Sarağan (lat. Cotinus)[1] - sumaqkimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.[2]
Cotinus coggygria Scop. - Sarağan, vəlgə - Скумпия коггигрия- Coggygria sumach, smoke tree[3]
Kol və ya ağac bitkisidir. Sumaqkimilər ailəsinə daxildir. Avrasiyanın mülayim iqlimi olan zonalarında, eləcə də Şimali Amerikanın şərqində yayılmışdır. Sarağanı dekorativ bitki kimi, eləcə də sarı rəng almaq üçün xammal kimi istifadə etmək üçün becərirlər.
Hündürlüyü 1-4 m olan, qabığı xırda çatlı kol, bəzən ağacdır. Yarpaqları hamar, sadə, növbəli, uzunluğu 8-10 sm, eni 3-7 sm yumurtavari və ya yumru, alt hissədə boz-qonur rəngli, tüklüdür. Xırda, yaşımtıl-ağ rəngli çiçəkləri uzunluğu 20 sm çatan çoxsaylı, şaxəli süpürgəciklərdədir. Çiçəkləmədən sonra çiçək saplaqları uzanır və uzun, pırpızlaşmış qırmızımtıl tükcüklərlə örtülür. Meyvəsi tərs yumurtavari, quru meyvəyanlıqlı çəyirdəkdir. May-iyun aylarında çiçəkləyir, avqustsentyabr aylarında meyvə verir.[3]
Sarağan kserofil coğrafi tipinin aralıdənizi sinfinin aralıq dənizi qrupuna aiddir. Aralıq dənizi, Balkan və Kiçik Asiya ölkələri, İran, Əfqanıstan, Hindistan, Çin, Himalay, Yaponiya və Qafqazda yayılmışdır. Azərbaycanda sarağan Böyük və Kiçik Qafqazın bütün rayonlarında, Kür düzənliyində və Naxçıvanda arandan aşağı dağ qurşağına kimi (dəniz səviyyəsindən 900 m qədər) bitir.[3]
Kserofitdir, dağ-kserofit bitkilik tipində rast gəlir. Əsasən quru, daşlı və qayalı yamaclarda bitir. Aran yerlərdə qırmızı ardıcla birgə seyrək meşələr əmələ gətirir.[3]
Sarağanın tərkibində C vitamini, flavonoid, antosian, karotinoid, qlükozidlər, eləcə də efir yağları, steroidlər və aşı maddələri vardır.
Farmakopeyaya daxil olan ofisinal dərmanbitkisidir. Elmi və xalq təbabətində, eləcə də farmakologiyada geniş tətbiq edilir. Əsasən mədə-bağırsaq, qaraciyər, dəri, böyrək daşı, damar xəstəlikləri, habelə müxtəlif şişlər, stomatit, ishal, irinli yaralar, yanıqlar,revmatizm zamanı istifadə olunur. Antiseptik, antioksidant, ödqovucu, büzüşdürücü, yarasağaldıcı, iltihab proseslərinə qarşı təsirə malikdir.
Müalicə məqsədi ilə bitkinin yarpaqları, qabığı və budaqları istifadə edilir.
Cövhər, dəmləmə, məhlul və mazlar.
Dekorativ, balverən,boyaq və efir yağlı bitkidir (yarpaqlarından alınan efir yağı ətriyyatda istifadə olunur).[3]
Sarağan (lat. Cotinus) - sumaqkimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Cotinus coggygria Scop. - Sarağan, vəlgə - Скумпия коггигрия- Coggygria sumach, smoke tree
Kol və ya ağac bitkisidir. Sumaqkimilər ailəsinə daxildir. Avrasiyanın mülayim iqlimi olan zonalarında, eləcə də Şimali Amerikanın şərqində yayılmışdır. Sarağanı dekorativ bitki kimi, eləcə də sarı rəng almaq üçün xammal kimi istifadə etmək üçün becərirlər.
Cotinus és un gènere de plantes amb flor de la família de les anacardiàcies (Anacardiaceae).
Són arbusts o arbres petits que es troben a les zones temperades de l'hemisferi nord.[1] Hi ha híbrids i varietats de jardí.
El gènere Cotinus està estretament emparentat amb el gènere Rhus. Per aquesta raó també es coneix amb els noms de "sumac" o "tintillaina".
N'hi ha dues:
Fustet americà (Cotinus obovatus)
Fustet (Cotinus coggygria)
Fulles de la varietat "Golden Spirit"
Cotinus és un gènere de plantes amb flor de la família de les anacardiàcies (Anacardiaceae).
