Trifolium dubium (lat. Trifolium dubium) — paxlakimilər fəsiləsinin yonca cinsinə aid bitki növü.
İkiləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Trifolium dubium (lat. Trifolium dubium) — paxlakimilər fəsiləsinin yonca cinsinə aid bitki növü.
El trèvol menut (Trifolium dubium) és una planta herbàcia anual teròfita de la família de les fabàcies.
Té una arrel principal curta, a més de tindre nombroses arrels adventícies que es desenvolupen en la capa superior del sòl. Les tiges són primes de 10 a 40 centímetres d'alçada. Aquestes són de port ascendent, ramificades des de la base i cobertes escassament per pèls. Les estípules són arrodonides a la base i acuminades en l'àpex. Les fulles són estretes i d'un color entre gris i verd, també són ovats amb una incisió a l'àpex. Cada fulla té una llargària d'uns 5 a 10 centímetres. Les inflorescències són capítols sobre peduncles llargs amb 5 a 15 flors grogues. Aquestes cauen després de la floració i són auto-estèrils. Les llavors es troben en una beina. La pol·linització és feta pels insectes, zoogàmia. Les flors i els fruits ixen de juny a juliol. 2n = 28, 32.
Es troba a la part europea de Rússia: Lituània, Bielorússia, Ucraïna, el centre i sud de la Rússia europea. Només localitats al sud de Crimea. Creix a les praderies seques, boscos oberts i serrells boscos, estepes, en les sorres, a vegades com mala herba als camps. Prefereix la llum directa i els sòls pobres.
Resistent a la sequera. Apte per al seu ús en sòls arenosos i calcaris. Pot utilitzar-se en barreges de llavors de fenc a les zones àrides. La baixa productivitat és un desavantatge.
El trèvol menut (Trifolium dubium) és una planta herbàcia anual teròfita de la família de les fabàcies.
Llysieuyn blodeuol (neu legume) yw Meillionen hopysaidd fach sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Fabaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Trifolium dubium a'r enw Saesneg yw Lesser trefoil.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Meillionen Felen Fechan, Gwe Felen, Meillionen Felen Fychan, Meillionen Gwe Felen.
Eraill yn yr un teulu yw: ffa soya (Glycine max), y ffa cyffredin (Phaseolus), pys gyffredin (Pisum sativum), chickpea (Cicer arietinum), cnau mwnci (Arachis hypogaea), pys per (Lathyrus odoratus) a licrs (Glycyrrhiza glabra).
Llysieuyn blodeuol (neu legume) yw Meillionen hopysaidd fach sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Fabaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Trifolium dubium a'r enw Saesneg yw Lesser trefoil. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Meillionen Felen Fechan, Gwe Felen, Meillionen Felen Fychan, Meillionen Gwe Felen.
Eraill yn yr un teulu yw: ffa soya (Glycine max), y ffa cyffredin (Phaseolus), pys gyffredin (Pisum sativum), chickpea (Cicer arietinum), cnau mwnci (Arachis hypogaea), pys per (Lathyrus odoratus) a licrs (Glycyrrhiza glabra).
Jetel pochybný (Trifolium dubium) je drobná, jednoletá, planě rostoucí rostlina, mezi žlutě kvetoucími jeteli je v české přírodě tím nejmenším. Patří k jetelům, které nejsou považované za užitkové, naopak jsou mu někdy přisuzovány vlastnosti plevele.[1][2]
V Evropě roste vyjma arktických oblastí a Ruska, téměř po celém kontinentu, na východě zasahuje přes Malou Asii až na Kavkaz a na jihu až do západní oblasti Severní Afriky. Druhotně byl rozšířen do Severní i Jižní Ameriky, do Východní Asie, Austrálie, na Nový Zéland i Havajské ostrovy. V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně v termofytiku i mezofytiku a jen ojediněle v oreofytiku. Poměrně vzácný je na jihu Moravy.[1][3]
Roste obvykle na vlhkých, na vápník chudých až neutrálních půdách, které jsou humózní, hlinité i písčité. Většinou se vyskytuje na kosených loukách nebo pastvinách, po okrajích cest, na travnatých svazích, ve vinohradech, ve světlých lesích a na jejich mýtinách. Kvete od května do srpna.[1][2][4]
Jednoletá nebo dvouletá bylina s 10 až 40 cm dlouhými lodyhami, které mohou být poléhavé, vystoupavé a vzácně i přímé. Tenká, od báze rozvětvená lodyha je často červenavá, lysá nebo pouze v horní části roztroušeně chlupatá a je pravidelně porostlá krátce řapíkatými, sivozelenými, trojčetnými listy. Lístky s krátkými, nestejně dlouhými řapíčky jsou obvejčité, až 1 cm dlouhé a 0,8 cm široké, u klínovité báze celokrajné a na uťatém, či tupě vykrojeném vrcholu jemně pilovité. Vejčité palisty jsou hustě brvité, na vrcholu špičaté a kratší nebo stejně dlouhé jako řapíky.
