In 2012, Abies beshanzuensis was included among the world's 100 most threatened species, in a report by the IUCN Species Survival Commission and the Zoological Society of London.
Abies beshanzuensis je jehličnatý strom z čeledi borovicovité, z rodu jedlí, přirozeně se vyskytující pouze v Číně a patřící mezi nejvzácnější rostliny světa.
Stálezelený, jehličnatý, středně rychle rostoucí (15–30 cm za rok, 1,8–4,5 m za 10 let) strom, dorůstající 30 m. Kmen je přímý a okrouhlý a dosahuje průměru kolem 0,8 m. Koruna je široce kuželovitá. Větve rostou vodorovně z kmene. Borka je zpočátku hladká a světle šedá, u starších stromů šupinovitá a podélně rozbrázděná. Letorosty jsou tlusté, zpočátku světle žluté či žlutohnědé, ve 3. či 4. roce někdy šedočerně zbarvené, holé či chlupaté, s kruhovými či vejčitými listovými jizvami (listová jizva vzniká po opadu listu (list zde ve tvaru jehlice)). Vegetativní pupeny (základ pro stonek a listy) jsou vejčité až kuželovité, pryskyřičnaté; pupenové šupiny jsou žlutohnědé, trojúhelníkovitě vejčité, s vystupujícím žebrem. Jehlice jsou spirálovitě uspořádané, na horních stranách hlavních větví stoupající, na spodních stranách větví a postranních letorostech hřebenovitě uspořádané ve dvou postranních sadách; přímé, ploché, nepravidelné, u báze zakroucené; 1–4,2 cm dlouhé a 2,5–3,5 mm široké; seshora tmavozelené, vespod šedozelené se dvěma bílými proužky průduchů (Stomat), seshora bez průduchů, se dvěma okrajovými pryskyřičnými kanálky; na špičce vroubkované. Samčí šištice jsou postranní, v listovém úžlabí, 20–25 mm dlouhé, žluté, s červenými mikrosporofyly. Samičí šištice jsou postranní, vzpřímené (jako u všech jedlí), úzce válcovitě kuželovité; zpočátku světle zelené, dozráváním žlutohnědé; 7–12 cm dlouhé a 3,5–4,5 cm široké; podpůrné šupiny jsou uprostřed zúžené, v krajních částech špachtlovité, okrouhlé či seříznuté, 20–25 mm dlouhé, s hrotitým, asi 1 mm přečnívajícím vrcholem, ostré a zpětně zahnuté; semenné šupiny jsou uprostřed šišky polokruhové či výjimečně ledvinovité, s laločnatou základnou, rýhovaným povrchem a s bočně nepravidelně zubatým okrajem, 25–30 mm dlouhé a 18–24 mm široké. Semena jsou podélně obvejčitá, 6–9 mm dlouhá, 3–4 mm široká, s 10 mm dlouhým, klínovitým či sekerovitým křídlem. Zimní pupeny jsou vejčité. Strom kvete v květnu. Semena dozrávají říjen–listopad.
Abies beshanzuensis se vyskytuje, dle některých botaniků, ve 2 varietách[2] [3]:
Jedle Abies beshanzuensis je blízce příbuzná jedli Abies ziyuanesis a jedli japonské Abies firma.
Endemicky v Číně: v provincii Če-ťiang (kolem hory Baishan-zu).
Horský strom, roste v nadmořských výškách 1500–1700 m, v jihovýchodní, přímořské části Číny. Léta jsou zde teplá, zimy chladné a vlhké, průměrná roční teplota 8–9 °C, extrémní teploty −15 °C, strom je krátkodobě mrazuvzdorný do −23 °C. Půdy na bázi ryolitu, pH půdy 4,5 . Strom toleruje stín, ale roste v něm pomalu. Jedle Abies beshanzuensis roste společně s: hlavotisem Cephalotaxus sinensis, různými druhy kaštanovců Castanopsis, jedlovcem čínským Tsuga chinensis, tisem Taxus chinensis, bukem lesklým Fagus lucida, různými druhy dubů Quercus, různými druhy javorů Acer, šácholanem Magnolia cylindrica a dalšími. V současnosti jsou v oblasti výskytu Abies beshanzuensis dominantní rostliny krytosemenné.
Žádné, jen pěstován pro záchranu před vyhynutím.