Ruj (Cotinus) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými, dlouze řapíkatými listy. Květy jsou drobné, uspořádané v bohatých, nápadně jemných a vzdušných květenstvích. Rod zahrnuje 5 nebo 7 druhů a je rozšířen v Evropě, Asii a Severní Americe. Ve střední a jižní Evropě roste ruj vlasatá, na území České republiky však její přirozený areál již nezasahuje. Ruj vlasatá a v menší míře i ruj americká se pěstuje v různých kultivarech jako okrasný keř. Je zdrojem silic a tříslovin. Má význam v lidovém lékařství zejména na Balkánu a potenciál využití v klinické medicíně.
Ruje jsou keře nebo nízké stromy. Rostliny mají žluté dřevo a při porušení roní štiplavě čpící šťávu. Listy jsou jednoduché, střídavé, celokrajné nebo lehce pilovité, s tenkými a dlouhými řapíky. Květy jsou drobné, oboupohlavné nebo funkčně jednopohlavné, pětičetné, dlouze stopkaté, ve vrcholových latách nebo vrcholících. Kalich je vytrvalý, s vejčitě kopinatými laloky. Koruna je asi 2× delší než kalich, složená z 5 korunních lístků. Tyčinek je 5 a jsou kratší než korunní lístky. Semeník obsahuje jedinou komůrku s 1 vajíčkem a nese 3 čnělky. Plodem je drobná peckovice.[1]
Listy ruje vlasaté
Detail květů ruje vlasaté
Plodenství ruje
Rod ruj zahrnuje 7 druhů. Je rozšířen v Evropě, Asii a Severní Americe. V Evropě roste jediný druh, ruj vlasatá. Je rozšířena ve střední a jihovýchodní Evropě a její areál dosahuje až do Číny a Indie. V Evropě zasahuje nejdále na sever v Rakousku a Německu. V České republice se již přirozeně nevyskytuje.[2]
Rod Cotinus náleží do skupiny rodů blízce příbuzných rodu Rhus (škumpa), někdy označované jako Rhus s.l. Podle výsledků fylogenetických studií jsou nejblíže příbuznými rody monotypické americké rody Actinocheita a Malosma. Všechny tyto 3 rody pak společně tvoří sesterskou větev rodu Rhus.[3]
V české literatuře se často uvádí, že rod Cotinus má jen 2 druhy: C. coggygria a C. obovata.[4][5] Jedná se o zastaralou informaci. V roce 1916 byl popsán z Číny endemický druh C. nanus, v roce 1958 C. szechuanensis. Mexický druh C. chiangii byl do rodu Cotinus přeřazen z rodu Rhus v roce 1999, ve stejném roce byl popsán i další mexický druh, C. carranzae. O rok později byl popsán nový druh z Indie, C. kanaka.[2][6]
Mezi hlavní obsahové látky ruje vlasaté náležejí polyfenoly, třísloviny a flavonoidy. V extraktech z květů a listů je v hojné míře přítomna kyselina gallová a její deriváty. V silici bylo identifikováno 38 různých monoterpenů a seskviterpenů, mezi nimiž převažuje limonen a pinen.[7]
Ruj vlasatá má vzhledem k blízké příbuznosti s jedovatcem a škumpou pověst jedovaté rostliny, v medicínské studii však nebyl toxický účinek prokázán a na Balkáně je používána jako léčivá rostlina.[8] Při manipulaci s rostlinou byly zaznamenány řídké případy kontaktní dermatitidy.[9]
Kyselina gallová
Limonen
Ruj vlasatá je pěstována v různých kultivarech jako okrasný keř. Řidčeji se pěstuje ruj americká, případně i kříženec obou druhů. Ruje jsou ceněné zejména pro zajímavá nadýchaná květenství a podzimní zbarvení. Vysazují se zpravidla jako solitéry. Mezi nejčastěji pěstované kultivary náleží zejména C. coggygria 'Royal Purple' s červenými listy. Pěstují se i zlatolisté kultivary (např. 'Golden Spirit').[10]
Ruj vlasatá je komerčně pěstována jako zdroj kvalitních tříslovin a vonných silic. Kořeny jsou používány k barvení kůže a oblečení na žluto.[11][7] Na Balkáně je ruj vlasatá široce využívána v lidové medicíně.[8] Četnými klinickými zkouškami bylo prokázáno široké spektrum účinků, zahrnující antivirotické, antibakteriální, antimykotické, protizánětlivé a protirakovinné působení silice či extraktů z této rostliny.[7]
C. coggygria 'Velvet Cloak'
Bohatě plodící ruj vlasatá
Podzimní zbarvení ruje americké
Cotinus hybr. 'Grace', kříženec C. coggygria a C. obovatus