Žlutá květenství jsou drobné, jen 0,5 až 1 cm velké, nejčastěji z pěti až patnácti květů složené kulovité hlávky vyrůstající z úžlabí listů na tenkých, dlouhých a rovných stopkách. Pětičetné květy v hlávkách mají kratičké stopky, jsou 2 až 4 mm dlouhé a po odkvětu se mírně zvětšují a sklánějí dolů. Jejich zvonkovitý kalich je pětižilný, asi 2 mm dlouhý, lysý, dolní cípy jsou tak dlouhé jako kališní trubka a horní jsou kratší. Koruna je jasně žlutá, po odkvětu hnědne a její úzká, podélně složená pavéza je na vrcholu drobně zubatá a delší než člunek i křídla. V květu je deset tyčinek s prašníky a jeden semeník s čnělkou a bliznou.
Plod je podlouhlý, 1,5 mm dlouhý, nepukavý, nafouklý lusk v suchém kalichu s krátkým zobáčkem. Obsahuje jedno světle hnědé, kulovité semeno, pomoci něho se jetel pochybný rozmnožuje.[1][2][4][5][6]
Někdy bývá jetel pochybný zaměňován za tolicí dětelovou. Ta se odlišuje zřetelně delším řapíčkem prostředního lístku a pak zralým plodem, který vyčnívá z kalichu, je hlemýžďovitě stočený a není nafouklý.[1]
Tento původní druh je v české přírodě dost rozšířen a někdy bývá považován za málo obtížný plevel. Na polích se objevuje ojediněle a pouze v malém počtu.[7]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jetel pochybný ve Wikimedia Commons
Jetel pochybný (Trifolium dubium) je drobná, jednoletá, planě rostoucí rostlina, mezi žlutě kvetoucími jeteli je v české přírodě tím nejmenším. Patří k jetelům, které nejsou považované za užitkové, naopak jsou mu někdy přisuzovány vlastnosti plevele.
Fin kløver (Trifolium dubium) er en enårig, 5-25 cm lang nedliggende plante i ærteblomst-familien. Arten er udbredt i Europa og Kaukasus. Fin kløver har gule blomster, der sidder i 8-12-blomstrede hoveder. I modsætning til gul kløver er blomstens fane næsten jævn og vingerne er tiltrykte.
I Danmark er fin kløver almindelig på overdrev, skrænter og vejkanter. Blomstringen sker mellem maj og august.[1]
Fin kløver (Trifolium dubium) er en enårig, 5-25 cm lang nedliggende plante i ærteblomst-familien. Arten er udbredt i Europa og Kaukasus. Fin kløver har gule blomster, der sidder i 8-12-blomstrede hoveder. I modsætning til gul kløver er blomstens fane næsten jævn og vingerne er tiltrykte.
I Danmark er fin kløver almindelig på overdrev, skrænter og vejkanter. Blomstringen sker mellem maj og august.
Der Faden-Klee (Trifolium dubium), auch Kleiner Klee[1] oder Zweifelhafter Klee genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Klee (Trifolium) in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae oder Leguminosae). Sie ist in ganz Europa weitverbreitet.
Der Faden-Klee ist eine einjährige, krautige Pflanze, die Wuchshöhen von zwischen 20 und 40 Zentimetern erreicht.[1] Die häufig spärlich, bräunlich behaarten Stängel stehen aufrecht oder sind niederliegend, häufig gewunden und selten verzweigt.
Die sehr kurz gestielten, wechselständigen Laubblätter sind bläulich-grün, kahl und dreiteilig. Die verkehrt-eiförmigen Fiederblättchen sind zwischen 0,8 und 1,1 Zentimeter lang und 0,4 bis 0,7 Zentimeter breit. Die Basis ist keilförmig und die Spitze ist abgerundet oder leicht gekerbt. Die obere Hälfte ist leicht gezähnt. Das endständige Teilblatt ist im Gegensatz zu den anderen langgestielt. Die krautigen, eiförmigen, spitzen Nebenblätter sind mit den Blattstielen kurz verwachsen und sind 3 bis 5 Millimeter lang.
Die Blütezeit reicht von Mai bis Oktober. Die Blütenstandsachsen sind fadenförmig und deutlich länger als die gegenüberliegenden Laubblätter. Die seitenständigen, halbkugelförmigen bis kugelförmigen, traubigen Blütenstände weisen eine Länge 8 bis 9 Millimetern und einen Durchmesser von 6 bis 7 Millimetern auf. Sie enthalten 3 bis 20 Schmetterlingsblüten.