Kriticky ohrožený strom, ve volné přírodě zbývají pouze 3 jedinci[4] tohoto stromu (objeven v roce 1963, kdy bylo nalezeno 7 jedinců, v roce 1987 populace klesla (pro neúspěšný pokus o přesazení několika stromů pro jejich záchranu, které ovšem zahynuly) na současný stav). V minulosti byl kácen při odlesňování za účelem získání zemědělské půdy, další škody populaci stromu způsobily povodně a na ně navazující sesuvy půdy, a též lesní požáry (způsobované mimo jiné vypalováním vegetace domorodci). Tyto faktory, v kombinaci se slabou regenerační a rozmnožovací schopností jedle Abies beshanzuensis (mimo jiné pro inbreeding), vedly k redukci na 3 volně rostoucí jedince. Regeneraci populace jedle Abies beshanzuensis navíc stěžují úspěšnější krytosemenné rostliny a bambusy, jež rychle zabírají oblasti původního výskytu této jedle. V budoucnu představují ohrožení klimatické změny a též další možné povodně. Nyní patří strom mezi nejvzácnější na světě (hned po habru Carpinus putoensis, jehož zbývá pouze jediný volně rostoucí exemplář). Stav populace Abies beshanzuensis nadále klesá, zbývající stromy jsou ve volné přírodě chráněny. Probíhá Ex situ program a vypěstované semenáče jsou znovu vysazovány do původních oblastí.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Abies beshanzuensis ve Wikimedia Commons
Abies beshanzuensis je jehličnatý strom z čeledi borovicovité, z rodu jedlí, přirozeně se vyskytující pouze v Číně a patřící mezi nejvzácnější rostliny světa.
Abies beshanzuensis ist eine Pflanzenart aus der Familie der Kieferngewächse (Pinaceae). Diese in China endemische, gefährdete Art ist nur von einer einzigen, fünf Exemplare umfassenden, Baumgruppe bekannt.
Abies beshanzuensis wächst als geradstämmiger Baum und kann Wuchshöhen von bis zu 30 Metern und Brusthöhendurchmesser von bis zu 80 Zentimetern erreichen. Die Äste gehen waagerecht vom Stamm ab. Die harzigen Knospen sind oval bis konisch geformt und gelbbraun gefärbt. Die Nadeln sind 1 bis 4,2 Zentimeter lang, 2,5 bis 3,5 Millimeter breit und besitzen eine eingekerbte Nadelspitze. Sie stehen kammartig angeordnet an den Zweigen und sind an der Nadelbasis verdreht. Die Nadeloberseite ist glänzend dunkelgrün gefärbt während die Nadelunterseite blasser ist. An der Nadelunterseite befinden sich zwei weiß gefärbte Stomatabänder.[1]
Junge Bäume besitzen eine glatte, hellgraue Rinde, welche später schuppig wird und der Länge nach aufreißt. Die Rinde der Zweige ist hell gelblich bis braungelblich. Bei manchen Zweigen verfärbt sie sich nach drei oder vier Jahren grauschwarz. Nach dem Abfall der Nadeln bleiben runde bis ovale Narben zurück.[1]
Die männlichen Blütenzapfen sind gelblich und stehen an den Verzweigungen der Äste. Sie werden zwischen 2 und 2,5 Zentimeter groß. Die Befruchtung der weiblichen Blütenzapfen findet im Mai statt. Die aufrecht stehenden Zapfen werden 7 bis 11 Zentimeter lang und 3,5 bis 4,5 Zentimeter dick. Sie sind zylindrisch geformt und zur Reife im Oktober bis November braungelb bis hellbraun gefärbt. Die Samenschuppen werden 1,8 bis 2,4 Zentimeter lang und 2,5 bis 3 Zentimeter breit. Die eiförmigen und geflügelten Samen sind 6 bis 9 Millimeter lang und 3 bis 4 Millimeter dick. Mit dem Flügel werden sie 13 bis 19 Millimeter lang.[1]
Abies beshanzuensis kommt nur im Südwesten von Zhejiang im Baishanzu Shan vor. Als die Art 1963 entdeckt wurde wuchsen am natürlichen Standort nur sieben Exemplare. Drei wurden in den Botanischen Garten von Peking gebracht, wo sie nach kurzer Zeit starben. 1988 umfasste der Bestand nur mehr drei Exemplare. Im Jahr 1998 war der natürliche Bestand wieder auf fünf Bäume angewachsen.[2] Der Standort der letzten Exemplare ist eine einzige Baumgruppe, welche sich nordöstlich von Qingyuan befindet.[1]
Die Art stellt eine Baumart des maritimen Klimas mit warmen Sommern und kalt-nassen Wintern dar. Sie kommt in Höhenlagen von 1.500 bis 1.700 Metern vor. Der Jahresniederschlag beträgt rund 1.250 mm.[1]
In der Baumgruppe kommen einige breitblättrige Laubbäume wie Ahorne (Acer), Scheinkastanien (Castanopsis), die Glänzende Buche (Fagus lucida), Lithocarpus hancei, Magnolia cylindrica und Eichen (Quercus) vor. Neben den Laubbäumen kommen auch Nadelbäume wie die Chinesische Kopfeibe (Cephalotaxus sinensis), die Chinesische Sicheltanne (Cryptomeria japonica var. sinensis), die Chinesische Eibe (Taxus sumatrana) und die Taiwan-Hemlocktanne (Tsuga chinensis) vor.[1]
Abies beshanzuensis wird innerhalb der Gattung der Tannen (Abies) der Sektion Momi und der Untersektion Firmae zugeordnet. Die Art wird von manchen Autoren mit Delavays Tanne (Abies delavayi) gleichgestellt. Die nächstverwandte Art scheint die Momi-Tanne (Abies firma) zu sein.[1] Von manchen Autoren wird Abies ziyuanensis als Varietät von Abies beshanzuensis angesehen.[3]
Da am natürlichen Standort nur mehr fünf Bäume stehen wird Abies beshanzuensis in der Roten Liste der IUCN als „vom Aussterben bedroht“ geführt. Als Hauptgefährdungsgründe werden die Ausbreitung der Landwirtschaft sowie Waldbrände in Verbindung mit der geringen Fortpflanzungsrate genannt.[2]
Abies beshanzuensis ist eine Pflanzenart aus der Familie der Kieferngewächse (Pinaceae). Diese in China endemische, gefährdete Art ist nur von einer einzigen, fünf Exemplare umfassenden, Baumgruppe bekannt.
