteati, fiori pedicellati, sei tepali persistenti, nettarii settali, tre carpelli quasi interamente distinti, microsporogenesi simultanea, polline monosolcato e frutti follicolari.
In entrambi i generi, le piante crescono a quote molto elevate.
In questa famiglia sono riconosciuti due generi:[2]
Queste piante erano solitamente assegnate alla famiglia Liliaceae e sono state classificate in un'unica famiglia a sé a partire dal sistema APG II del 2003, che inseriva Petrosaviaceae nel clade monocotiledoni senza assegnarla ad alcun ordine. Nell'identificare in questa maniera la famiglia, il sistema APG II si è allontanato dalla classificazione del sistema APG del 1998, che assegnava ciascuno di questi generi a una propria famiglia.
A partire dal sistema APG III Petrosaviaceae è assegnata all'ordine unifamiliare Petrosaviales.[3] Si ritiene che il genere Japonolirion includa un'unica specie, mentre il genere Petrosavia tre specie.
Petrosaviaceae Hutch. è una famiglia di angiosperme monocotiledoni, l'unica nell'ordine Petrosaviales Takht.
Petrosaviaceae is een botanische naam, voor een familie van bedektzadigen. Een familie onder deze naam wordt zelden erkend door systemen voor plantentaxonomie. Deze planten werden meestal ingevoegd bij de familie Liliaceae.
De familie wordt wel erkend door het APG-systeem (1998) en het APG II-systeem (2003), en in beide systemen wordt de familie niet geplaatst in een orde, maar enkel in de clade van de monocots (in de Heukels vertaald als: Eenzaadlobbigen). De APWebsite die deze familie ook erkent [19 juli 2009], plaatst haar in een orde Petrosaviales.
In APG II bestaat de familie uit twee genera Petrosavia en Japonolirion, met respectievelijk drie en één soorten, dus in totaal vier soorten voor de hele familie. In APG I vormt elk van deze beide genera een eigen familie.
Cronquist (1981) plaatste de familie in diens orde Triuridales.
Petrosaviaceae is een botanische naam, voor een familie van bedektzadigen. Een familie onder deze naam wordt zelden erkend door systemen voor plantentaxonomie. Deze planten werden meestal ingevoegd bij de familie Liliaceae.
De familie wordt wel erkend door het APG-systeem (1998) en het APG II-systeem (2003), en in beide systemen wordt de familie niet geplaatst in een orde, maar enkel in de clade van de monocots (in de Heukels vertaald als: Eenzaadlobbigen). De APWebsite die deze familie ook erkent [19 juli 2009], plaatst haar in een orde Petrosaviales.
In APG II bestaat de familie uit twee genera Petrosavia en Japonolirion, met respectievelijk drie en één soorten, dus in totaal vier soorten voor de hele familie. In APG I vormt elk van deze beide genera een eigen familie.
Cronquist (1981) plaatste de familie in diens orde Triuridales.
Petrosaviaceae er en familie av enfrøbladete planter som er plassert direkte under enfrøbladingene i APG II-systemet. Før 2003 hadde familien liten anerkjennelse, og artene ble da av de fleste forskere plassert under liljeordenen Liliales. De to slektene i familien ble i tiden 1998–2003 ansett som egen familier, men anses nå som slekter under Petrosaviaceae.
Petrosaviaceae er basale enfrøbladinger og omfatter 4 arter. De er urter med blomster og vokser i høytliggende biotoper. Plantene er enkle og opprette med gulgrønne eller hvite blomster.
Plantene vokser kun i Kina, Japan og Sørøst-Asia.
Slektene og artene i denne familien omfatter:
Denne botanikkrelaterte artikkelen er foreløpig kort eller mangelfull, og du kan hjelpe Wikipedia ved å utvide den. Petrosaviaceae er en familie av enfrøbladete planter som er plassert direkte under enfrøbladingene i APG II-systemet. Før 2003 hadde familien liten anerkjennelse, og artene ble da av de fleste forskere plassert under liljeordenen Liliales. De to slektene i familien ble i tiden 1998–2003 ansett som egen familier, men anses nå som slekter under Petrosaviaceae.
Petrosaviaceae er basale enfrøbladinger og omfatter 4 arter. De er urter med blomster og vokser i høytliggende biotoper. Plantene er enkle og opprette med gulgrønne eller hvite blomster.
Plantene vokser kun i Kina, Japan og Sørøst-Asia.
