Vorvaňovec tropický (Mesoplodon densirostris, také Delphinus densirostris či Mesoplodon sechellensis[2]) je druh kytovce z čeledi vorvaňovcovití (Ziphiidae) a rodu Mesoplodon. Popsal jej Henri Marie Ducrotay de Blainville v roce 1817.[2] Mezinárodní svaz ochrany přírody jej hodnotí jako druh, o kterém chybí údaje.
Vorvaňovec tropický obývá mírné a tropické vody v Atlantiku (vzácný je na západě severní části[3]), Indickém oceánu a Pacifiku, je možno jej také najít ve Středozemním moři (kde je pozorován pouze vzácně) a Černém moři; je nejrozšířenějším druhem svého rodu. Lze jej najít například ve vodách Austrálie, Guatemaly, Keni, Nigérie, Pákistánu, Panamy, Pákistánu, Indie, Japonska, Spojených států amerických (kupříkladu oblast Mexického zálivu[3]), Portugalska a dalších.[4] Žije především na otevřeném moři.[5] Obývá hloubky 200 až 1000 metrů.[4]
Vorvaňovec tropický měří 3 až 7 metrů (v průměru 4,7 m) a vážit může až 1030 kg. Ocas je dlouhý okolo jednoho metru. Prsní ploutve měří asi 20 až 70 a hřbetní mezi 15 až 20 cm.[5][6] Čelo je zploštělé, z dolní čelisti vyrůstají samcům zuby, které mohou dosahovat délky až 20 centimetrů, u samic nejsou tak výrazné.[3] Zbarvení je tmavé s bílými skvrnami, na břiše světlejší než na hřbetě, ploutve jsou naopak tmavší než zbytek těla. Samice mají na rozdíl od samců bíle zbarvené čelisti.[5] Na kůži má mimoto tento druh často jizvy, které mohou být způsobené parazity (například vilejši), jinými druhy, například hlavonožci, žraločky brazilskými (Isistius brasiliensis), ale také vnitrodruhově po vzájemných soubojích.[3]
O chování vorvaňovců tropických bylo získáno pouze malé množství informací, druh byl nejprve objeven pouze na základě zbytků kostí a vzhledem k životu ve velké hloubce a nenápadnosti jsou informace o druhu známy převážně z ulovených jedinců.[6] Obvykle žijí v malých skupinkách složených od dvou do šesti jedinců; vyhýbá se stykům s loděmi. Před ponořením obvykle mírně zvlní tělo.[3][5] Vorvaňovci tropičtí se patrně dorozumívají pištěním a švitořením; tyto zvuky byly zjištěny u mladého samce v blízkosti Floridy.[3] Kořist, kterou tvoří převážně hlavonožci a v menší míře ryby, ve vodě vyhledávají pomocí echolokace. Podobně jako netopýři sonar nejprve využijí k vyhledání kořisti, poté k přiblížení k ní a nakonec k zaměření konečného výpadu.[7] Mláďata tohoto druhu byla pozorována na jaře, ale informace o reprodukci jsou jinak neznámé.[5]
Velikost populace tohoto druhu je neznámá a Mezinárodní svaz ochrany přírody jej hodnotí jako druh, o kterém chybí údaje a je zařazen do listiny II Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. Nebezpečí představuje lov, ať už náhodně při lovu jiného druhu nebo cíleně. Další hrozbou je znečišťování oceánů. V roce 1993 byl například nalezen při pobřeží Brazílie mrtvý jedinec, kterého moře vyvrhlo na břeh, a v jehož žaludku se našly plasty. Velryba kvůli nim nepřijímala potravu, a proto zřejmě uhynula. Výzkum z roku 2002 konstatoval možnou hrozbou hlasitých zvuků pod vodou, způsobených například vojenskými sonary. Případné nebezpečí, které představuje změna klimatu, zatím není jasné.[4]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vorvaňovec tropický ve Wikimedia Commons
Vorvaňovec tropický (Mesoplodon densirostris, také Delphinus densirostris či Mesoplodon sechellensis) je druh kytovce z čeledi vorvaňovcovití (Ziphiidae) a rodu Mesoplodon. Popsal jej Henri Marie Ducrotay de Blainville v roce 1817. Mezinárodní svaz ochrany přírody jej hodnotí jako druh, o kterém chybí údaje.