Abies beshanzuensis (лат. Abies beshanzuensis) – быдмассэзлӧн пожум котырись ньыв увтырын торья вид. Ньывпуыс быдмӧ 15–17 метра вылына да овлӧ 0.8 метра кыза диаметрын. Ньывпу пантасьӧ Китайын.
Abies beshanzuensis (лат. Abies beshanzuensis) – Pinaceae семьяысь Китайын будӥсь ньылпу. Ӝуждалаез ог 15–17 м, модослэн диаметрез 0.8 м.
Abies beshanzuensis (Baishanzu fir, Baishan fir) is a species of fir (genus Abies) in the family Pinaceae. It is endemic to Mt. Baishanzu in southern Zhejiang province in eastern China, where it grows at 1,850 metres (6,070 ft) altitude and is threatened by collection and climate change.[2][3][4] The site is within the Fengyangshan – Baishanzu National Nature Reserve. Abies beshanzuensis is classified as critically endangered by the IUCN Red List.[1]
It was discovered in 1963 on the summit of Baishanzu Shan (1,857 m), where only seven trees were found. Three of these were dug up and moved to Beijing Botanical Garden, where they died. By 1987, only three trees were left in the wild, making it the rarest conifer in the world.[5] New planting of grafted plants on Baishanzu Shan and other nearby sites has shown some success, but the species remains critically endangered.[3]
It is a tree growing to 15–17 metres (49–56 ft) tall, with a broad conic crown and a trunk up to 0.8 metres (2 ft 7 in) in diameter. The shoots are stout, pale yellow-brown, hairless or slightly hairy. The leaves are linear, 1.5–4 centimetres (0.59–1.57 in) long and 2.5–3.5 millimetres (0.098–0.138 in) wide, glossy green above, and with two white stomatal bands below. The cones are narrow cylindric-conic, bright green when immature, ripening pale yellow-brown, 6–12 centimetres (2.4–4.7 in) long and 3–4 centimetres (1.2–1.6 in) wide, with exserted and reflexed bracts.[2][3]
It is closely related to Abies firma from southern Japan, placed with it as the only two members of Abies subsect. Firmae.[2][3] The species Abies ziyuanensis is included in Abies beshanzuensis as a variety by some botanists,[6] though others place this species in a different subsection of the genus, Abies subsect. Holophyllae.[3]
{{cite journal}}: Cite journal requires |journal= (help) Abies beshanzuensis (Baishanzu fir, Baishan fir) is a species of fir (genus Abies) in the family Pinaceae. It is endemic to Mt. Baishanzu in southern Zhejiang province in eastern China, where it grows at 1,850 metres (6,070 ft) altitude and is threatened by collection and climate change. The site is within the Fengyangshan – Baishanzu National Nature Reserve. Abies beshanzuensis is classified as critically endangered by the IUCN Red List.
It was discovered in 1963 on the summit of Baishanzu Shan (1,857 m), where only seven trees were found. Three of these were dug up and moved to Beijing Botanical Garden, where they died. By 1987, only three trees were left in the wild, making it the rarest conifer in the world. New planting of grafted plants on Baishanzu Shan and other nearby sites has shown some success, but the species remains critically endangered.
It is a tree growing to 15–17 metres (49–56 ft) tall, with a broad conic crown and a trunk up to 0.8 metres (2 ft 7 in) in diameter. The shoots are stout, pale yellow-brown, hairless or slightly hairy. The leaves are linear, 1.5–4 centimetres (0.59–1.57 in) long and 2.5–3.5 millimetres (0.098–0.138 in) wide, glossy green above, and with two white stomatal bands below. The cones are narrow cylindric-conic, bright green when immature, ripening pale yellow-brown, 6–12 centimetres (2.4–4.7 in) long and 3–4 centimetres (1.2–1.6 in) wide, with exserted and reflexed bracts.
It is closely related to Abies firma from southern Japan, placed with it as the only two members of Abies subsect. Firmae. The species Abies ziyuanensis is included in Abies beshanzuensis as a variety by some botanists, though others place this species in a different subsection of the genus, Abies subsect. Holophyllae.
Abies beshanzuensis es una especie de conífera perteneciente a la familia Pinaceae. Es endémico de China en Zhejiang: Qingyuan, donde se encuentra en peligro de extinción ya que solo hay cinco ejemplares vivos en la vida silvestre.