Ruje nejlépe prospívají v teplé a výslunné poloze, kde se také nejvíce projeví jejich krásné podzimní zbarvení, mohou však růst i v polostínu. Na půdu nejsou náročné a spokojí se i s chudší. Nejlépe rostou v sušší půdě s obsahem vápníku. V tužších zimách mohou na nechráněném stanovišti namrznout, zpravidla však dobře regenerují.[12]
Ruje se ve větším množství množí výsevem semen. Plody se sbírají v srpnu nebo září, nechají se oschnout, zbaví se chmýří a ihned se stratifikují. Někdy se semena před stratifikací máčejí na 20 až 40 minut v kyselině sírové. Na jaře se pak vysévají do studeného pařeniště nebo na chráněný záhon. Semenáčky dorostou prvním rokem výšky 15 až 50 cm. Pokud se plody sklidí před plnou zralostí, lze vysévat již na podzim. Výsevem lze množit i některé červenolisté kultivary. Okrasné kultivary se množí vegetativně kořenovými nebo zelenými řízky. Kořenové řízky se odebírají na podzim a založí se do truhlíků. Zelené řízky se odebírají v červnu v době, kdy výhon již ukončil růst a nejmladší listy ještě nejsou zcela vyvinuté. Po zaschnutí mléka se ošetří stimulátorem a píchají se do směsi rašeliny s pískem. Umístí se pod dvojité sklo nebo pod mlhovky. V menším množství lze také množit hřížením nebo odkopky.[13][14]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ruj ve Wikimedia Commons
Ruj (Cotinus) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými, dlouze řapíkatými listy. Květy jsou drobné, uspořádané v bohatých, nápadně jemných a vzdušných květenstvích. Rod zahrnuje 5 nebo 7 druhů a je rozšířen v Evropě, Asii a Severní Americe. Ve střední a jižní Evropě roste ruj vlasatá, na území České republiky však její přirozený areál již nezasahuje. Ruj vlasatá a v menší míře i ruj americká se pěstuje v různých kultivarech jako okrasný keř. Je zdrojem silic a tříslovin. Má význam v lidovém lékařství zejména na Balkánu a potenciál využití v klinické medicíně.
Parykbusk-slægten (Cotinus) har kun to arter:
ArterCotinus je rod rujevina, iz porodice Anacardiaceae, koji ima sedam priznatih vrsta[1] divljih i kultiviranih grmova i drveća.
Latinsko naziv za ovaj rod koristi se još iz epohe kulture antičke Grčke, za jedan grm od kojeg se dobiva ljubičasta boja.
U Bosni i hercegovini i okolnim državama najraširenija i najpoznatija je obična rujevina ili obični ruj Cotinus coggygria. To je biljna vrsta sa ljekovitim učincima, raširena od Evrope i na istok sve do Kine. Rujevina je i otrovna, a izaziva povraćanje i dijareju. Njena kora upotrebljava se za prirodno bojilo tkanina i za druge potrebe, kao naprimjer prigodnih jaja za kršćanske svetkovine.
Rujevina je rasprostranjena na području Južne Evrope, Zapadne i Centralne Azije. Obično raste na sunčanim do polusvijetlim, toplim mjestima koja su izložena sunčevoj svjetlosti, na suhim tlima, u listopadnim šumama i šikarama sve do 1600 metara nadmorske visine. Njen dobro razgranati korijen je odlično vezivo za matično tlo.
Američki Cotinus obovatus
Listovi u jesen
Mlada biljka
Kišne kapljice na rujeviniCotinus coggygria'
Cotinus je rod rujevina, iz porodice Anacardiaceae, koji ima sedam priznatih vrsta divljih i kultiviranih grmova i drveća.
Latinsko naziv za ovaj rod koristi se još iz epohe kulture antičke Grčke, za jedan grm od kojeg se dobiva ljubičasta boja.
U Bosni i hercegovini i okolnim državama najraširenija i najpoznatija je obična rujevina ili obični ruj Cotinus coggygria. To je biljna vrsta sa ljekovitim učincima, raširena od Evrope i na istok sve do Kine. Rujevina je i otrovna, a izaziva povraćanje i dijareju. Njena kora upotrebljava se za prirodno bojilo tkanina i za druge potrebe, kao naprimjer prigodnih jaja za kršćanske svetkovine.
Cotinus (/koʊˈtaɪnəs/[2]), the smoketree or smoke bush, is a genus of seven species of flowering plants in the family Anacardiaceae, closely related to the sumacs (Rhus).