Die zwittrigen Blüten sind zygomorph und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die Blütenstiele (Pedicellus) sind weniger als 1 Millimeter lang und aufrecht, in der Fruchtreife dann gebogen. Die Kelchblätter sind glockig verwachsen und 1,5 bis 2 Millimeter lang. Der fünfnervige und kahle Kelch endet in fünf Kelchzähnen. Die unteren Kelchzähne sind fast doppelt so lang wie die Kelchröhre, die oberen kürzer als dieser. Von den fünf gelben Kronblättern sind einige verwachsen. Während der Fruchtreife verfärben sie sich nach braun. Die Blütenkrone ist etwa 4 Millimeter hoch und besitzt die typische Form der Schmetterlingsblüte. Die Kronblätter sind eiförmig, glatt und längsgefaltet mit einem trichterförmigen Rippenbündel in jeder Hälfte. Der Rand ist ganz oder teilweise gezähnelt. Die Flügel sind genagelt und kürzer als bei anderen Arten der Gattung Trifolium. Von den zehn Staubblättern sind neun verwachsen und eines frei. Der oberständige Fruchtknoten ist lang gestielt und länger als der Griffel.
Es wird eine einsamige Hülsenfrucht gebildet, die 2 bis 3 Millimeter lang und 1,5 Millimeter breit ist. Der Griffel bleibt auch bei der Fruchtreife erhalten und füllt ein Viertel bis ein Drittel der Frucht aus. Die Samen sind ellipsoid, hellbraun und etwa 1,3 Millimeter lang. Der Samen ist sehr leicht, etwa 2.000.000 Samen wiegen ein Kilogramm.[2]
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 16, 28 oder 32.[3]
Beim Faden-Klee handelt es sich um einen mesomorphen Therophyten.[1]
Als Bestäuber sind meist Hummeln anzutreffen.
Die Ausbreitung der Samen erfolgt meist durch den Wind (Anemochorie), öfters kommt aber auch die Ausbreitung der klettartigen Früchte vor. Die Samen bleiben über 20 Jahre keimfähig.
Der Faden-Klee ist ein europäisches Florenelement. Das Areal des Faden-Klee reicht von Portugal und Frankreich im Westen bis zum Kaukasus im Osten; nordwärts erstreckt sich sein Verbreitungsgebiet bis Skandinavien,[4] bis zum 60° nördlicher Breite, was etwa der Höhe von Oslo entspricht, und südwärts bis in den südlichen Mittelmeerraum, wo sein Vorkommen allerdings abnimmt,[4] bis zum 42° nördlicher Breite, was etwa der Höhe Roms und Skopjes entspricht. Einzelne Standorte liegen aber auch noch weiter nördlich. Nach Osten reicht das Verbreitungsgebiet bis in den Kaukasus und weiter nördlich etwa bis Moskau. Neophytische Vorkommen finden sich in Pakistan und an der Ostküste der Vereinigten Staaten.
In Mitteleuropa kommt er sehr häufig vor, er ist aber unauffällig, und er wird deswegen gelegentlich übersehen.[5] Er ist in ganz Deutschland weit verbreitet.
Er besiedelt in Mitteleuropa Fettwiesen, Weiden (häufig an Rändern) und Gartenrasen. Er steigt in den Alpen örtlich über 1500 Metern auf.[5] Der Faden-Klee gedeiht am besten auf humosen, lehmigen Böden, die im Übrigen kalkarm oder kalkhaltig, mager oder nährstoffreich sein können,[5] vornehmlich auf sandigen Böden. Er hat seinen Verbreitungsschwerpunkt in Gesellschaften des Verbands Arrhenatherion, doch kommt er auch in Gesellschaften des Verbands Cynosurion und seltener des Verbands Polygono-Trisetion vor.[6]
Faden-Klee enthält als Futterpflanze sehr viel Energie und wird gerne gefressen. Wegen hoher Saatgutkosten und geringem Aufwuchs spielt er in der Landwirtschaft aber keine Rolle.[7] Mit Faden-Klee lässt sich maximal ein Ertrag von einer Tonne pro Hektar erzielen.
Der Faden-Klee hat medizinischen Nutzen, er ist blutungsstoppend, wenn ein Brei aus zerkleinerten Blättern auf Wunden aufgetragen wird.[8]
Der Fadenklee ist im Habitus dem Hopfenklee (Medicago lupulina) sehr ähnlich. Während jedoch beim Hopfenklee der Kelch behaart ist, ist er beim Fadenklee kahl.[9]
Die Informationen dieses Artikels entstammen zum größten Teil den unter Literatur angegebenen Quellen, darüber hinaus werden folgende Quellen zitiert:
Der Faden-Klee (Trifolium dubium), auch Kleiner Klee oder Zweifelhafter Klee genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Klee (Trifolium) in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae oder Leguminosae). Sie ist in ganz Europa weitverbreitet.
Мала детелина (науч. Trifolium dubium) — растение од родот детелина во фамилијата бобови. По обичај, ова е главното растение што ја претставува традиционалната ирска детелина (Seamróg).[1]
Растението е автохтоно во Европа, но се среќава и во други краишта како доведен вид. Веројатно е алотетраплоидно, произлезено од вкрстување на полската детелина (Trifolium campestre) со тенката детелина (Trifolium micranthum).[2]
Мала детелина (науч. Trifolium dubium) — растение од родот детелина во фамилијата бобови. По обичај, ова е главното растение што ја претставува традиционалната ирска детелина (Seamróg).