Es un árbol que alcanza los 30 metros de altura con un tronco de 80 cm de diámetro. Con ramas horizontales y corteza ligera y gris en las plantas jóvenes que con la edad tienen fisuras longitudinales. Las hojas son verde oscuro brillante por arriba y más pálido por debajo, se encuentran dispuestas en espiral y son lineales de 1-5-3.5 cm de longitud y 2.5-3.5 mm de ancho. Tiene conos erectos en ramas laterales con las semillas, estos son de color marrón-amarillento de 7-11 cm de alto por 3.5 cm de ancho.
Abies beshanzuensis fue descrita por Ming Hsiang Wu y publicado en Acta Phytotaxonomica Sinica 14(2): 16–17, pl. 1. 1976.[2]
Abies: nombre genérico que viene del nombre latino de Abies alba.[3]
beshanzuensis: epíteto
Abies beshanzuensis es una especie de conífera perteneciente a la familia Pinaceae. Es endémico de China en Zhejiang: Qingyuan, donde se encuentra en peligro de extinción ya que solo hay cinco ejemplares vivos en la vida silvestre.
Abies beshanzuensis on igihaljas okaspuu nulu perekonnast.
Liik on äärmiselt haruldane ja selle levila asub Hiina Zhejiangi provintsi edelaosas.
Puu kasvab kuni 30 m kõrguseks. Tüve läbimõõt on kuni 80 cm. Tüve koor on noortel puudel sile ja helehall, vanematel puudel pikilõhedega ja rõmeline. Pungad on munaja kuni koonilise kujuga, kollakaspruunid, vaigused. Noored võrsed on jämedad, helekollased või pruunikaskollased, 2–3 aasta pärast muutuvad tumehalliks. Okkad on pealt läikivad ja tumerohelised, allküljel kaks heledat õhulõheriba, asetsevad spiraalselt, 1–4 cm pikkused, kahe vaigukäiguga, tipuosas sisselõikega. Isasõisikud on kollased, 2–2,5 cm pikkused. Käbid on 7–9 cm pikkused ja läbimõõduga 3,5–4,5 cm, püstised, noorelt kollakasrohelised, valminult pruunikaskollased või helepruunid. Seemnete kest on 6–9 mm, tiivake 16–23 mm pikkune.[3]
Liigi väga väike levila asub Hiina Zhejiangi provintsi edelaosas, Baishanzu mäe nõlvadel, kus ta kasvab heitlehiste segametsade koosseisus, 1700 m kõrgusel üle merepinna. Piirkonnas valitseb mereline kliima, talved on seal jahedad ja vihmased (sademete hulk ligi 1250 mm), suved üsna soojad. Külmakraade talub kuni –18...–23 °C[4]. Muldade lähtekivimiteks on vulkaanilised kivimid. Puudest on seal esindatud ebakastanipuu liigid (Castanopsis ssp.), läiklehine pöök (Fagus lucida), tammeliigid (Quercus ssp.), vahtrad (Acer ssp.), magnoolia liik Magnolia cylindrica, kiviviljaku liik Lithocarpus hancei, hiina tsuuga (Tsuga chinensis) ja sumatra jugapuu (Taxus sumatrana).[3]
Liik on äärmiselt haruldane, 1963. aastal avastatud populatsioonis kasvas ainult 7 puud. Kolm neist kaevati välja ja istutati Pekingi botaanikaaeda, kus nad paraku hukkusid. 1988. aastal oli populatsioonis alles vaid kolm puud[3], kus nad kasvavad üsna kesistes tingimustes. Populatsiooni sattumine väljasuremise äärele on tingitud väga intensiivsest põllumaade suurendamisest, metsapõlengutest ja väga viletsast looduslikust taastootmisest. Kaitsemeetmed võeti kasutusele 1985. aastal, kui Baishanzu piirkonnas moodustati kaitseala. Paljundamisel on kasutatud momi nulu (Abies firma) tüvele pookimist (hakkasid käbisid kandma 1997. aastal) ja samuti kasvatatakse taimeaedades seemikuid, et need hiljem loodusesse istutada.[5]
Abies beshanzuensis on igihaljas okaspuu nulu perekonnast.
Liik on äärmiselt haruldane ja selle levila asub Hiina Zhejiangi provintsi edelaosas.
Abies beshanzuensis (en chinois 百山祖冷杉 Baishanzu lengshan, littéralement « pin du Baishanzu ») est une espèce de sapins (genre Abies), endémique des monts Baishanzu dans la province du Zhejiang en République populaire de Chine.
Abies beshanzuensis se rencontre dans les forêts mixtes à atmosphère humide en Chine du Sud, à une altitude comprise entre 1 400 et 1 800 m d'altitude, dans une aire restreinte au nord-est de Qingyuan.
Abies beshanzuensis a été étudié et décrite pour la première fois en 1976 par le botaniste chinois M.H.Wu. En 2012, il subsiste cinq individus adultes à l'état sauvage[1] situés dans la réserve nationale naturelle de Baishanzu. L'Union internationale pour la conservation de la nature la considère ainsi comme une « espèce en danger critique d'extinction » (CR) et l'a intégrée à une liste des 100 espèces les plus menacées au monde en septembre 2012.
