Květozobovití (Dicaeidae) jsou čeledí z řádu pěvců (Passeriformes) a podřádů zpěvných (Passeri). Čeleď zahrnuje dva rody, Dicaeum a Prionochilus, které dohromady mají 48 druhů, přičemž žádný z nich není vyhynulý nebo dokonce fosilní.
Tyto ptáky bychom našli od tropické jižní Indie, přes Austrálii až po Filipíny. Jednotlivé biotopy se liší u každého druhu, někteří květozobové dokonce tráví většinu svého života nad širým mořem.
Co se týče jejich populace, pak se jedná většinou o málo dotčené, tedy nechráněné, druhy, jen několik málo druhů jako například květozobové šarlatovoprsí jsou téměř ohrožení. Existují pouze tři výjimky, které tato pravidla nesplňují; květozob čtyřbarvý, kriticky ohrožený, dále také květozob mindorský a květozob panayský, ti jsou zranitelní.
Společným prvkem všech květozobů je stavba těla. Všechno jsou to zavalití a robustní ptáci, s krátkými krky a ještě kratšíma nohama. Velikosti jsou už ale různé, od 10 cm, které má květozob malý, až po 18 cm, které má květozob makirský. Co se hmotnosti týče, pak většinou nepřesahuje 20 gramů.
Květozobové se, jak lze již podle názvu poznat, živí nektarem z květin. Nepohrdnou ale ani bobulemi a drobným hmyzem. U většiny druhů se dá jako součást jídelníčku brát i jmelí.
Co se týče chování těchto ptáků, pak ještě nebylo příliš studováno. Pravděpodobně se jedná o monogamní druhy, které si hledají partnery na celý život. V době hnízdění se u většiny druhů do stavění hnízd pustí jak sameček, tak samička, u některých výjimek to ale dělá pouze samička. Do hnízd pak samičky nakladou jedno až čtyři vejce.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Flowerpecker na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu květozobovití ve Wikimedia Commons
Galerie květozobovití ve Wikimedia CommonsKvětozobovití (Dicaeidae) jsou čeledí z řádu pěvců (Passeriformes) a podřádů zpěvných (Passeri). Čeleď zahrnuje dva rody, Dicaeum a Prionochilus, které dohromady mají 48 druhů, přičemž žádný z nich není vyhynulý nebo dokonce fosilní.