Растението е автохтоно во Европа, но се среќава и во други краишта како доведен вид. Веројатно е алотетраплоидно, произлезено од вкрстување на полската детелина (Trifolium campestre) со тенката детелина (Trifolium micranthum).
Trifolium dubium, the lesser trefoil,[2] suckling clover,[3] little hop clover or lesser hop trefoil, is a flowering plant in the pea and clover family Fabaceae. This species is generally accepted as the primary plant to represent the traditional Irish shamrock.[4]
It is native to Europe, but can be found in many parts of the world as an introduced species.
It is probably an allotetraploid with 2n=32 that arose from the crossing of Trifolium campestre and T. micranthum.[5]
Lesser hop trefoil, Trifolium dubium, may be confused with other plants that have three leaflets and small yellow flowers, such as large hop trefoil (T. aureum), hop trefoil (T. campestre), black medick (Medicago lupulina), and yellow woodsorrel (Oxalis stricta).
Trifolium dubium, the lesser trefoil, suckling clover, little hop clover or lesser hop trefoil, is a flowering plant in the pea and clover family Fabaceae. This species is generally accepted as the primary plant to represent the traditional Irish shamrock.
It is native to Europe, but can be found in many parts of the world as an introduced species.
It is probably an allotetraploid with 2n=32 that arose from the crossing of Trifolium campestre and T. micranthum.
Trifolium dubium es una especie herbácea perteneciente a la familia de las fabáceas con una distribución global.
Trifolium dubium es una hierba de crecimiento anual, con tallos que alcanzan un tamaño de 20–30 cm de alto; tallos erectos a ascendentes, escasamente pilosos. Folíolos obovados a oblanceolados, 5–10 (–15) mm de largo y 3–6 mm de ancho, ápice redondeado, a veces retuso, base cuneada, margen dentado, nervios secundarios prominentes; pecíolos 0.4–1 (–1.2) cm de largo, estípulas mayormente ovadas, 3–5 mm de largo. Inflorescencias racemosas, axilares, densas, flores 3–20, pedúnculos mucho más largos que las hojas subyacentes, pubescentes, flores subsésiles o cortamente pediceladas; cáliz 1.5–2 mm de largo, tubo campanulado, glabro, diente superior más corto que el tubo, dientes inferiores 2 veces la longitud del tubo; corola 3–4 mm de largo, blanca a amarilla, estandarte obovado a ovado, alas y quilla más cortas que el estandarte, auriculadas, unguiculadas; ovario oblongo, 1–4-ovulado, glabro, estilo ligeramente curvado, de 0.5 mm de largo, persistente. Frutos comprimidos; semilla 1, elipsoidal, de 1.3 mm de largo.[1]
Se encuentra en herbazales de plantas anuales, en substrato silíceo y encharcado periódicamente, bordes de caminos, etc.; a una altitud de 0-1700 m. Europa –por debajo de 60º N–, SW de Asia, NW de África y Macaronesia (Azores, Madeira y Canarias); introducida en EE.UU.
Trifolium dubium fue descrita por John Sibthorp y publicado en Flora Oxoniensis 231. 1794.[1]
Trifolium: nombre genérico derivado del latín que significa "con tres hojas".[2]
dubium: epíteto latino que significa "dudoso".[3]
Trifolium dubium es una especie herbácea perteneciente a la familia de las fabáceas con una distribución global.
Väike ristik (Trifolium dubium) on rohttaim liblikõieliste sugukonnast ristiku perekonnast.
Väike ristik (Trifolium dubium) on rohttaim liblikõieliste sugukonnast ristiku perekonnast.
Pikkuapila (Trifolium dubium, syn. T. filiforme, T. minus, T. procumbens ssp. filiforme, Chryaspis dubia) on pienikokoinen, eurooppalainen apilalaji.