Abies beshanzuensis a été considérée comme synonyme de Abies delavayi puis considérée comme une espèce distincte tant du point de vue géographique que morphologique, notamment vis-à-vis d'Abies firma, Abies fabri, Abies kawakamii et Abies homolepis. Parmi ces espèces différentes, Abies beshanzuensis s'approcherait toutefois de Abies firma au sein de la section Momi et sous-section Firmae :
Abies beshanzuensis se présente sous la forme d'un arbre de 15 m à 30 de haut dont le port à l'âge adulte est celui du pin parasol avec ses branches horizontales. Toutefois aucun spécimen à l'état sauvage ne dépassait les 15 mètres de hauteur en 1988[2].
Le tronc droit et long peut mesurer jusqu'à 60 cm de diamètre bien qu'aucune spécimen ne possédait un tronc au diamètre supérieur à 25 cm en 1988[2]. L'écorce du tronc est lisse et grise sur les individus juvéniles, écailleuse fissurée plus sombre (gris-noir), dès l'âge de 3 ou 4 ans.
Les feuilles sont droites et mesurent de 2.5 à 3,5 mm de largeur pour 10 à 40 mm de longueur. D'une couleur vert foncé et luisant sur le dessus, plus pâle sur le dessous, elles sont disposées en spirale, ne présentent aucun stomate[note 1] mais possèdent deux bandes de 10 à 12 lignes stomatales de couleur argentée. La pointe de la chaque feuille, ou apex, est échancrée.
Les cônes mâles issus d'un bourgeon latéral composés de microsporophylle rouges et situés dans l'aisselle de la feuille[note 2], sont de couleur jaune, mesurent de 20 à 25 mm et comportent des microsporophylles rouges.
La pollinisation a lieu en mai et la maturité des graines d'octobre à novembre.
L'espèce est endémique des monts Baishanzu (百山祖 en chinois), au sud-ouest de la province du Zhejiang en République populaire de Chine.
L'espèce se développe en climat maritime aux étés chauds et des hivers frais et humides avec des précipitions avoisinant les 1 250 mm[2]. Il partage son habitat avec des arbres latifoliés (Castanopsis, chênes, érables, Fagus lucida, Magnolia cylindrica et Lithocarpus hancei) et conifères (dont Cryptomeria japonica, Tsuga chinensis, Cephalotaxus sinensis et Taxus sumatrana).
Abies beshanzuensis est considérée comme en danger critique d'extinction par l'Union internationale pour la conservation de la nature (UICN)[3] et est considérée comme l'une des cent espèces les plus menacées dans le rapport Worthless or Priceless[note 3] présenté le 11 septembre 2012 par la Commission de sauvegarde des espèces (CSE) de l'UICN et la Société zoologique de Londres (ZSL) au cours du congrès mondial de la nature de l’UICN qui a eu lieu en Corée à Jéju.
L'espèce est menacée d'extinction en raison du nombre restreint d'individus recensés à l'état sauvage, cinq en 2012[3], obérant durablement la régénération naturelle de l'espèce. Le déclin de l'espèce est principalement dû à l'accroissement des surfaces agricoles et aux feux de forêt[3].
Selon les sources le nombre d'individus à l'état sauvage a peu fluctué depuis sa découverte : 7 spécimens à sa découverte en 1963[2],[4] dont trois sont morts une fois transportés au jardin botanique de Pékin[2], 3 en 1988[2],[4] et 5 en 2012 selon l'UICN[3].
Abies beshanzuensis (en chinois 百山祖冷杉 Baishanzu lengshan, littéralement « pin du Baishanzu ») est une espèce de sapins (genre Abies), endémique des monts Baishanzu dans la province du Zhejiang en République populaire de Chine.
Abies beshanzuensis se rencontre dans les forêts mixtes à atmosphère humide en Chine du Sud, à une altitude comprise entre 1 400 et 1 800 m d'altitude, dans une aire restreinte au nord-est de Qingyuan.
Abies beshanzuensis a été étudié et décrite pour la première fois en 1976 par le botaniste chinois M.H.Wu. En 2012, il subsiste cinq individus adultes à l'état sauvage situés dans la réserve nationale naturelle de Baishanzu. L'Union internationale pour la conservation de la nature la considère ainsi comme une « espèce en danger critique d'extinction » (CR) et l'a intégrée à une liste des 100 espèces les plus menacées au monde en septembre 2012.
Abies beshanzuensis, vrsta crnogoričnog drveta iz roda jela (Abies), porodica Pinaceae, endem koji raste na jugu provincije Zhejiang u Kini.
Ova vrsta raste na visinama preko 1850 metara a otkrivena je 1963. godinea na vrhu Baishan-zu Shan (1.857 m). nalazi se kao kritično ugrožna vrsta na IUCN-ovom crvenom popisu.
