Mnohoštětinatci (Polychaeta) jsou fylogeneticky starší třída kmene kroužkovců. Jsou známi od svrchního prekambria dodnes. Některé druhy mají homonomní segmentaci (vnější uspořádání článků odpovídá uspořádání orgánů uvnitř, např. Errantia), další rody však jsou uspořádány heteronomně (Sedentaria)
Jsou většinou gonochoristé, ale někdy i hermafrodité; nepřímý vývoj probíhá přes kulovitou larvu trochoforu, z níž později vzniká metatrochofora. Stavba orgánových soustav odpovídá uspořádání u všech kroužkovců. Dále, tzv. fissiparie je specifické nepohlavní rozmnožování, při němž se oddělují části těla a ty posléze dorůstají v dospělého jedince.
Na každém tělním článku (vyjma předního článku, protostomia, a zadního článku, pygidia) se nachází 1 pár parapodií (primitivních končetin) se štětinami a někdy i se žábrovými přívěsky. Většina druhů má 60 – 100 článků, ale některé mořské druhy jich mají až 800. Extrémem na druhé straně jsou některé Archiannelida, které mají jen 9 brzy zanikajících článků. Počet článků u jednotlivých druhů nemusí být konstantní.
Mnohoštětinatci patří do kmene kroužkovci a podkmene bezopaskovci (Aclitellata). Patří k nim například.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mnohoštetinavce na slovenské Wikipedii.
Mnohoštětinatci (Polychaeta) jsou fylogeneticky starší třída kmene kroužkovců. Jsou známi od svrchního prekambria dodnes. Některé druhy mají homonomní segmentaci (vnější uspořádání článků odpovídá uspořádání orgánů uvnitř, např. Errantia), další rody však jsou uspořádány heteronomně (Sedentaria)