Yksivuotinen pikkupila kasvaa 5–20 cm korkeaksi. Ohut varsi on rento tai pysty ja karvainen. Lehdet ovat kolmisormisia. Lehdykät ovat 0,6–1 cm pitkiä ja vastapuikeita, ainoastaan keskilehdykkä on ruodillinen. Korvakkeet ovat lehtiruodin pituisia ja pitkälti ruodin kanssa yhdiskasvuisia. Pienikokoinen kukinto on harsuhko ja 3–15-kukkainen. Kukinnon perä on sen tukilehteä pitempi. Vaaleankeltaisesta kellanruskeaksi muuttuva teriö on tyveltä yhdislehtinen. Kukan purje on poimuton. Pikkuapila kukkii Suomessa kesä-heinäkuussa. Siemenet kypsyvät verhiön sisään jäävässä palossa.[1]
Pikkuapila muistuttaa jonkin verran toista pienikokoista apilalajia, rentoapilaa (T. campestre).[2]
Pikkuapilan päälevinneisyysalue ulottuu Pyreneiden niemimaalta Länsi-Romaniaan ja -Ukrainaan, etelässä Keski-Italiaan ja Pohjois-Kreikkaan sekä pohjoisessa Britteinsaarille sekä Etelä-Norjaan ja -Ruotsiin. Satunnaisemmin lajia tavataan Turkissa, Keski-Ruotsissa, Etelä- ja Keski-Suomessa, Etelä-Baltiassa, Länsi-Venäjällä ja Marokossa. Laji on levinnyt ihmisen mukana laajalle alueelle Pohjois-Amerikkaan, varsinkin mantereen itärannikolle.[2] Suomessa pikkuapila on uustulokas joka on Suomessa vakiintunut ainoastaan Ahvenanmaalle. Muualta maasta lajia tavattiin aikaisemmin lähinnä satamakaupungeissa laivojen mukana tulleena tulokkaana. Nykyään sitä saattaa tavata nurmikoilta varsinkin eteläisimmästä Suomesta.[1][3]
Pikkuapilaa tavataan Suomessa satamien lastaus- ja painolastipaikoilla sekä kylvönurmikoilla.[1] Päälevinneisyysalueellaan laji kasvaa avoimilla paikoilla kuten niityillä, laidunmailla, rinteillä ja pientareilla.[2]
Pikkuapila (Trifolium dubium, syn. T. filiforme, T. minus, T. procumbens ssp. filiforme, Chryaspis dubia) on pienikokoinen, eurooppalainen apilalaji.
Trifolium dubium
Le Trèfle douteux (Trifolium dubium Sibth.), appelé aussi Petit trèfle jaune, très commun, est une espèce cosmopolite poussant un peu partout, notamment dans les jardins, où c'est une adventice fréquente.
Plante annuelle sans doute d'origine méditerranéenne, très fréquente dans toute l'Europe et même dans le monde entier (on la rencontre jusqu'à Hawaii). Indifférente au pH du sol et à sa nature (même si elle apprécie moins les terrains sableux), elle pousse dans les prés et les friches, au bord des chemins, dans les jardins et plus généralement sur la plupart des terres cultivées (plante nitrophile). Surtout présente en plaine, on peut la rencontrer en moyenne montagne jusqu'à 1600 mètres. Floraison de mai à septembre.
C'est l'un des plus petits trèfles. Plante herbacée presque glabre, basse (de 5 à 30 cm, rarement plus), à tiges couchées ascendantes, parfois érigées. Feuilles composées alternes, pétiolées, à larges stipules ovales. Les folioles sont ovales ou en forme de cœur, la terminale à court pétiolule prolongeant le pétiole.
Avec Medicago lupulina, la Luzerne jaune qui se différencie par une petite pointe au bout des folioles.
Les têtes florales jaunes ne dépassent pas 1 cm. Les fleurs sont hermaphrodites groupées en petites têtes globuleuses. L'inflorescence est portée par un long pédoncule, et comprend de 3 à 15 fleurs, très rarement plus. Les fleurs sont quasiment sessiles. De couleur jaune, elles brunissent en se fanant, cas de la plupart des trèfles jaunes. Pollinisation par les insectes ou autogame.
Le fruit est une gousse érigée contenant de une à trois graines. Dissémination épizoochore.
Trifolium dubium
Le Trèfle douteux (Trifolium dubium Sibth.), appelé aussi Petit trèfle jaune, très commun, est une espèce cosmopolite poussant un peu partout, notamment dans les jardins, où c'est une adventice fréquente.
Mólički dźećel (Trifolium dubium) je rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
Mólički dźećel je jednolětna rostlina, kotraž docpěwa wysokosć wot 10 hač do 30 cm.
Stołpik je zwjetša ležacy.
Łopjena su 3-ličbne a njesu łopješka, kotrež docpěwaja dołhosć wot 5 hač 10 mm a su namódry zelene, wopak jejkojte abo wutrobojte, prědku zubate, ale nimaja stajene kónčki. Srjedźne łopješka je dlěšo stołpikate hač bóčnej. Pódlanske łopjena su jejkojće-lancetojte.
Kćěje wot meje hač do septembra. Ma kwětnistwo z 3 hač do 15 (10-20) kćenjemi. Kwětnistwo docpěwa šěrokosć mjezy 0,6 a 0,8 cm (wot 5 hač do 8 mm). Kćenja su žołte. Zwjadnjena króna je swětłobruna a njewotpada.
Na rozdźěl wot smažneho dźećela kćenja ultrawioletne swětło runoměrnje absorbuja, tak zo wone su tež za překasancow jednobarbne.
Rosće na łukach, pastwach, pućnych kromach, skłoninach, rolach a lěsnych kromach. Preferuje zwjetša małowapnate hlinjane pódy.
Rostlina je w nimale cyłej Europje rozšěrjena.
Jeli eksistuje w druhej rěči hižo bóle wuwity nastawk ze samsnej temu, potom přełožuj a dodawaj z njeho.