Propast ovoj vrsti izazvala je deforestacija šume zbog agrikulture. Godine 1963. bilo je 7 jedinki na Baishanzu Shan na visini od 1,857 m , od kojih su tri preseljene u pekinški botanički vrt gdje su uvenule. Godine 1988. svega tri drveta preostalo je u dviljini.[1]
Naraste do 30 metara visine.[2]
Abies beshanzuensis, vrsta crnogoričnog drveta iz roda jela (Abies), porodica Pinaceae, endem koji raste na jugu provincije Zhejiang u Kini.
Ova vrsta raste na visinama preko 1850 metara a otkrivena je 1963. godinea na vrhu Baishan-zu Shan (1.857 m). nalazi se kao kritično ugrožna vrsta na IUCN-ovom crvenom popisu.
Propast ovoj vrsti izazvala je deforestacija šume zbog agrikulture. Godine 1963. bilo je 7 jedinki na Baishanzu Shan na visini od 1,857 m , od kojih su tri preseljene u pekinški botanički vrt gdje su uvenule. Godine 1988. svega tri drveta preostalo je u dviljini.
Naraste do 30 metara visine.
Abies beshanzuensis (á ensku: Baishanzu fir, Baishan fir) er tegund af þin. Hann er einlendur í Kína, nánar tiltekið Baishanzu Shan í Suður-Zhejiang héraði í Austur-Kína, þar sem hann vex í 1850 metra hæð og stafar ógn af söfnun og loftslagsbreytingum].[2][3][4] Útbreiðslan er innan náttúruverndarsvæðisinsFengyangshan – Baishanzu. Abies beshanzuensis er skráður í útrýmingarhættu á válista IUCN.[1]
Hann var uppgötvaður árið 1963 á tindi fjallsins Baishanzu Shan (1.857 m), þar sem einungis sjö tré fundust. Þrjú þeirra voru grafin upp og flutt til Beijing Botanical Garden, þar sem þau drápust. Um 1987 voru aðeins þrjú tré þekkt í náttúrunni, sem gerir hann þennan þin að sjaldgæfasta barrtré í heimi.[5] Nýjar útplantanir með ágræðslu á Baishanzu Shan og öðrum nálægum stöðum hafa skilað nokkrum árangri, en tegundin er enn í útrýmingarhættu.[3]
Þetta er 15 til 17 metra hátt tré, með breiða keilulaga krónu og bol að 80 cm metra þvermáli. Sprotarnir eru gildir, fölgulbrúnir, hárlausir eða lítið eitt hærðir. Barrið er nálarlaga, 1,5 til 4 cm langt og 2,5 til 3,5 mm breitt, skærgrænt að ofan, og með tveimur hvítum loftaugarásum að neðan. Könglarnir eru mjó-sívalir til keilulaga, skærgrænir meðan þeir eru óþroskaðir, en þroskaðir eru þeir fölgulbrúnir, 6 til 12 cm langir og 3 til 4 cm breiðir, með útstæðar og aftursveigðar hreisturblöðkur.[2][3]
Þessi þinur er náskyldur Abies firma frá Suður-Japan og er stundum skipað með honum einum í undirættkvíslina Abies subsect. Firmae.[2][3] Sumir grasafræðingar telja tegundina Abies ziyuanensis til Abies beshanzuensis sem undirtegund,[6] en aðrir setja setja þá tegund í aðra undirættkvísl, Abies subsect. Holophyllae.[3]
Abies beshanzuensis (á ensku: Baishanzu fir, Baishan fir) er tegund af þin. Hann er einlendur í Kína, nánar tiltekið Baishanzu Shan í Suður-Zhejiang héraði í Austur-Kína, þar sem hann vex í 1850 metra hæð og stafar ógn af söfnun og loftslagsbreytingum]. Útbreiðslan er innan náttúruverndarsvæðisinsFengyangshan – Baishanzu. Abies beshanzuensis er skráður í útrýmingarhættu á válista IUCN.
Hann var uppgötvaður árið 1963 á tindi fjallsins Baishanzu Shan (1.857 m), þar sem einungis sjö tré fundust. Þrjú þeirra voru grafin upp og flutt til Beijing Botanical Garden, þar sem þau drápust. Um 1987 voru aðeins þrjú tré þekkt í náttúrunni, sem gerir hann þennan þin að sjaldgæfasta barrtré í heimi. Nýjar útplantanir með ágræðslu á Baishanzu Shan og öðrum nálægum stöðum hafa skilað nokkrum árangri, en tegundin er enn í útrýmingarhættu.
Þetta er 15 til 17 metra hátt tré, með breiða keilulaga krónu og bol að 80 cm metra þvermáli. Sprotarnir eru gildir, fölgulbrúnir, hárlausir eða lítið eitt hærðir. Barrið er nálarlaga, 1,5 til 4 cm langt og 2,5 til 3,5 mm breitt, skærgrænt að ofan, og með tveimur hvítum loftaugarásum að neðan. Könglarnir eru mjó-sívalir til keilulaga, skærgrænir meðan þeir eru óþroskaðir, en þroskaðir eru þeir fölgulbrúnir, 6 til 12 cm langir og 3 til 4 cm breiðir, með útstæðar og aftursveigðar hreisturblöðkur.