They are large shrubs or small trees, native to the warm temperate Northern Hemisphere. The leaves are deciduous, alternate, simple oval shape, 3–13 cm long. The flowers are clustered in a large open terminal panicles 15–30 cm long with a fluffy grayish-buff appearance resembling a cloud of smoke over the plant, from which the name derives. The fruit is a small drupe with a single seed. Often classified in Rhus in the past, they are distinguished by the leaves being simple (not pinnate) and the 'smoke-like' fluffy flower heads.
The American smoketree (Cotinus obovatus, syn. Rhus cotinoides) is native to the southeastern United States, from Tennessee south to Alabama and west to Oklahoma and eastern Texas. It is a larger plant, frequently becoming a small tree between 3 and 5 meters (10 to 15 feet) tall, with a trunk from 20 to 35 centimeters (8 to 14 inches) in diameter. The leaves are also larger, 6–13 cm long; it also has varied but very bright fall color, usually brighter than the Eurasian species. The foliage is described to be a red wine-like, and the shrub has deep pink flowers in the summer. The flower heads are usually sparser than in C. coggygria.
The smoke trees, particularly C. coggygria, are popular garden shrubs. Several bronze or purple-leaved cultivars of C. coggygria have been selected, with warm pink inflorescences set against purple-black foliage; the most common in commerce are 'Notcutt's Variety' and 'Royal Purple'. When brought into cultivation together, the two species will form hybrids; some garden cultivars are of this parentage.
Cultivation is best in dry, infertile soils, which keeps the growth habit more compact and also improves the autumn colour; when planted in fertile soil, they become large, coarse and also tend to be short-lived, succumbing to verticillium wilt disease. They can be coppiced in early spring, to produce first-year shoots up to 2 m tall with large handsome leaves, but no "smoke".
American smoketree (Cotinus obovatus)
Smoketree (Cotinus coggygria)
Smoketree leaf
.jpg)
Young smoketree in bloom
Cotinus (/koʊˈtaɪnəs/), the smoketree or smoke bush, is a genus of seven species of flowering plants in the family Anacardiaceae, closely related to the sumacs (Rhus).
Kotino (Cotinus) estas holarktisa genro de anakardiacoj kun la specio (Cotinus coggygria) (tanaĵa) kotino.
La infloresko de la kotino estas tre disbranĉiganta kun flavaj floroj, longaj haroj, kiuj helpas la disvastiĝon de la frukteroj. La frukto estas pizogranda, ovoforma, dura. La folioj longas 5–8 cm, ovalaj, aŭ ovoformaj kun glata rando. La pinto estas obtuza, la folioj estas enharaj aŭ iomete lanugaj dorse. La folioj ruĝiĝas aŭtune.
La specio disvastiĝis de la Mediterano ĝis Ĉinio, en Hungario ĝi kreskas sur la karstaj partoj de montaroj Bükk, Mecsek, Bakony. Ĝia flava ligno vendiĝis kiel hungara flava ligno kaj servis por farbi felojn, vestaĵojn.
Ĝi estas kuracplanto, oni kolektas somere la foliojn de la planto, sen branĉetoj. El 4 kg verda folio iĝas 1 kg seka folio. La folioj (cotini folium) enhavas 10-30% (riĉe je ellag-acido) tanaĵon. (vidu tanino)
La bolaĵon (teon) de la folio oni uzas kontraŭ stomaka kaj intesta sangumado, obstina enterito; kiel gargarenzon kontraŭ gingivoatrofio, gorĝaj problemoj; kiel bolaĵon ĉe sidbanado okaze de sangumanta hemoroido. Oni ankaŭ uzas tion por la ŝvitantaj korpopartoj.
El género Cotinus también llamados árbol del humo o árbol de las pelucas, árbol de la felicidad, en inglés: smoketree o smoke bush es un género que contiene dos especies de plantas de flor en la familia Anacardiaceae, estrechamente emparentados con los sumajes (Rhus).
Son grandes arbustos o árboles de pequeño porte, nativos de la zona templada cálida del hemisferio norte.
Las hojas son caducas, alternas, forma oval simple, de 3 a 13 centímetros de longitud. Las flores se arraciman en panículos terminales grandes y amplios, de 15 a 30 centímetros con un penacho grisáceo mullido largo con el aspecto que se asemeja a una nube de humo sobre la planta, de la cual deriva el nombre. El fruto es una drupa pequeña con una sola semilla. Clasificado a menudo en género Rhus en el pasado, se diferencia de ellas por las hojas que son simples (no pinnadas) y las cabezas flores mullidas, con apariencia de nube de humo.
El "árbol del humo americano", (American smoketree) (Cotinus obovatus, syn. Rhus cotinoides) es nativo del sureste de Estados Unidos, desde Tennessee por el sur a Alabama y por el oeste hasta el este de Texas.
El "árbol del Humo Euroasiático", (Cotinus coggygria), se distribuye por el centro de Asia y el sureste de Europa.