Petrosaviaceae é um táxon de plantas colocado na categoria taxonómica de família, utilizado por sistemas de classificação modernos como o sistema APG III[1] o sistema Angiosperm Phylogeny Website (2001 em diante),[2] e está circunscrito obrigatoriamente pelo menos pelo género Petrosavia. O sistema APG II, de 2003,[3] reconhece esta família e coloca-a nas monocotiledóneas, sem lugar como ordem. Soltis et al.[4] e também o Angiosperm Phylogeny Website[2] elevam-na ao estatuto de ordem (Petrosaviales), devido a ser o grupo irmão de todas as monocotiledóneas salvo Acorales e Alismatales, e o mesmo faz o sistema APG III em 2009.[1] O táxon está circunscrito por dois géneros, Japonolirion e Petrosavia. Japonolirion é fotossintético e tem sido pobremente estudado, enquanto que Petrosavia é sem clorofila e é micotrófica.
Japonolirion possui uma única espécie e Petrosavia três. As plantas de ambos os géneros encontram-se em habitats de alta altitude; possuem racimos com brácteas, flores pediceladas, seis tépalas persistentes, sépalas nectários, três carpelos diferenciados, microsporogénese simultânea, pólen monossulcado, e frutos foliculares.
A família foi reconhecida pelo sistema APG III.[1] O sistema Linear APG III[5] atribuiu-lhe o número de família 43. A família já havia sido reconhecida pelo sistema APG II[3]
Possui dois géneros:
Até há pouco tempo, os géneros não haviam sido considerados como parte de um mesmo táxon. O sistema APG II, de 2003,[3] colocou-os numa mesma família, mas anteriormente, no sistema APG, de 1998[6] cada género estava colocado na sua prápria família. Dahlgren et al. (1985[7] havia colocado Petrosavia na ordem Melanthiales, mas não havia listado Japonolirion em nenhum lugar. Takhtajan (1997[8] havia colocado Petrosaviaceae na sua própria ordem em Triurididae, e Japonoliriaceae em Melanthiales, Liliidae.
Petrosaviaceae é um táxon de plantas colocado na categoria taxonómica de família, utilizado por sistemas de classificação modernos como o sistema APG III o sistema Angiosperm Phylogeny Website (2001 em diante), e está circunscrito obrigatoriamente pelo menos pelo género Petrosavia. O sistema APG II, de 2003, reconhece esta família e coloca-a nas monocotiledóneas, sem lugar como ordem. Soltis et al. e também o Angiosperm Phylogeny Website elevam-na ao estatuto de ordem (Petrosaviales), devido a ser o grupo irmão de todas as monocotiledóneas salvo Acorales e Alismatales, e o mesmo faz o sistema APG III em 2009. O táxon está circunscrito por dois géneros, Japonolirion e Petrosavia. Japonolirion é fotossintético e tem sido pobremente estudado, enquanto que Petrosavia é sem clorofila e é micotrófica.
Japonolirion possui uma única espécie e Petrosavia três. As plantas de ambos os géneros encontram-se em habitats de alta altitude; possuem racimos com brácteas, flores pediceladas, seis tépalas persistentes, sépalas nectários, três carpelos diferenciados, microsporogénese simultânea, pólen monossulcado, e frutos foliculares.
Рослини з лускатим кореневищем. Трави зелені (Japonolirion) або приблизно 10 см заввишки, без хлорофілу та жовтуватого або білого кольору мікотрофні рослини (Petrosavia). Листки лінійні, базальні, прості, чергові (Japonolirion) або зменшені лускоподібні чи відсутні (Petrosavia). Суцвіття волоть або китиця з понад 10 квітами. Квіти маленькі (2– мм), бісексуальні (як із чоловічими (виробництво пилку), так і жіночими (насіннєвими) частинами), актиноморфні. Вільні від оцвітини (Japonolirion) або можуть бути злиті листочки квітів (Petrosavia). Плоди — коробочка (Japonolirion) або листянка (Petrosavia). Насіння еліптичне, від 0.3 до 0.8 міліметра.
Види порядку поширені від Японії й Китаю, через Південно-Східну Азію (Малайзія, М'янма, Таїланд, В'єтнам) до Індонезії (Борнео). Населяють гірські хребти від 1000 до 1600 метрів.
Рід і родина рослин названі на честь італійського ботаніка Піетро Саві італ. Pietro Savi (1811–1871), професора ботаніки, брата італійського зоолога й геолога Паоло Саві[1].
Họ Vô diệp liên (danh pháp khoa học: Petrosaviaceae) là tên gọi của một họ thực vật có hoa. Họ Petrosaviaceae được xác định đã xuất hiện khoảng 126-123 triệu năm trước (Ma) (Janssen & Bremer 2004).
Họ này chỉ được một số ít các nhà phân loại học công nhận. Hiện tại, đa phần đều coi nó là một bộ phận của họ Loa kèn (Liliaceae). Một điểm cần lưu ý là Dahgren và ctv. (1985) đặt nó – cùng các đại diện của Nartheciaceae (thuộc bộ Củ nâu-Dioscoreales) và Tofieldiaceae (thuộc bộ Trạch tả-Alismatales) – trong họ Melianthaceae (bộ Mỏ hạc-Geraniales, một bộ thực vật hai lá mầm!), hay Tamura (1998) công nhận họ này (Petrosaviaceae), nhưng lại gộp cả các thành viên của Tofieldiaceae và Nartheciaceae.