Jeli nastawk ma wjace hač jedyn njedostatk, wužiwaj prošu předłohu {{Předźěłuj}}. Nimo toho so awtomatisce kategorija Kategorija:Zarodk wo botanice doda.
Mólički dźećel (Trifolium dubium) je rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
Músasmári, eða Trifolium dubium,[1][2] er einær smárategund. Þessi tegund er almennt talin hin eiginlega írska shamrock.[3]
Hann er innfæddur í Evrópu, en finnst víða um heim sem innflutt tegund.
Þetta er líklega allotetraploid með ltningatöluna 2n=32 sem hefur komið fram við blöndun Trifolium campestre við T. micranthum.[4]
Músasmári, eða Trifolium dubium, er einær smárategund. Þessi tegund er almennt talin hin eiginlega írska shamrock.
Hann er innfæddur í Evrópu, en finnst víða um heim sem innflutt tegund.
Þetta er líklega allotetraploid með ltningatöluna 2n=32 sem hefur komið fram við blöndun Trifolium campestre við T. micranthum.
Trifolium dubium est species plantarum florentium familiae Fabacearum.
Haec stipula ad Faboideas spectat. Amplifica, si potes! Trifolium dubium est species plantarum florentium familiae Fabacearum.
De kleine klaver (Trifolium dubium) is een kleine, bijna onbehaarde plant. In België en Nederland is de plant heel algemeen in grasland en bermen. Het aantal chromosomen is 2n = 16 of 28.
Het 10-30 cm hoge plantje heeft een hoofdjesachtige tros met vijftien tot twintig gele bloempjes. Hierin onderscheidt de soort zich van de sterk gelijkende liggende klaver (Trifolium campestre), die er meestal meer dan twintig per bloemtros heeft. Na de bloei is de bloem geel-bruin. De bloeitijd is van mei tot september. De vrucht is een eenzadige peul.
De blaadjes van de kleine klaver zijn licht gepunt, terwijl die van de eveneens sterk gelijkende hopklaver (Medicago lupulina) bijna volledig, maar niet geheel zijn uitgerand. De 2 mm lange en 1,5 mm brede zaden van de kleine klaver worden bruin, die van de hopklaver zwart. Hopklaver behoort tot een ander geslacht: rupsklaver (Medicago), dat zich van het geslacht klaver onderscheidt door de vierkantige stengels. De stengels van het geslacht klaver (en dus ook van kleine klaver) zijn rond. De bloemen van hopklaver zijn bovendien helderder geel.
Bij zowel de kleine klaver als de liggende klaver zitten de bloemtrossen op lange, uit de bladoksel ontspruitende steeltjes.
Kleine klaver komt van oorsprong voor in Europa met uitzondering van het noorden van Scandinavië, in Marokko, de Zwartezeekust en de kuststrook van Syrië, Libanon en Israël. De soort is ook ingeburgerd in Nieuw-Zeeland. het zuidoosten en zuidwesten van Australië, op Taiwan en in Japan, in grote delen van de Verenigde Staten, de westkust van Canada, plaatselijk in Midden-Amerka, van het westen van Venezuela tot het noorden van Peru en op enkele plaatsen in Chili. In Nederland en Vlaanderen is deze plant overal zeer algemeen en in Wallonië algemeen.[1]
De kleine klaver (Trifolium dubium) is een kleine, bijna onbehaarde plant. In België en Nederland is de plant heel algemeen in grasland en bermen. Het aantal chromosomen is 2n = 16 of 28.
Het 10-30 cm hoge plantje heeft een hoofdjesachtige tros met vijftien tot twintig gele bloempjes. Hierin onderscheidt de soort zich van de sterk gelijkende liggende klaver (Trifolium campestre), die er meestal meer dan twintig per bloemtros heeft. Na de bloei is de bloem geel-bruin. De bloeitijd is van mei tot september. De vrucht is een eenzadige peul.
De blaadjes van de kleine klaver zijn licht gepunt, terwijl die van de eveneens sterk gelijkende hopklaver (Medicago lupulina) bijna volledig, maar niet geheel zijn uitgerand. De 2 mm lange en 1,5 mm brede zaden van de kleine klaver worden bruin, die van de hopklaver zwart. Hopklaver behoort tot een ander geslacht: rupsklaver (Medicago), dat zich van het geslacht klaver onderscheidt door de vierkantige stengels. De stengels van het geslacht klaver (en dus ook van kleine klaver) zijn rond. De bloemen van hopklaver zijn bovendien helderder geel.
Bij zowel de kleine klaver als de liggende klaver zitten de bloemtrossen op lange, uit de bladoksel ontspruitende steeltjes.
Musekløver (Trifolium dubium) er ein plante i erteblomfamilien. Den har liggjande eller opprett stengel, 3-4 mm lange øyreblad, jamnlange med bladskaftet. Musekløver har runde lysegule hovud på skaft lengre enn støttebladet.
Plant er vanleg i Europa. I Noreg finst den på tørre bakkar i kyst- og fjordstrøk frå ytre Oslofjorden til Hardanger og Bergen, og somme stader lenger nord til Kristiansund. Musekløver blomstrar i juni.