Los "árboles del humo", particularmente C. coggygria, son arbustos de jardín muy populares. Varios cultivares de C. coggygria que tienen hojas de color bronce o púrpura, se han seleccionado, con las inflorescencias rosadas cálidas en contraste con un follaje púrpureo negro; las más comunes en los comercios son las 'Notcutt's Variety' y 'Royal Purple'. Cuando estas se cultivan juntas, las dos especies formarán híbridos; algunos cultivares de jardín están en esta familia.
En su cultivo es mejor que tengan suelos secos, e infértiles, lo que hace que sean más robustos, crezcan más y también mejoren el color de las hojas en el otoño; cuando están plantados en suelo fértil, llegan a ser grandes, gruesos, pero se acorta su periodo de vida, sucumbiendo a la enfermedad del Verticillium. Ambas especies pueden ser cortadas a principios de la primavera, para producir vástagos, producen entonces varetas el primer año de hasta 2 m de alto con las hojas grandes y hermosas, pero ningún "humo".
El género Cotinus también llamados árbol del humo o árbol de las pelucas, árbol de la felicidad, en inglés: smoketree o smoke bush es un género que contiene dos especies de plantas de flor en la familia Anacardiaceae, estrechamente emparentados con los sumajes (Rhus).
Peruukkipensaat (Cotinus) ovat noin 3 metriä korkeita pensaita. Ne kuuluvat sumakkikasveihin. Niistä ainakin peruukkipensas (Cotinus coggygria) kasvaa luonnonvaraisena Välimeren maissa. Koristekasvina sitä viljellään laajalti. Kukinnan jälkeen peruukkipensaan vihertävien kukkien kukkaperiin kehittyy pitkiä, punertavia karvamuodostumia ja kukinto alkaa muistuttaa peruukkia.[1] Lehdet ovat munanmuotoiset.[2]
Peruukkipensaat (Cotinus) ovat noin 3 metriä korkeita pensaita. Ne kuuluvat sumakkikasveihin. Niistä ainakin peruukkipensas (Cotinus coggygria) kasvaa luonnonvaraisena Välimeren maissa. Koristekasvina sitä viljellään laajalti. Kukinnan jälkeen peruukkipensaan vihertävien kukkien kukkaperiin kehittyy pitkiä, punertavia karvamuodostumia ja kukinto alkaa muistuttaa peruukkia. Lehdet ovat munanmuotoiset.
Cotinus est un genre de plantes à fleurs de la famille des Anacardiaceae comprenant huit espèces originaires des régions tempérées de l'hémisphère nord. Ce genre est proche du Sumac (Rhus). Les plus connus sont :
Ce sont des arbustes ou des petits arbres aux feuilles entières caduques. Ils sont aussi appelés « arbres à perruques », impression donnée par l'inflorescence femelle légère et filandreuse faite d'une multitude de pédoncules plumeux en larges panicules.
Cotinus ou « arbre à perruques ».
Inflorescence du cotinus.
Inflorescence du cotinus.
Feuillage de Cotinus coggygria.
Ce sont des arbustes polygames, au bois jaune et aux exsudats résineux à l'odeur piquante. Leurs feuilles sont alternes, portées par de minces pétioles, simples, entières à légèrement dentelées. L'inflorescence est en cyme ou en panicule, terminale. Le pédicelle est fin, quatre à six fois plus long que la fleur, s'allongeant encore et devenant villosité après l'anthèse chez les fleurs stériles. Le calice se divise en cinq parties, à lobes ovales-lancéolés, obtus, persistants. Les fleurs ont cinq pétales, qui sont deux fois plus longs que le calice. Les cinq étamines sont plus courtes que les pétales ; les anthères sont ovales, plus courtes que les filaments. L'ovaire est obliquement comprimé, à un seul ovule ; il y a trois styles. Les fruits sont de petites drupes, rouge foncé à brun, réniformes, comprimées, glabres ou pubescentes. La graine est réniforme, exalbuminée ; le tégument est mince ; le cotylédon complané[2].
Selon la World Flora Online (WFO) (16 avril 2021)[3] :
Cotinus est un genre de plantes à fleurs de la famille des Anacardiaceae comprenant huit espèces originaires des régions tempérées de l'hémisphère nord. Ce genre est proche du Sumac (Rhus). Les plus connus sont :
Cotinus coggygria originaire d'Eurasie, dont la variété aux feuilles rouges est utilisée comme ornementation dans les espaces verts. Cotinus obovatus originaire d'Amérique du Nord.Ce sont des arbustes ou des petits arbres aux feuilles entières caduques. Ils sont aussi appelés « arbres à perruques », impression donnée par l'inflorescence femelle légère et filandreuse faite d'une multitude de pédoncules plumeux en larges panicules.