Þessi þinur er náskyldur Abies firma frá Suður-Japan og er stundum skipað með honum einum í undirættkvíslina Abies subsect. Firmae. Sumir grasafræðingar telja tegundina Abies ziyuanensis til Abies beshanzuensis sem undirtegund, en aðrir setja setja þá tegund í aðra undirættkvísl, Abies subsect. Holophyllae.
Abies beshanzuensis M.H.Wu, 1976 è una specie di abete asiatica, endemica della provincia cinese dello Zhejiang .[1][2]
Il nome generico Abies, utilizzato già dai latini, potrebbe, secondo un'interpretazione etimologica, derivare dalla parola greca ἄβιος = longevo.[3] Il nome specifico beshanzuensis fa riferimento al Baishan-zu, località montagnosa sede del suo areale.
Specie di conifera sempreverde di medie dimensioni; può raggiungere i 30 m di altezza (anche se attualmente non si rilevano esemplari superiori ai 15 m) con un tronco di diametro massimo 80 cm, dal quale si diramano orizzontalmente i lunghi rami. I giovani ramoscelli inizialmente sono gialli, o marrone-giallastri, per poi assumere il colore grigio dopo il terzo anno di età.[4]
Le foglie sono aghiformi, fino a 3,5 cm di lunghezza, di colore verde scuro lucido nella parte superiore, verde pallido sulla parte inferiore, con una punta dentellata. Esse sono disposte a spirale sulla parte superiore dei rami principali, arrangiate a pettine in due file laterali nella parte inferiore, e nei ramoscelli secondari. Le gemme vegetative sono ovoidali-coniche, resinose; le perule sono marroni-giallastre, leggermente ricurve.[4]
Gli strobili maschili sono lunghi 2,5 cm, gialli, con microsporofilli rossi, che emettono il polline a maggio.[5]
I coni femminili sono eretti, conici, lunghi 7-11 cm e larghi 3,5-4,5 cm, di colore giallognolo, marrone chiaro a maturazione e si schiudono nei mesi di ottobre-novembre per liberare i semi alati.[5] I semi, oblunghi, misurano 6-9 mm in lunghezza e 3-4 mm in diametro, con ala cuneiforme.[4]
La corteccia su alberi giovani è liscia, grigio chiaro, tendente a diventare squamosa e fessurata sui vecchi alberi.[4]
La specie è rarissima (solo 3 individui maturi accertati nel 1987, ultimo dato disponibile) e si ritrova in un'unica località, a 1.700 m di quota, sul Monte Baishan-zu ubicato nella provincia cinese dello Zhejiang. La località è caratterizzata dalla presenza di Tsuga chinensis, Cephalotaxus sinensis, Taxus chinensis, Magnolya cilindrica, Lithocarpus hancei e specie dei generi Castanopsis, Quercus e Acer. Il clima della zona è caratterizzato da estati calde e inverni freddi con precipitazioni annue di 1.250 mm.[1]
Specie vicinissima all'estinzione in natura (solamente 3 esemplari maturi in natura), è in corso un tentativo di reintroduzione con giovani esemplari coltivati in orti botanici. Rimangono tuttavia inalterate le cause che hanno provocato il concreto rischio di estinzione: degrado forestale dell'areale e rischi climatici legati a rovinose inondazioni già avvenute in passato. Pertanto, è inserita nella Lista rossa IUCN come specie in pericolo critico di estinzione.[1]
Abies beshanzuensis M.H.Wu, 1976 è una specie di abete asiatica, endemica della provincia cinese dello Zhejiang .
Abies beshanzuensis é uma espécie de conífera da família Pinaceae.
Apenas pode ser encontrada na China. É ameaçada por perda de habitat.
Abies beshanzuensis é uma espécie de conífera da família Pinaceae.
Apenas pode ser encontrada na China. É ameaçada por perda de habitat.
Ендемік китайської провінції Чжецзян, де зустрічається на горі Байшань-цу на 27°45'N, 119°11'E. Відомий по кількох дорослих особинах в дикій природі, без природного поновлення, у погіршеному для покритонасінних лісі. Згідно зі звітом Дадлі (1988), в 1987 році залишилося тільки три окремі дерева з популяції відкритої в 1963 році з усього 7 дерев, з яких чотири були квітучі і з шишками в той час. Населення значно зменшилось в розмірах після повеней і наступних зсувів у цьому районі. Живе на середній високої гори в морській південно-східній частині Китаю, з теплим літом і прохолодною вологою зимою (річна кількість опадів бл. 1250 мм), росте між 1500-1700 м над рівнем моря з іншими хвойними, такими як Tsuga chinensis, Cephalotaxus sinensis, Taxus chinensis і широколистими деревами, наприклад Castanopsis, Fagus lucida, Quercus, Acer, Magnolia cylindrica, Lithocarpus hancei.
