Břehule říční (Riparia riparia) je jediným druhem břehulí (Riparia), pěvců z čeledi vlaštovkovitých, hnízdícím v České republice. Je chráněná zákonem jako ohrožený druh.[2]
Měří na délku 12 cm; hnízdí v květnu-červenci, jednou až dvakrát ročně (dvakrát ročně zejména na jižní Moravě a ve středních Čechách). Samec i samice jsou na horní straně těla hnědí, na spodní bílí. Charakteristickým znakem je zemitě hnědý příčný proužek na hrdle a mělce vidlicovitě vykrojený ocas.
Je široce rozšířená - žije v Evropě, Asii, severní Africe a Severní Americe.
Obývá místa s vysokými hlinitými břehy nebo podobné stěny, například v pískovnách. V těchto stěnách vyhrabávají oba partneři hnízdní nory, které končí hnízdní komůrkou, vystlanou trávou a peřím. Na 4-6 bílých vejcích sedí oba rodiče 16-18 dní. Drobný hmyz chytá za letu.
Břehule patří mezi ohrožené druhy ptáků. Po umělé regulaci vodních toků našla náhradní stanoviště v pískovnách a dalších těžebních prostorech. V rámci projektu „Stabilizace populace břehulí v Jihočeském kraji“ organizace Calla upravuje hnízdní stěny břehulí v jihočeských pískovnách ve Lžíně na Táborsku, Záblatí na Třeboňsku a Třebči na Borovansku, ve kterých bylo napočítáno celkem 863 břehulích nor.[3]
Přirozenými hnízdišti břehulí jsou strmé říční břehy obnovované povodněmi. Těch je v současnosti nedostatek zejména kvůli regulaci řek, tudíž si musí břehule hledat nová hnízdiště. Nachází je zejména v pískovnách, ale také v jiných člověkem vytvořených místech (hromady hlíny či písku, otvory v říčních nábřežích), kde však často dochází ke kolizi s lidskou činností. V pískovnách ČMŠ jsou pro břehule připraveny vhodné stěny k hnízdění vysoké alespoň 3 metry. V nich se nacházejí nory, do kterých se nedostane ani člověk, ani přirození predátoři.
Obrázky, zvuky či videa k tématu břehule říční ve Wikimedia Commons
Břehule říční (Riparia riparia) je jediným druhem břehulí (Riparia), pěvců z čeledi vlaštovkovitých, hnízdícím v České republice. Je chráněná zákonem jako ohrožený druh.
.JPG)
