Pestřenky, někdy lidově nazývané vosičky nebo vosíci (tento název je však lepší nepoužívat, aby nedocházelo k záměně s blanokřídlým hmyzem rodu Polistes), jsou příslušníci dvoukřídlého hmyzu, čeledi pestřenkovití (Syrphidae). Dospělí jedinci se živí nektarem a pylem kvetoucích rostlin, jejich larvy mají poměrně rozmanité potravní strategie. Larvy druhů z podčeledí Syrphinae a Pipizinae jsou dravé a živí se mšicemi, třásněnkami a dalším drobným hmyzem parazitujícím na rostlinách. Larvy většiny zástupců z podčeledi Eristalinae se živí rozpadajícími se rostlinnými i živočišnými zbytky v půdě či ve vodě, některé druhy z této skupiny jsou herbivorní. Pestřenky z podčeledi Microdontinae mají myrmekofilní larvy.
Bylo popsáno na 6000 druhů v 200 rodech. Pestřenky jsou běžné po celém světě na všech kontinentech kromě Antarktidy. Pestřenky jsou charakteristické svým letem (rychlým, trhavým) i vznášením se na místě a rovněž svými mimikry. Mnohé druhy pestřenek se nápadně podobají jiným zástupcům hmyzu, zejména žahadlovým blanokřídlým, např. vosám (podle nichž získaly své lidové označení), včelám či čmelákům. Na rozdíl od druhů, které napodobují, však nejsou nebezpečné: nejenže jako zástupce dvoukřídlého hmyzu nemají žihadlo, ale ani ústní ústrojí není uzpůsobeno k bodání nebo kousání, jedná se o tzv. ústní ústrojí lízavě-sací, jako má např. moucha domácí.
Pestřenky bývají neprávem opomíjené a zaměňované za blanokřídlý hmyz. Patří však mezi hospodářsky významné a pro člověka užitečné zástupce hmyzu, a to jak proto, že často fungují jako opylovači, tak kvůli případným masožravým larvám, které likvidují velká množství zemědělských škůdců. Přítomnost larev pestřenky trubcové je jedním z bioindikátorů znečištění vody, larvy se vyskytují i ve více znečištěných eutrofních vodách.
řád: dvoukřídlí (Diptera)
čeleď: pestřenkovití (Syrphidae)
pestřenka vosí Temnostoma vespiforme
pestřenka trubcová Eristalis tenax
pestřenka černonosá Helophilus pendulus
pestřenka tichá Sericomyia silentis
pestřenka hrušňová Scaeva pyrastri
pestřenka prosvítavá Volucella pellucens
pestřenka sršňová Volucella zonaria
pestřenka horská Leucozona glaucia
pestřenka obecná Cheilosia variabilis
pestřenka pruhovaná Episyrphus balteatus
pestřenka rybízová Syrphus ribesii
pestřenka smrtihlavka Myatropa florea
pestřenka pastvinná Rhingia campestris
Pestřenky, někdy lidově nazývané vosičky nebo vosíci (tento název je však lepší nepoužívat, aby nedocházelo k záměně s blanokřídlým hmyzem rodu Polistes), jsou příslušníci dvoukřídlého hmyzu, čeledi pestřenkovití (Syrphidae). Dospělí jedinci se živí nektarem a pylem kvetoucích rostlin, jejich larvy mají poměrně rozmanité potravní strategie. Larvy druhů z podčeledí Syrphinae a Pipizinae jsou dravé a živí se mšicemi, třásněnkami a dalším drobným hmyzem parazitujícím na rostlinách. Larvy většiny zástupců z podčeledi Eristalinae se živí rozpadajícími se rostlinnými i živočišnými zbytky v půdě či ve vodě, některé druhy z této skupiny jsou herbivorní. Pestřenky z podčeledi Microdontinae mají myrmekofilní larvy.
Bylo popsáno na 6000 druhů v 200 rodech. Pestřenky jsou běžné po celém světě na všech kontinentech kromě Antarktidy. Pestřenky jsou charakteristické svým letem (rychlým, trhavým) i vznášením se na místě a rovněž svými mimikry. Mnohé druhy pestřenek se nápadně podobají jiným zástupcům hmyzu, zejména žahadlovým blanokřídlým, např. vosám (podle nichž získaly své lidové označení), včelám či čmelákům. Na rozdíl od druhů, které napodobují, však nejsou nebezpečné: nejenže jako zástupce dvoukřídlého hmyzu nemají žihadlo, ale ani ústní ústrojí není uzpůsobeno k bodání nebo kousání, jedná se o tzv. ústní ústrojí lízavě-sací, jako má např. moucha domácí.
Pestřenky bývají neprávem opomíjené a zaměňované za blanokřídlý hmyz. Patří však mezi hospodářsky významné a pro člověka užitečné zástupce hmyzu, a to jak proto, že často fungují jako opylovači, tak kvůli případným masožravým larvám, které likvidují velká množství zemědělských škůdců. Přítomnost larev pestřenky trubcové je jedním z bioindikátorů znečištění vody, larvy se vyskytují i ve více znečištěných eutrofních vodách.