Дерева до 30 м у висоту і 80 см діаметра (але після 1987 року жодних диких дерев не було більше, ніж 15 м заввишки і 25 см завширшки), з прямим круглим стовбуром і довгими, горизонтально розлогими гілками. Кора гладка і світло-сіра на молодих дерев, а пізніше стає лускатою і поздовжньо тріщинуватою. Вегетативні бруньки від яйцеподібних до конічних, смолисті. Листки блискучі темно-зелені зверху, блідіші знизу, розміром (1 -) 1,5-3,5 (-4,2) см × 2,5-3,5 мм є 2 білі смуги знизу. Пилкові шишки бічні, в пазухах листків, довжиною 2-2.5 см, жовті з червоними мікроспорофілли. Насіннєві шишки бічна, прямостоячі, коричнево-жовті або світло-коричневі під час зрілості, циліндричні, розміром 7-11 × 3,5-4,5 см. Насіння довгасто-обернено-яйцевидне, розміром 6-9 × 3-4 мм, 13-19 мм довжиною включаючи крила. Запилення відбувається у травні, насіння дозріва з жовтня по листопад.
Крім спроб виростити іншого використання нема.
Вирубка лісів (для сільського господарства) вже в минулому скоротила населення до кількох дерев. Регенерація лісу в основному викликає панування покритонасінних і бамбука в даний час на місці, де Abies жив до того. На населення вплинули повені в минулому, і це залишається майбутньою загрозою. Цей вид був узятий під вирощування з живців на лісовій ділянці в Qingyuan, південний Чжецзян, Китай. Решта рослини в дикій природі знаходяться під охороною.
Це незавершена стаття про родину Соснові.Abies beshanzuensis là một loài thực vật hạt trần trong họ Thông. Loài này được M.H.Wu miêu tả khoa học đầu tiên năm 1976.[1]
[[Thể loại:
Abies beshanzuensis là một loài thực vật hạt trần trong họ Thông. Loài này được M.H.Wu miêu tả khoa học đầu tiên năm 1976.
Abies beshanzuensis M.H.Wu (1976)
Ареал
Abies beshanzuensis (лат.) — вечнозелёное однодомное дерево; вид рода Пихта семейства Сосновые (Pinaceae).
Эндемик китайской провинции Чжэцзян, где встречается на горе Байшань-цу на 27 ° 45’N, 119 ° 11’E. Известный по нескольким взрослым особям в дикой природе, без естественного возобновления, в ухудшенном для покрытосеменных лесу. Согласно отчету Дадли (1988), в 1987 году осталось только три отдельных дерева из популяции открытой в 1963 году, состоящей из 7 деревьев, из которых четыре были цветущие и с шишками в то время. Популяция значительно сократилась в размерах после наводнений и последующих оползней в этом районе.
Растёт на средней высоты горе в морской юго-восточной части Китая, с тёплым летом и прохладной влажной зимой (годовое количество осадков ок. 1250 мм), на высоте 1500—1700 м над уровнем моря с другими хвойными, такими как Tsuga chinensis, Cephalotaxus sinensis, Taxus chinensis и широколиственными деревьями, например Castanopsis spp., Fagus lucida, Quercus spp., Acer spp., Magnolia cylindrica, Lithocarpus hancei.
Деревья высотой до 30 м в высоту и диаметром 80 см (после 1987 года никаких диких деревьев высотой более 15 м и диаметром 25 см не было), с прямым круглым стволом и длинными, горизонтально раскидистыми ветвями. Кора гладкая и светло-серая на молодых деревьях, а позже становится чешуйчатой и продольно трещиноватой. Вегетативные почки от яйцевидных до конических, смолистые. Листья блестящие тёмно-зелёные сверху, бледнее снизу, размером 1-1,5-3,5-4,2 см × 2,5-3,5 мм есть 2 белые полосы снизу.
Пыльцевые шишки боковые, в пазухах листьев, длиной 2-2,5 см, жёлтые с красными микроспорофиллами. Семенные шишки боковые, прямостоячие, коричнево-жёлтые или светло-коричневые при созревании, цилиндрические, размером 7-11 × 3,5-4,5 см. Семена продолговато-обратно-яйцевидные, размером 6-9 × 3-4 мм, 13-19 мм длиной включая крылья. Опыление происходит в мае, семена созревают с октября по ноябрь.
Вырубка лесов (для сельского хозяйства) уже в прошлом сократила численность популяции до нескольких деревьев. Регенерация леса в основном вызывает господство покрытосеменных и бамбука в настоящее время на месте, где Abies рос до того. На численность популяции повлияли наводнения в прошлом, и это остается угрозой в будущем.
Этот вид был взят под выращивание из черенков на лесном участке в округе Qingyuan, южный Чжэцзян, Китай. Остальные растения в дикой природе находятся под охраной.
Abies beshanzuensis (лат.) — вечнозелёное однодомное дерево; вид рода Пихта семейства Сосновые (Pinaceae).
百山祖冷杉（学名：Abies beshanzuensis）是松科冷杉属的一个树种，为中国的特有植物，至今只在浙江省庆元县百山祖发现生存，长于海拔1,700米的地区，常生于山坡林中，目前尚未由人工引种栽培。现存仅5棵，当中有一棵生长不良，另有一棵处于衰弱。是国家I级重点保护野生植物。[2]