Planta er den som vanlegvis blir rekna som shamrock, trekløveret som er eit nasjonalt symbol for Irland.
Musekløver (Trifolium dubium) er ein plante i erteblomfamilien. Den har liggjande eller opprett stengel, 3-4 mm lange øyreblad, jamnlange med bladskaftet. Musekløver har runde lysegule hovud på skaft lengre enn støttebladet.
Plant er vanleg i Europa. I Noreg finst den på tørre bakkar i kyst- og fjordstrøk frå ytre Oslofjorden til Hardanger og Bergen, og somme stader lenger nord til Kristiansund. Musekløver blomstrar i juni.
Planta er den som vanlegvis blir rekna som shamrock, trekløveret som er eit nasjonalt symbol for Irland.
Multimedia w Wikimedia Commons Koniczyna drobnogłówkowa[3][4] (Trifolium dubium Sibth.) – gatunek rośliny należącej do rodziny bobowatych. Występuje w prawie całej Europie, z wyjątkiem południowego wschodu, w Azji Zachodniej i na Kaukazie oraz w Afryce Północnej[2]. W Polsce jest pospolita w większej części niżu i niższych położeniach górskich[potrzebny przypis]. Znana też jako koniczyna nitkowata[4].
Koniczyna drobnogłówkowa (Trifolium dubium Sibth.) – gatunek rośliny należącej do rodziny bobowatych. Występuje w prawie całej Europie, z wyjątkiem południowego wschodu, w Azji Zachodniej i na Kaukazie oraz w Afryce Północnej. W Polsce jest pospolita w większej części niżu i niższych położeniach górskich[potrzebny przypis]. Znana też jako koniczyna nitkowata.
Trifolium dubium é uma espécie de planta com flor pertencente à família Fabaceae.[1]
A autoridade científica da espécie é Sibth., tendo sido publicada em Flora Oxoniensis 231. 1794.
Os seus nomes comuns são trevinho ou trevo-amarelo-menor.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental, no Arquipélago dos Açores e no Arquipélago da Madeira.
Em termos de naturalidade é nativa de Portugal Continental e Arquipélago da Madeira e introduzida no arquipélago dos Açores.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Trifolium dubium é uma espécie de planta com flor pertencente à família Fabaceae.
A autoridade científica da espécie é Sibth., tendo sido publicada em Flora Oxoniensis 231. 1794.
Os seus nomes comuns são trevinho ou trevo-amarelo-menor.
Mala detelja (znanstveno ime Trifolium dubium) je zelnata trajnica iz družine metuljnic.
Mala detelja ima razraslo steblo, ki lahko doseže dolžino do 40 cm, a se ni sposobno držati pokonci. Iz glavnega stebla poganjajo v zrak do 20 cm dolgi poganjki, na vrhu katerih se razvijejo rumeni cvetovi, združeni v jajčasta do okrogla socvetja, sestavljena iz od 5 do 15 posamičnih cvetov. Listi so sestavljeni iz treh narobe jajčastih in na vrhu nazobčanih lističev.
Razširjena je po suhih travnikih in nerodovitnih pobočjih Evrope, vse do Kavkaza, kjer cveti od maja do oktobra.
Mala detelja je nacionalni simbol Irske[1] in se je najverjetneje razvila iz detelj vrste Trifolium campestre in T. micranthum[2].
Mala detelja (znanstveno ime Trifolium dubium) je zelnata trajnica iz družine metuljnic.
Trådklöver (Trifolium dubium), är en växtart i familjen ärtväxter. Växten är lik arten humlelusern (Medicago lupulina) men denna arts blommor sitter inte som hos klövrar kvar runt den mogna frukten samt har småblad bredare än 5mm. [1]
Trådklöver växer i öppna gräsmarker och i vägkanter i södra Sverige upp till Uppland.[2]
Wikimedia Commons har media som rör Trådklöver.
Trådklöver (Trifolium dubium), är en växtart i familjen ärtväxter. Växten är lik arten humlelusern (Medicago lupulina) men denna arts blommor sitter inte som hos klövrar kvar runt den mogna frukten samt har småblad bredare än 5mm.
Trådklöver växer i öppna gräsmarker och i vägkanter i södra Sverige upp till Uppland.
Однорічна трав'яниста рослина 10–40 см завдовжки, від голої до рідкісно запушеної. Стебла тонкі, слабкі, вилягаючі. Листки 3-листочкові; листочки оберненояйцюваті, 5–10(12) × 3–8 мм. Квітки світло-жовті (буріючі), по 5–15(20) в голівках; голівки дрібніші, до 6 мм в діаметрі. Чашечка ≈ 2 мм. Віночок 3–4 мм, гладкий, верхівка гостра. Боби довгасті, 1.5–2 мм, короткодзьобі. Насіння 1, блідо-коричневе, кулясте[2][3].