Rujevina (lat. Cotinus), manji biljni rod iz porodice rujevki, kojemu pripada 7 priznatih vrsta[1] uresnog grmlja i drveća.
Latinsko ime roda koristi još Plinije za jedan grm od kojeg se dobiva ljubičasta boja. U Hrvatskoj je poznata obična rujevina ili obični ruj C. coggygria, ljekovita vrsta raširena po Europi i na istok sve do Kine. Rujevina je i otrovna, izaziva povraćanje i proljeve.
Rujevina je rasprostranjena na području južne Europe, zapadne i središnje Azije. Obično raste na sunčanim do polusvjetlim, toplim mjestima, na suhim tlima, u listopadnim šumama i šikarama sve do 1600 m nadmorske visine. Zbog dobro razgranatog korijena dobro veže tlo.[2]
Rujevina (lat. Cotinus), manji biljni rod iz porodice rujevki, kojemu pripada 7 priznatih vrsta uresnog grmlja i drveća.
Latinsko ime roda koristi još Plinije za jedan grm od kojeg se dobiva ljubičasta boja. U Hrvatskoj je poznata obična rujevina ili obični ruj C. coggygria, ljekovita vrsta raširena po Europi i na istok sve do Kine. Rujevina je i otrovna, izaziva povraćanje i proljeve.
Parukownik (Cotinus) je ród ze swójby sumakowych rostlinow (Anacardiaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Parukownik (Cotinus) je ród ze swójby sumakowych rostlinow (Anacardiaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
ameriski parukownik (Cotinus obovatus) wšědny parukownik (Cotinus coggygria)Cotinus Mill., 1754 è un genere di due specie di arbusti della famiglia delle Anacardiaceae, strettamente imparentate ai sommacchi (Rhus).
Si tratta di grandi arbusti o piccoli alberi, originari delle zone temperato-calde dell'emisfero boreale. Le foglie sono caduche, alternate, ovate, lunghe 3–13 cm. I fiori sono raggruppati in larghe e aperte panicles terminali lunghe 15–30 cm, con l'aspetto di un soffice piumino grigio-marrone assomigliante ad una nuvola di fumo sopra la pianta, da cui il nome. Il frutto è una piccola drupa con un unico seme. In passato è stato spesso attribuito al genere Rhus, da cui si distingue per le foglie semplici (non pennate) e per i fiori con l'aspetto 'fumoso'.
Il genere comprende le seguenti specie:[1]
Lo scotano (Cotinus coggygria) è un arbusto di 1-3 metri con foglie caduche di color verde chiaro opaco, che in autunno assumono un'intensa colorazione rosso-arancio. Lo scotano americano (Cotinus obovatus, sin. Cotinus americanus Nutt.) è originario degli Stati Uniti d'America sudorientali, dal sud del Tennessee all'Alabama e al Texas; rispetto a quello europeo, è una pianta più grande, frequentemente un piccolo albero alto da 3 a 5 metri, con un tronco del diametro da 20 a 35 centimetri. Anche le foglie sono più grandi, lunghe 6–13 cm; in autunno ha una colorazione e brillante della specie eurasiatica, mentre le infiorescenze sono normalmente più rade che in C. coggygria.
I sommacchi, particolarmente C. coggygria, sono popolari arbusti ornamentali da giardino. Sono state selezionate diverse cultivars di C. coggygria a foglie color bronzo o porpora, che contrastano con le infiorescenze rosa intenso; la più comune in commercio è la 'Royal Purple'. Queste piante prediligono suoli asciutti e magri, che mantengono l'habitus di crescita più compatto e migliorano la colorazione autunnale; se invece sono piantate in suoli fertili, esse divengono grandi e poco eleganti, e tendono ad avere una vita breve a causa di malattie fungine come quelle causate dal genere Verticillium. Entrambe le specie possono essere potate a inizio primavera per produrre germogli di un anno alti fino a 2 metri, con grandi foglie ma senza fiori.
Dalle foglie di questa pianta si produce il colore per tingere lana, seta, legno e pelle in giallo e arancio.
Sommacco americano (Cotinus obovatus)
Sommacco selvatico (Cotinus coggygria)
Cotinus Mill., 1754 è un genere di due specie di arbusti della famiglia delle Anacardiaceae, strettamente imparentate ai sommacchi (Rhus).
Pūkenis (lot. Cotinus, angl. Smoke tree) – anakardinių (Anacardiaceae) šeimos augalų gentis.
Gentyje yra 2 rūšys, iš jų viena – europinis pūkenis (Cotinus coggygria) retai auginamas ir Lietuvoje.