Hệ thống APG II năm 2003 công nhận họ này và đặt nó trong nhánh thực vật một lá mầm, nhưng không đặt vào bộ nào. Tuy nhiên, trên website của APG, được truy cập ngày 10 tháng 4 năm 2007 thì nó được đặt trong bộ Vô diệp liên (Petrosaviales). Họ này chứa hai chi là Japonolirion và Petrosavia. Định nghĩa theo cách này thì hệ thống APG II có khác biệt với hệ thống APG năm 1998, khi đó người ta coi hai chi này thuộc về hai họ riêng biệt của chính chúng.
Japonolirion chỉ chứa một loài là Japonolirion osense còn chi Petrosavia chứa 3 loài. Các loài trong hai chi này chỉ sinh sống trong các khu vực miền núi cao và có các cành hoa với lá bắc, các hoa có cuống, lá đài chia 6, không rụng, có các tuyến mật vách ngăn, ba lá noãn gần như khác biệt, phát sinh vi bào tử đồng thời, phấn hoa đơn rãnh và quả nang dạng quả đại. Chi Japanolirion chưa được nghiên cứu rõ, còn các rễ của Petrosavia có trụ giữa không tủy, 4 tia.
Họ Vô diệp liên (danh pháp khoa học: Petrosaviaceae) là tên gọi của một họ thực vật có hoa. Họ Petrosaviaceae được xác định đã xuất hiện khoảng 126-123 triệu năm trước (Ma) (Janssen & Bremer 2004).
Họ này chỉ được một số ít các nhà phân loại học công nhận. Hiện tại, đa phần đều coi nó là một bộ phận của họ Loa kèn (Liliaceae). Một điểm cần lưu ý là Dahgren và ctv. (1985) đặt nó – cùng các đại diện của Nartheciaceae (thuộc bộ Củ nâu-Dioscoreales) và Tofieldiaceae (thuộc bộ Trạch tả-Alismatales) – trong họ Melianthaceae (bộ Mỏ hạc-Geraniales, một bộ thực vật hai lá mầm!), hay Tamura (1998) công nhận họ này (Petrosaviaceae), nhưng lại gộp cả các thành viên của Tofieldiaceae và Nartheciaceae.
Hệ thống APG II năm 2003 công nhận họ này và đặt nó trong nhánh thực vật một lá mầm, nhưng không đặt vào bộ nào. Tuy nhiên, trên website của APG, được truy cập ngày 10 tháng 4 năm 2007 thì nó được đặt trong bộ Vô diệp liên (Petrosaviales). Họ này chứa hai chi là Japonolirion và Petrosavia. Định nghĩa theo cách này thì hệ thống APG II có khác biệt với hệ thống APG năm 1998, khi đó người ta coi hai chi này thuộc về hai họ riêng biệt của chính chúng.
Japonolirion chỉ chứa một loài là Japonolirion osense còn chi Petrosavia chứa 3 loài. Các loài trong hai chi này chỉ sinh sống trong các khu vực miền núi cao và có các cành hoa với lá bắc, các hoa có cuống, lá đài chia 6, không rụng, có các tuyến mật vách ngăn, ba lá noãn gần như khác biệt, phát sinh vi bào tử đồng thời, phấn hoa đơn rãnh và quả nang dạng quả đại. Chi Japanolirion chưa được nghiên cứu rõ, còn các rễ của Petrosavia có trụ giữa không tủy, 4 tia.
Petrosaviaceae Hutch. (1934), nom. cons.
Роды
Петросавиевые (лат. Petrosaviaceae) — семейство растений, распространённых в Восточной и Юго-Восточной Азии.
Растения обоих родов встречаются в высокогорных местностях, на юге и востоке Китая, в Японии и западе Малайзии.
В состав семейства входят два рода:
В системе классификации APG II (2003) семейство входит в группу monocots, но не включено в какие-либо порядки.
В системе классификации APG III (2009) семейство Петросавиевые включено в монотипный порядок Петросавиецветные (Petrosaviales) в составе группы monocots. Авторство названия Petrosaviales принадлежит российскому ботанику Армену Леоновичу Тахтаджяну (1910—2009), который впервые его обнародовал в своей работе 1997 года Diversity and Classification of Flowering Plants[2].
В синонимику семейства входят следующие названия[3]:
Возникновение петросавиевых произошло 126 миллионов лет назад, разветвление этой группы — 123 миллиона лет назад (Janssen и Bremer, 2004).
Петросавиевые (лат. Petrosaviaceae) — семейство растений, распространённых в Восточной и Юго-Восточной Азии.