Поширений у Європі (вся крім Ісландії), Північній Африці: Марокко, Туніс, і в Азії: Туреччина, Кіпр, Ізраїль; натуралізований чи культивований в деяких інших частинах світу[4][5][6].
В Україні зростає на лугах, у долинах, на пологих схилах — у лісових районах і Лісостепу, розсіяно; у Степу і Криму (ок. Ялти і Сімферопольський р-н, с. Краснолісся), зрідка[2].
Це незавершена стаття про Бобові.Trifolium dubium là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được Sibth. miêu tả khoa học đầu tiên.[1]
Bài viết liên quan đến Tông Cỏ ba lá này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
Trifolium dubium là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được Sibth. miêu tả khoa học đầu tiên.
钝叶车轴草（学名：Trifolium dubium）为豆科车轴草属下的一个种。
|access-date=中的日期值 (帮助)
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
コメツブツメクサ（米粒詰草、学名: Trifolium dubium）はシャジクソウ属の1年草。道端や河原などに生える雑草。
和名は、シロツメクサに似ているが全体に小さいことに由来する。コゴメツメクサ（小米詰草）、キバナツメクサ（黄花詰草）ともいう。
往々にしてコメツブウマゴヤシと間違われる。
花は、黄色の蝶形花が数個 - 20個集まる。受粉後も花弁が残る。
![[icon]](http://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%83%95%E3%82%A1%E3%82%A4%E3%83%AB:Wiki_letter_w_cropped.svg){kind=small}
ヨーロッパ - 西アジア原産で、日本では1930年代に確認された帰化植物。
コメツブツメクサ（米粒詰草、学名: Trifolium dubium）はシャジクソウ属の1年草。道端や河原などに生える雑草。
和名は、シロツメクサに似ているが全体に小さいことに由来する。コゴメツメクサ（小米詰草）、キバナツメクサ（黄花詰草）ともいう。
往々にしてコメツブウマゴヤシと間違われる。
애기노랑토끼풀(학명 Trifolium dubium Sibth., 1794)은 유럽과 서아시아 원산의 귀화식물이며 하천, 둑 등의 저지대 습지에서 자라는 한해살이풀이다. 줄기는 길이 20~40cm, 땅에 비스듬히 누워 자라며 전체에 거의 털이 없다. 잎자루는 길이 2~5mm이다. 잎은 어긋나며 작은잎 3장으로 된 겹잎이다. 작은잎은 도란형이고 끝이 살짝 들어갔으며 가장자리는 위쪽에만 톱니가 있다. 턱잎은 난상 피침형, 끝이 뾰족하고 밑부분은 줄기를 감싼다. 꽃은 5~6월에 피는데 노란색이고, 5~15개가 느슨하게 모여 달린다. 꽃자루는 길이 4cm쯤이고 잎보다 길다. 꽃받침은 길이 2mm쯤이고, 털이 없다. 꽃잎은 길이 3~4mm, 기판은 긴 타원형이며 5~7개의 뚜렷한 맥이 있다. 우리나라에서는 1992년 서울 한강철교 고수부지에서 처음으로 발견된 이래 제주도, 울릉도 등에 널리 분포한다. 국내에 분포하는 토끼풀속 식물 중에서 꽃이 노란색이므로 구분된다.[1]
애기노랑토끼풀(Trifolium dubium, the lesser trefoil[2], suckling clover[3], little hop clover 또는 lesser hop trefoil)은 꽃이 노란색으로 보다 작게 만발하는 식물이다. 이 종은 일반적으로 전통적인 아일랜드 토끼풀(클로버)을 대표하는 기본 식물로 인정된다.[4]
유럽 원산이지만 도입종으로 세계 여러 곳에서 볼 수 있다.
애기노랑토끼풀(학명 Trifolium dubium Sibth., 1794)은 유럽과 서아시아 원산의 귀화식물이며 하천, 둑 등의 저지대 습지에서 자라는 한해살이풀이다. 줄기는 길이 20~40cm, 땅에 비스듬히 누워 자라며 전체에 거의 털이 없다. 잎자루는 길이 2~5mm이다. 잎은 어긋나며 작은잎 3장으로 된 겹잎이다. 작은잎은 도란형이고 끝이 살짝 들어갔으며 가장자리는 위쪽에만 톱니가 있다. 턱잎은 난상 피침형, 끝이 뾰족하고 밑부분은 줄기를 감싼다. 꽃은 5~6월에 피는데 노란색이고, 5~15개가 느슨하게 모여 달린다. 꽃자루는 길이 4cm쯤이고 잎보다 길다. 꽃받침은 길이 2mm쯤이고, 털이 없다. 꽃잎은 길이 3~4mm, 기판은 긴 타원형이며 5~7개의 뚜렷한 맥이 있다. 우리나라에서는 1992년 서울 한강철교 고수부지에서 처음으로 발견된 이래 제주도, 울릉도 등에 널리 분포한다. 국내에 분포하는 토끼풀속 식물 중에서 꽃이 노란색이므로 구분된다.