Cotinus is een geslacht uit de pruikenboomfamilie (Anacardiaceae). Het geslacht is nauw verwant aan het geslacht sumak (Rhus).
Het zijn grote, bladverliezende struiken of kleine bomen,die van nature voorkomen in de gematigde gebieden van het noordelijk halfrond. De verspreid staande bladeren hebben een ovale vorm van 3-13 cm lang.
De bloemen staan gegroepeerd in grote, open, eindstandige, 15-30 cm lange pluimen. De pluimen lijken enigszins op pruiken, wat de familie haar naam gegeven heeft. De vrucht is een kleine steenvrucht met een enkel zaadje.
In het verleden werden de soorten vaak ondergebracht in het geslacht Rhus. De soorten kunnen hiervan onderscheiden worden doordat de bladeren enkelvoudig zijn en niet geveerd en door de rookachtige indruk van de bloempluimen.
De pruikenboom (Cotinus coggygria) is uit dit geslacht een soort met verschillende cultivars.
Enkele cultivars van andere soorten zijn:
Cotinus is een geslacht uit de pruikenboomfamilie (Anacardiaceae). Het geslacht is nauw verwant aan het geslacht sumak (Rhus).
Het zijn grote, bladverliezende struiken of kleine bomen,die van nature voorkomen in de gematigde gebieden van het noordelijk halfrond. De verspreid staande bladeren hebben een ovale vorm van 3-13 cm lang.
De bloemen staan gegroepeerd in grote, open, eindstandige, 15-30 cm lange pluimen. De pluimen lijken enigszins op pruiken, wat de familie haar naam gegeven heeft. De vrucht is een kleine steenvrucht met een enkel zaadje.
In het verleden werden de soorten vaak ondergebracht in het geslacht Rhus. De soorten kunnen hiervan onderscheiden worden doordat de bladeren enkelvoudig zijn en niet geveerd en door de rookachtige indruk van de bloempluimen.
De pruikenboom (Cotinus coggygria) is uit dit geslacht een soort met verschillende cultivars.
Enkele cultivars van andere soorten zijn:
Cotinus dummeri 'Grace' Cotinus obovatus 'Flame', groene bladeren, geselecteerd op de (oranjerode) herfstkleur
Hasło w Wikisłowniku Perukowiec (Cotinus Mill.) – rodzaj roślin należący do rodziny nanerczowatych. Należą do niego 4 tylko gatunki[2]. Pochodzą z Eurazji i Ameryki Północnej[3]. Gatunkiem typowym jest Cotinus coggyria Scop.[4].
Krzewy lub małe drzewa o sezonowym ulistnieniu[3]. Liście pojedyncze o gładkich brzegach, kwiaty zebrane w bardzo rozgałęziony kwiatostan o nitkowatych szypułkach[3].
Rodzaj należący do podrodziny Anacardioideae, rodziny nanerczowatych (Anacardiaceae R.Br.), która wraz z siostrzana grupa osoczynowatych (Burseraceae) należy do rzędu mydleńcowców (Sapindales) Dumort., kladu różowych (rosids)[1].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa różowe (Rosidae Takht.), nadrząd Rutanae Takht., rząd Burserales Baskerville, podrząd Anacardiineae Engl., rodzina nanerczowate (Anacardiaceae Lindl.), rodzaj perukowiec (Cotinus Mill.)[5].
Gatunki z rodzaju perukowiec są uprawiane jako rośliny ozdobne. Same kwiaty są drobne, dekoracyjny jest natomiast cały kwiatostan. Ozdobne są również liście, które jesienią intensywnie przebarwiają się.
Perukowiec (Cotinus Mill.) – rodzaj roślin należący do rodziny nanerczowatych. Należą do niego 4 tylko gatunki. Pochodzą z Eurazji i Ameryki Północnej. Gatunkiem typowym jest Cotinus coggyria Scop..
Cotinus é um género botânico pertencente à família Anacardiaceae[1].
Cotinus é um género botânico pertencente à família Anacardiaceae.
«Cotinus — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020Scumpia (Cotinus) este numele a două specii de plante din familia Anacardiaceae. Este un arbust mare sau un arbore mic, nativ emisferei nordice, în zonele calde sau umede. Frunzele sunt decidue, alternate, de formă ovală, lungi de 3–13 cm. Florile sunt grupate în panicule, cu o lungime de 15–30 cm. Deoarece par pufoase și au o culoare gri-gălbuie, dau un aspect de fum în jurul plantei. Fructul este drupă mică, cu o singură sămânță. Deși clasificate anterior în genul Rhus, în prezent se disting de plantele din aceste gen prin frunzele simple și inflorescențele pufoase.