Растения обоих родов встречаются в высокогорных местностях, на юге и востоке Китая, в Японии и западе Малайзии.
无叶莲科（学名：Petrosaviaceae）也叫樱井草科，是无叶莲目（Petrosaviales）的唯一科，只包括2属—无叶莲属（Petrosavia）和樱井草属（Japonolirion）共4种，分布在中国、日本和东南亚岛屿一带。
1981年的克朗奎斯特分类法将其列在霉草目，1998年根据基因亲缘关系分类的APG 分类法认为应分为两个独立的科—无叶莲科和樱井草科，但无法分入任何一个目，只是直接放在单子叶植物分支之下，2003年经过修订的APG II 分类法将两科合并，但仍然没有能归入任何一目。直到2009年，APG III分类法让其自成一目。
无叶莲科（学名：Petrosaviaceae）也叫樱井草科，是无叶莲目（Petrosaviales）的唯一科，只包括2属—无叶莲属（Petrosavia）和樱井草属（Japonolirion）共4种，分布在中国、日本和东南亚岛屿一带。
1981年的克朗奎斯特分类法将其列在霉草目，1998年根据基因亲缘关系分类的APG 分类法认为应分为两个独立的科—无叶莲科和樱井草科，但无法分入任何一个目，只是直接放在单子叶植物分支之下，2003年经过修订的APG II 分类法将两科合并，但仍然没有能归入任何一目。直到2009年，APG III分类法让其自成一目。
分類（APG III） 界 : 植物界 Plantae 階級なし : 被子植物 angiosperms 階級なし : 単子葉類 monocots 目 : サクライソウ目 Petrosavialesサクライソウ科（Petrosaviaceae Hutch.）は単子葉植物の科。サクライソウ属3-4種とオゼソウ属1種（オゼソウJaponolirion osense）が属する。APG IIでは目に属さない独立の科として扱っているが、APG IIIでは単型目のサクライソウ目が設けられ、そのサクライソウ目に属することになった。
高山植物であり、苞葉のある総状花序・小花柄のある花・宿存性の花被片・3枚に分離した心皮・蜜腺・同時的な小胞子形成・袋果などの特徴をもつ[1]。サクライソウ属は葉緑素のない腐生植物で、日本と中国に分布するサクライソウと、中国・東南アジアに分布する2種がある。オゼソウは日本の尾瀬など一部の高山のみに固有で、葉緑素を持つ。
クロンキスト体系では、サクライソウ属（Petrosavia）のみからなる単型科とする。新エングラー体系ではサクライソウ属をユリ科に含めているので、サクライソウ科はない。
オゼソウは従来の分類ではユリ科（ダールグレン体系ではメランチウム科）に分類されていた。
サクライソウ科（Petrosaviaceae Hutch.）は単子葉植物の科。サクライソウ属3-4種とオゼソウ属1種（オゼソウJaponolirion osense）が属する。APG IIでは目に属さない独立の科として扱っているが、APG IIIでは単型目のサクライソウ目が設けられ、そのサクライソウ目に属することになった。
페트로사비아과(Petrosaviaceae)는 속씨식물의 과 중 하나이다. 이 과는 이제까지 일부의 분류학자들에게만 인정되었으며, 이 과에 속하는 종들은 종종 백합과에 속하는 것으로 취급된 바 있다. 이 과는 2003년의 APG II 분류 체계에서 인정을 받고 외떡잎식물군에 할당되었으나 목으로 분류되지는 않았다. 이 과에는 2개의 속 자파놀리리온속(Japanolirion)과 페트로사비아속(Petrosavia)이 있다. 이렇게 이 과의 범위 안에 있는 2개의 속은 1998년의 APG 분류 체계에서 자신의 이름을 딴 별도의 과로 취급되었다. 2009년의 APG III 분류 체계는 페트로사비아과를 페트로사비아목(Petrosaviales)의 유일한 과로 분류했다.
다음은 외떡잎식물군의 계통 분류이다.[1]
외떡잎식물군 닭의장풀군페트로사비아과(Petrosaviaceae)는 속씨식물의 과 중 하나이다. 이 과는 이제까지 일부의 분류학자들에게만 인정되었으며, 이 과에 속하는 종들은 종종 백합과에 속하는 것으로 취급된 바 있다. 이 과는 2003년의 APG II 분류 체계에서 인정을 받고 외떡잎식물군에 할당되었으나 목으로 분류되지는 않았다. 이 과에는 2개의 속 자파놀리리온속(Japanolirion)과 페트로사비아속(Petrosavia)이 있다. 이렇게 이 과의 범위 안에 있는 2개의 속은 1998년의 APG 분류 체계에서 자신의 이름을 딴 별도의 과로 취급되었다. 2009년의 APG III 분류 체계는 페트로사비아과를 페트로사비아목(Petrosaviales)의 유일한 과로 분류했다.