Scumpia americană (Cotinus obovatus, sin. Rhus cotinoides) este nativă regiunii sud-estice ale Statelor unite ale Americii, din Tennessee pânp în Alabama și Texas. Este o plantă mai mare, devenind în mod frecvent arbore mic, cu o înălțime de 10–12 m și trunchi de 25 cm diametru. Frunzele sunt de asemenea mai mari, 6–13 cm lungime; culoarea frunzelor din timpul toamnei este mai puternică decât la speciile eurasiatice. Inflorescențele sunt însă mai rare decât în cazul C. coggygria.
Scumpiile, îndeosebi C. coggygria, sunt populare ca arbuști de grădină. Câteva soiuri cu frunze purpurii sau bronz ale speciei C. coggygria au fost selectate, având inflorescențe roz pal și frunze contrastante, purpurii-negre; cele mai comune din comerț sunt 'Notcutt's Variety' și 'Royal Purple'. Dacă sunt plantate împreună, aceste două soiuri produc hibrizi.
Cultivarea se face pe soluri uscate, nefertile, care mențin o creștere slabă și conduc la frunze colorate frumos toamna; dacă sunt plantate pe soluri fertile, arbuștii devin mari și tind să trăiască mai puțin, îmbolnăvindu-se. Ambele specii pot fi curățate primăvara devreme, pentru a produce butași noi, cu frunze mari, dar fără flori.
Inflorescenţe de scumpie (Cotinus coggygria)
'Royal Purple'
Frunză de scumpie
Inflorescențe de scumpie
Scumpia (Cotinus) este numele a două specii de plante din familia Anacardiaceae. Este un arbust mare sau un arbore mic, nativ emisferei nordice, în zonele calde sau umede. Frunzele sunt decidue, alternate, de formă ovală, lungi de 3–13 cm. Florile sunt grupate în panicule, cu o lungime de 15–30 cm. Deoarece par pufoase și au o culoare gri-gălbuie, dau un aspect de fum în jurul plantei. Fructul este drupă mică, cu o singură sămânță. Deși clasificate anterior în genul Rhus, în prezent se disting de plantele din aceste gen prin frunzele simple și inflorescențele pufoase.
Scumpia americană (Cotinus obovatus, sin. Rhus cotinoides) este nativă regiunii sud-estice ale Statelor unite ale Americii, din Tennessee pânp în Alabama și Texas. Este o plantă mai mare, devenind în mod frecvent arbore mic, cu o înălțime de 10–12 m și trunchi de 25 cm diametru. Frunzele sunt de asemenea mai mari, 6–13 cm lungime; culoarea frunzelor din timpul toamnei este mai puternică decât la speciile eurasiatice. Inflorescențele sunt însă mai rare decât în cazul C. coggygria.
Cotinus Mill. (1754)
Виды
Ску́мпия[2] (лат. Cotinus) — род листопадных растений, кустарников или деревьев семейства Сумаховые. Ареал рода — умеренные регионы Евразии, восток Северной Америки. Скумпию выращивают как садовое декоративное растение, а также как сырьё для получения жёлтой краски.
Представители рода — листопадные растения; кустарники, вырастающие до 2—5 м, или невысокие деревья высотой до 12 м.
Листья простые, очередные, цельные, сизоватые.
Цветки мелкие, желтовато-беловатые или зеленоватые, обоеполые и тычиночные, в рыхлых конечных метёлках с многочисленными недоразвитыми цветками на удлинённых цветоножках, покрытых длинными оттопыренными красноватыми или зеленоватыми волосками. Осенью эти цветоножки разрастаются, придавая растению декоративный вид.
По информации базы данных The Plant List (2013), род включает 7 видов[3][~ 1]:
Скумпию разводят как декоративное растение в защитных полосах и для получения из её листьев танинов и их производных, употребляемых в химической и текстильной промышленности. Листья используют для дубления кож. Зеленовато-желтоватая древесина (так называемый фустик) идёт на поделки; из скумпии получают краситель физетин для окраски шерсти, шёлка, дерева и кож в жёлтые и оранжевые тона.
Ску́мпия (лат. Cotinus) — род листопадных растений, кустарников или деревьев семейства Сумаховые. Ареал рода — умеренные регионы Евразии, восток Северной Америки. Скумпию выращивают как садовое декоративное растение, а также как сырьё для получения жёлтой краски.
黄栌属（学名：Cotinus）是漆树科下的一个属，为灌木或小乔木植物。该属共有约5种，分布于北温带。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
.jpg)
_Leaves_3008px.JPG)
-2882.jpg)
.jpg)
-Limonen.svg)
.jpg)
.jpg)
